Gerasim Grigorjevič Izmajlov

Gerasim Grigorjevič Izmajlov
Rodné jméno	Герасим Григорьевич Измайлов
Narození	před rokem 1745 Jakutsk Ruské impérium
Úmrtí	po roce 1795 Ochotsk Ruské impérium
Národnost	Rus
Občanství	Ruské impérium
Povolání	objevitel
Nábož. vyznání	pravoslaví
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Gerasim Grigorjevič Izmajlov (rusky Герасим Григорьевич Измайлов) (před rokem 1745^? Jakutsk - po roce 1795 Ochotsk^?) byl ruský obchodník, mořeplavec a průzkumník Kamčatky, severního Pacifiku a Aljašky.

Život

Narodil se v Jakutsku, vzdělání získal v irkutské nebo ochotské navigační škole ^[1] s Dmitrijem Ivanovičem Bočarovem, který byl jeho dlouholetým přítelem a obchodním společníkem. V roce 1771 se připletl v kamčatském Bolšerecku k nepokojům, který vyvolal Móric Beňovský, který byl na Kamčatce intervenován. K Beňovskému se přidali i další vězni a také někteří Rusové, mezi nimiž byl i jeho přítel Bočarov. Izmajlov jako jeden z mála Rusů zůstal nestranný. Odmítl se přidat na stranu vzbouřenců, ale také nezasahoval proti vzpouře. Vzbouřenci ho uvěznili v naději, že se k nim přidá, stejně jako jeho společník Bočarov. Izmajlov se i přes nátlak a sliby odmítal přidat ke vzbouřencům, podařilo se mu dokonce utéct z lodi vzbouřenců na galeotu Svatý Pavel, ale byl pod nátlakem vydán zpět vzbouřencům do zajetí.^[1] Beňovský ho nařídil pro výstrahu zbičovat a posléze ho vysadil na neobydleném ostrově Simušir, kde Izmajlov přežil celý rok tím, že se živil hřebenatkami, trávou a kořínky než byl zachráněn výběrčími jasaku.^[2]

Po záchraně byl převezen do Irkutsku, kde byl až do roku 1774 vyšetřován jako účastník Beňovského vzpoury.^[3] V roce 1774 byl všech obvinění zbaven a vrátil se na Kamčatku.

V letech 1775-1781 velel lodi Sv. Pavel, s niž se zúčastnil loveckých a průzkumných výprav na Aleutské ostrovy. Také se věnoval kartografii, neustále studoval a doplňoval námořní mapy. V říjnu 1778 se na Unalašce dvakrát setkal s kapitánem Jamesem Cookem, který velmi ocenil jeho navigační a kartografické schopnosti.^[4] Izmajlov a Cook si navzájem vyměnili mapy svých objevů^[5], Izmajlov opravil řadu chyb v mapách sestavených Cookem, překreslil některé ostrovy a pobřeží a umožnil Cookovi překreslit si ruské mapy Ochotského a Beringova moře. Izmajlov také Cookovi vysvětlil, že v Petropavlovsku jsou zásoby potravin vzácné a velmi drahé^[6], Cooka to odradilo od plavby do sféry ruského vlivu a Cookova mapa amerického pobřeží v budoucnosti motivovala Potapa Zajkova a Jevstratije Delarova k objevným plavbám do Čugačského zálivu.^[7] James Cook také požádal Izmajlova o zaslání dopisu britské admiralitě s přiloženou mapou severoamerického pobřeží. Dopis šel z Petropavlovsku přes Irkutsk, Tobolsk, Moskvu a Petrohrad, do Londýna došel za rok a půl. Izmajlov Cookovi napsal doporučující dopis pro kamčatské úřady.^[8] Když se v roce 1781 vrátil do Ochotsku, přivezl kožešiny z mořských vyder a polárních lišek v hodnotě 172 020 rublů.^[9]

V letech 1783-1786 velel galeotě Tři světci s niž se společně s Šelechovem a Dmitrijem Bočarovem přeplavil z Ochotsku na ostrov Kodiak^[10], kde založili první osadu Ruské Ameriky.^[11] V roce 1789 na galeotě Svatý Šimon mapoval pobřeží aljašského poloostrova Kenaj.^[12][13] Na konci plavby vytvořil podrobnou mapu Aleutských ostrovů a amerického pobřeží.^[14] Byl prvním Evropanem, který pozoroval a popsal medvěda kodiaka, největšího medvěda světa.^[15]

V roce 1792 v Čugačském zálivu spolu s vůdcem Ruské Ameriky Alexandrem Baranovem zaútočil na Tlingity.^[1] V letech 1792-1793 se plavil v severní části Beringova moře. V srpnu 1793 vyplul z Kodiaku do Ochotsku, ale kvůli naléhavým opravám zchátralé lodi musel přezimovat na ostrově Unalaška, kde objevil ztroskotanou posádku lodě Jana Křtitele, která byla od roku 1791 pohřešována. Zachránil ruské námořníky a v červnu 1794 dorazil do Ochotsku.

Poslední dochovaný záznam o Izmajlovi je z roku 1795, kdy vyplul z Ochotsku do Ameriky, aby tam odvezl ruské misionáře včele s biskupem Joasafem. Předpokládá se, že zemřel v Ochotsku.^[1][14]

Gerasim Izmajlov v umění

• Nikolaj Smirnov: Říše slunce (1928, Государство Солнца), dobrodružný historický román pro mládež, česky Albatros, Praha 1976
• Desider Galský: Král Madagaskaru (1967), dobrodružný historický román pro mládež, česky Albatros, Praha 1967

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Измайлов, Герасим Григорьевич na ruské Wikipedii.