Gerhard Mercator

Gerhard Mercator
Narození	5. března 1512 Rupelmonde
Úmrtí	2. prosince 1594 (ve věku 82 let) Duisburg
Alma mater	Stará univerzita v Lovani City Gymnasium
Pracoviště	Universities in Leuven
Obory	geografie, kartografie, matematika, teologie a filozofie
Manžel(ka)	Barbara Schellekens Gertrude Vierlings
Děti	Bartholomeus‏ Mercator Rumold Mercator Arnold Mercator
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gerhard Mercator (latinsky Gerardus; 5. března 1512 Rupelmonde – 2. prosince 1594 Duisburg) byl vlámský kartograf a matematik německého původu. Je po něm pojmenováno Mercatorovo zobrazení.

Život

Narodil se jako Gerard de Cremere (Gerhard De Kremer) ve vlámském městě Rupelmonde (v dnešní Belgii). Mercator je latinská podoba jeho jména – znamená „kupec“ či „obchodník“. Vzdělání získal ve městě 's-Hertogenbosch a na univerzitě v Lovani. Ačkoli nikdy příliš necestoval, začal se zajímat o geografii jako o způsob obživy.

V Lovani v letech 1535–1536 ve spolupráci s Gemmou Frysiem a Gasparem Myricou vytvořil zemský glóbus. V roce 1537 vytvořil Mercator mapu Palestiny, v roce 1538 mapu světa a v roce 1540 mapu Vlámska.

Roku 1544 byl Mercator nařčen z kacířství, protože byl stoupencem reformace, a strávil sedm měsíců ve vězení. Roku 1551 vytvořil nebeský glóbus. V roce 1552 se odstěhoval do protestantského Duisburgu ve vévodství Kleve, kde založil kartografickou dílnu. Kromě toho zde vyučoval matematiku. V roce 1554 vytvořil šestidílnou mapu Evropy (Europae descriptio). O deset let později se stal dvorním kosmografem vévody Viléma z Kleve. Téhož roku vytvořil mapu Lotrinska a mapu Britských ostrovů.

Atlas

V roce 1569 vynalezl nový způsob zobrazení, které dnes nese jeho jméno (Mercatorovo zobrazení). Využil slovo „atlas“ jako název pro kolekci map a v roce 1570 přesvědčil Abrahama Ortelia k sestavení prvního moderního atlasu – Theatrum Orbis Terrarum. Kromě toho začal po částech vydávat svůj vlastní atlas. První díl vyšel roku 1578; byl tvořen opravenými verzemi Ptolemaiových map. V roce 1585 byly přidány mapy Francie (Galliae tabulae geographicae), Německa (Germaniae tabulae geographicae) a Nizozemí (Belgii Inferioris Geographicae) a v roce 1589 mapa jihovýchodní Evropy (Italiae, Sclavoniae et Graeciae tabulae geographicae). Další mapy vydal roku 1595 jeho syn Rumold Mercator.

Glóbus

Mercator vymyslel novou metodu výroby glóbů (zemských i nebeských), která umožnila jejich pozdější hromadnou produkci. Zatímco do té doby byly glóby vyráběny rytím do dřevěné či pozlacené mosazné koule, Mercator je vyráběl nanášením papíroviny a sádry na dřevěnou konstrukci. Na vzniklou kouli byla nalepena mapa světa rozdělená na dvanáct podlouhlých zakřivených částí a dvě kruhové polární čepičky. Poté byly glóby kolorovány a zasazeny do dřevěných stojanů. Dochovalo se dvacet dva takovýchto Mercatorových glóbů.

Gerhard Mercator zemřel v Duisburgu a je pochován ve zdejším kostele Nejsvětějšího Salvátora. Mercatorův život a dílo přibližuje Mercatorovo muzeum v belgickém Sint-Niklaas a Kulturní a historické muzeum v německém Duisburgu).

Galerie

• 

  Gerardus Mercator

• 

  Mapa světa

• 

  Mercatorova mapa Evropy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gerhard Mercator na Wikimedia Commons
• Listování Mercatorovým atlasem na stránkách Britské knihovny (anglicky) Archivováno 24. 6. 2010 na Wayback Machine.
• Stránky Sint-Niklaasu s informacemi o Mercatorově muzeu (vlámsky)