Germain Louis Chauvelin

Germain Louis Chauvelin
Francouzský ministr zahraničí
Ve funkci:
23. srpna 1727 – 20. února 1737
PředchůdceCharles Fleuriau de Morville
NástupceJean-Jacques Amelot de Chaillou
Francouzský ministr spravedlnosti
Ve funkci:
17. srpna 1727 – 20. srpna 1737
PředchůdceJoseph Fleuriau d'Armenonville
NástupceJean-Baptiste de Machault

Narození26. března 1685
Úmrtí1. dubna 1762 (ve věku 77 let)
Paříž
Profesepolitik a diplomat
Oceněnídůstojník Řádu svatého Ducha
rytíř Řádu sv. Michala
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Germain Louis Chauvelin, markýz de Grosbois (26. března 1685, Amiens1. dubna 1762, Versailles) byl francouzský politik a diplomat z doby vlády Ludvíka XV. Od mládí působil v různých funkcích ve státní správě, nakonec byl ministrem zahraničí (1727–1737). V roce 1734 byl povýšen na markýze.

Životopis

Zámek Château de Grosbois

Pocházel z tzv. úřednické šlechty (noblesse de robe), předkové žili od 16. století v Paříži a zastávali funkce ve státní správě. Narodil se jako mladší syn Louise III. Chauvelina (1642–1719), který zastával funkci intendanta v několika provinciích a nakonec byl generálním prokurátorem pařížského parlamentu. Germain od roku 1706 působil ve státní správě v různých funkcích, od roku 1711 byl právníkem státní rady (maître des requêtes), po smrti svého staršího bratra Louise IV. Chauvelina (1683–1715) získal post generálního advokáta pařížského parlamentu. V roce 1718 se seznámil s kardinálem Fleurym a stal se jeho poradcem. V roce 1727 byl jmenován ministrem spravedlnosti (respektive strážcem pečeti)[1], ještě téhož roku se stal ministrem zahraničí[2] a obě funkce si podržel deset let do roku 1737.

I když byl dlouholetým spolupracovníkem prvního ministra Fleuryho, neshodovali se v zásadních principech pojetí diplomacie. Zatímco Fleury proslul jako zastánce smírných řešení, Chauvelin byl otevřeným stoupencem nepřátelské politiky především vůči habsburské monarchii. Na Fleuryho podnět byl v únoru 1737 propuštěn z funkce ministra zahraničí, o půl roku odstoupil i z postu ministra spravedlnosti a byl vyhoštěn na svá venkovská panství. Po smrti kardinála Fleuryho (1743) se opět objevil u dvora, jeho pokus o návrat do vysokých funkcí byl však neúspěšný a znovu vykázán do soukromí. Po intervenci markýze d'Argensona a hraběte Maurepase se v roce 1746 mohl znovu vrátit ke dvoru, do veřejného dění však již nezasahoval. Byl nositelem Řádu sv. Ducha a Řádu sv. Michala.

Díky dědictví, sňatku a rentám ze státních úřadů dosáhl značného bohatství, což mu umožnilo zakoupit několik honosných sídel. V roce 1731 získal zámek Château de Grosbois (departement Val-de-Marne), od jehož názvu byl odvozen titul markýze (1734). Později se stal majitelem hradu Château de Brie-Comte-Robert (departement Seine-et-Marne, 1750), který nechal radikálně přestavět.

Jeho manželkou se v roce 1718 stala bohatá dědička Anne Cahouet de Beauvais (1695–1758). Z jejich manželství pocházelo sedm dětí, z nichž tři zemřely v dětství. Jediný syn Claude Louis Chauvelin, markýz de Grosbois (1718–1750), zemřel ještě před otcem na následky zranění ze souboje, dcery se provdaly do vlivných rodin Colbertů, Chamillartů a Rochefoucauldů.

Odkazy

Reference

  1. Personální obsazení úřadu strážce pečeti na webu conseil du roi dostupné online
  2. Personální obsazení úřadu ministra zahraničí na webu conseil du roi dostupné online

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Boissy-Saint-Léger - Château de Grosbois - 003.jpg
Autor: Thesupermat, Licence: CC BY-SA 3.0
This building is classé au titre des monuments historiques de la France. It is indexed in the base Mérimée, a database of architectural heritage maintained by the French Ministry of Culture, under the reference PA00079849 Wikidata-logo.svg.