Gertruda Šašková

PhDr. Gertruda Šašková
Rodné jménoŠašková
Jiná jménaKateřina Kalašová (literární pseudonym)
Narození20. listopadu 1896[p. 1]
Březno u Loun
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942
Koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopravena zastřelením
Národnostčeská[1]
Vzdělánímaturita na gymnáziu; doktorka filozofie
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1924)
Povolánístředoškolská profesorka (dějepis, zeměpis)
Domovské městoPraha
Známá jakoGerta Šašková
TitulPhDr.
Nábož. vyznáníčeskobratrské[1]
Rodičeotec: Jindřich Šašek; matka: Gertruda Šašková[1]
Příbuzní2 bratři
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)[2][3]

Gertruda Šašková někdy uváděna jako Gerta Šašková[4][5] (20. listopadu 1896, Březno u Loun – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen)[p. 1] byla středoškolská profesorka a historička[6] a česká odbojářka z období druhé světové války popravená nacisty.

Život

Rodina, studia, zájmy

Gertruda Šašková se narodila 20. listopadu 1896[p. 1] v Březně u Loun[1] do smíšené českoněmecké rodiny,[8] ale vždy se hlásila k české národnosti.[8] Jejím otcem byl ředitel cukrovaru ve výslužbě Jindřich Šašek, matkou Gertruda Šašková.[1] Po středoškolských studiích na gymnáziu Krásnohorská v Praze[1] byla přijata k vysokoškolskému studiu. V letech 1920 až 1924 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.[9] Hlavní rigorózní zkoušku (předmět: všeobecné dějiny, české dějiny) složila 29. září 1924; vedlejší rigorózní zkoušku (předmět: filozofie) pak 15. prosince 1924.[1] Téma její dizertační práce bylo: „Jednota a konsistoř podobojí“.[1] Titul doktorky filozofie jí byl udělen 20. prosince 1924.[1] Po skončení vysokoškolských studií pracovala jako středoškolská profesorka (vyučovala zeměpis a dějepis).[10][8] Již v době studií se přátelila s lidmi z Obrodného hnutí československého studentstva.[8] Z tohoto hnutí později přešla do tzv. Akademické YMCA.[8][p. 2] Gertruda Šašková se účastnila přednášek, diskuzí a konferencí, které Akademická YMCA pořádala a také se angažovala v Jednotě českobratrské.[8] (Byla členkou sboru Jednoty českobratrské na pražském Žižkově.)[10] Odtud pramenil i její zájem o dějiny Jednoty českobratrské (viz. její publikační činnost).[8] (Někdy publikovala pod pseudonymem Kateřina Kalašová.)[8] Život Gertrudy Šaškové byl naplněn péčí o matku, která dlouhá léta umírala na rakovinu.[8] Kromě toho pečovala Gertruda o své dva těžce mentálně postižené bratry.[8] Zdravotní stav Gertrudy Šaškové byl poznamenán taktéž rakovinou a proto si ve zbytku života přála posloužit nějakému smysluplnému cíli.[8] Ten nalezla v účasti v domácím odboji.

Odbojové aktivity

Po nastolení protektorátu se zapojila do řad členů domácího protiněmeckého odboje.[10] Spolupracovala převážně s tajemníkem Akademické YMCA JUDr. Jaroslavem Valentou – členem ilegální organizace Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD); také s dr. Miloslavem Kohákem (otec českého filozofa a publicisty Erazima Václava Koháka); bratry Plecháčkovými a s ThDr. Jaroslavem Šimsou (spoluzakladatelem odbojové organizace PVVZ).[10] Gertruda Šašková se zapojila do podpory parašutistů,[12] odbojářů a lidí, žijících v ilegalitě a také se stala jedním článkem řetězu osob souvisejících s ukrýváním uprchlého britského letce a válečného zajatce majora Ronalda Littledalea.[10][12][8]

Tomuto letci pomáhali během ukrývání také Zdenka Paková, manželé Markéta a Vladimír Bergauerovi[13] a manželé Marie a Emil Brunclíkovi. Major Ronald Littledale se od Zdenky Pakové přemístil k manželům Bergauerovým a Vladimír Bergauer s pomocí svých přátel zorganizoval jeho útěk do Švýcarska. Na cestě do Švýcarska doprovázela Ronalda Littledalea dne 15. května 1942 až do Vimperka právě Gertruda Šašková.[10][8] Přechod hranice mezi Rakouskem a Švýcarskem se ale nezdařil a při zpáteční cestě byl Littledale na nádraží ve Vimperku zatčen.[10] Německá policie vystopovala i jeho doprovod – Gertrudu Šaškovou. Ta byla během druhé heydrichiády dne 18. června 1942 zatčena ve svém bytě.[10][12][8] Littledale po zadržení během zostřených výslechů prozradil jména svých ukrývatelů.[8]

Zatýkání, věznění, výslechy, soud, ...

Gertruda Šašková byla vyslýchána v hlavní úřadovně pražského gestapa – Petschkově paláci, kde byla též konfrontována s některými dalšími odbojáři, kteří se podíleli na skrývání majora Littledalea (ti byli zatčeni až 30. června 1942)[10] Gertruda Šašková se snažila ve vyšetřovatelích vzbudit dojem, že za touto akcí stála především ona a tím chtěla převzít hlavní podíl viny na svoji osobu.[10] V Praze byla vězněna na Pankráci a odtud pak byla přemístěna do Malé pevnosti Terezín (MPT).[10] V nepřítomnosti byla odsouzena německým mimořádným stanným soudem k trestu smrti.[8] Následně byla (22. října 1942)[14] deportována z MPT do KT Mauthausen, kde byla zastřelena (ve věku 45 let) ranou do týla při fingované zdravotní prohlídce dne 24. října 1942 v 9.16.[10][8]

Připomínky

  • Její jméno (Šašková Gertruda MUDr. * 20. 11. 1896) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[2][3][10]
  • Pamětní deska na budově gymnázia v Jaroměři, kde Gertruda Šašková pracovala v době, než byla přeložena do Prahy.[10]
  • Její jméno (PHDR. ŠAŠKOVÁ GERTRUDA 20.11.1896-3.7.1942) je i na pomníku obětem druhé světové války v parku u divadla v Jaroměři (zde je ale uvedeno špatné datum úmrtí – 3. 7. 1942)[10][15] Památník věnovaný Obětem 2. světové války je v parkové části města Jaroměř naproti divadlu a jeho budování započalo v roce 1979; slavnostně odhalen byl 6. listopadu 1981.[15][p. 3]

Publikační aktivity

  • Šašková, Gerta. Jednota bratrská a konsistoř podobojí v době administrátorství Václava Korandy. In: Věstník Královské české společnosti nauk. Třída filosoficko-historicko-jazykozpytná. číslo 1, (1925 (vydáno 1926)), strany 1-86.
  • ŠAŠKOVÁ, Gerta. Mimi a Mařena. V Praze: Křesťanský spolek mladíků v Čechách, 1938. 55 - (I) s. Knihovna mladých Světélka; Svazek 27.[19]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b c Zdroj[6] i z něho odvozený zdroj[7] uvádějí nesprávní datum narození 24. listopadu 1896 a jako místo narození pak správnou lokalitu: Březno u Loun.[6][7]
  2. ↑ Akademická YMCA (nebo též plným názvem: Oikumené - Akademická YMCA) je ekumenické sdružení - dobrovolná nepolitická a nekonfesijní organizace, která sdružuje studenty, inteligenci a další zájemce na území České republiky.[11] Cílem sdružení je vytvářet demokratický prostor pro kultivaci idejí a tradic za účelem myšlenkové a mravní obnovy.[11] Sdružení poskytuje svým členům platformu pro vytváření pravdivých a nosných postojů, týkajících se domácí i zahraniční společenské problematiky.[11] Současně je akcentován význam pravdy a osobního přesvědčení v praktickém životě jednotlivce, komunity a v konečném důsledku i celé lidské společnosti.[11]
  3. ↑ Památníku vévodí více než 3 m vysoká pískovcová socha sovětského vojáka držícího v pravé ruce samopal hlavní mířící k zemi. Socha je dílem akademického sochaře Ladislava Zemánka z Doudleb nad Orlicí (spolupracoval i s Antonínem Wagnerem ze Dvora Králové nad Labem)[15] Jména obětí jsou uvedena na šesti pamětních deskách.[15] Po sametové revoluci vyvolalo pojetí památníku mezi místními obyvateli spory až bylo v roce 2022 rozhodnuto o jeho přemístění na jiné místo.[15][16][17][18]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i Šašková Gertruda (* 20. 11. 1896, Březno/Postoloprty; Březno u Loun) [online]. web: Matrika doktorů Univerzity Karlovy VI (1924-1927) [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2022-06-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Šašková Gertruda MUDr. * 20. 11. 1896 .... Dostupné online. 
  3. ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2022-06-14]. Šašková Gertruda MUDr. * 20. 11. 1896. Dostupné online. 
  4. ↑ Gerta Šašková (* 1896 – 1942) [online]. web: My Heritage com [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ Významné osobnosti s příjmením Šašková / Gerta Šašková (1896-1942) [online]. web: Příjmení cz [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Gerta Šašková (pseudonym Kateřina Kalašová); (* 24.11.1896, Březno u Loun – 24.10.1942, KT Mauthausen). PhDr., středoškolská profesorka, historička, historický spis, kniha povídek pro děti. [online]. web: NK ČR, databáze autorit [cit. 2022-06-25]. Identifikační číslo: jk01122541. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Šašková, Gerta (1896-1942) alias Kalašová, Kateřina (1896-1942) (* 24.11.1896, Březno u Loun - 24.10.1942, KT Mauthausen). PhDr., středoškolská profesorka, historička, historický spis, kniha povídek pro děti. [online]. web: Bibliografie dějin Českých zemí (Historický ústav AV ČR) [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q ŠIMŮNEK, Michal V. Gertruda Šašková 1896 - 1942 (naroz. 24.11.1896 in Březno - zemř.24.10.1942 in Mauthausen) [online]. web: Památník Mauthausen [cit. 2022-06-26]. RAUM DER NAMEN / DIE TOTEN DES KZ MAUTHAUSEN. Dostupné online. (česky / německy) 
  9. ↑ Šašková Gertruda (* 20. 11. 1896, Březno/Postoloprty; Březno u Loun) [online]. web: Studenti pražských univerzit 1882–1945 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o HRDINOVÉ HEYDRICHIÁDY XIV. - PhDr. Gertruda Šašková (* 20.11.1896 – † 24.10.1942 Mauthausen) [online]. web: Geocaching com [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d Akademická YMCA (nebo též plným názvem: Oikumené - Akademická YMCA) [online]. web: YMCA cz [cit. 2022-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-05-28. 
  12. ↑ a b c PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Rejstřík osob: Šašková Gertruda, s. 413. 
  13. ↑ PODKÁST PRO KAŽDÉHO. Oběti heydrichiády; Marie Brunclíková (1898-1942) – zavražděna Němci v KT Mauthausen ČEST JEJÍ PAMÁTCE. [online]. web: You Tube com, 2022-05-24 [cit. 2022-07-23]. Stopáž: 1 minuta a 56 sekund. Dostupné online. 
  14. ↑ Gertruda Šašková (* 20. 11. 1896) [online]. web: Databáze Památníku Terezín; Database of the Inmates in the Terezín Police Prison; 22. 10. 1942 transportována z MP Terezín do KT Mauthausen (tam popravena 24.10.1942) [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ a b c d e Památník osvobození v Jaroměři [online]. web: Turistia cz [cit. 2022-06-26]. GPS souřadnice: 50°21'10.8"N 15°55'4.8"E. Dostupné online. 
  16. ↑ Jaroměř odstěhuje nepovedenou sochu rudoarmějce do konce roku [online]. web: idnes cz, 2022-04-27 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  17. ↑ Socha sovětského vojáka z Jaroměře zmizela, kdosi ji posprejoval písmenem Z [online]. web: idnes cz, 2022-06-09 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  18. ↑ ŠŤASTNÝ, Ivo. Pomník Obětem 2. světové války (Jaroměř, Albieriho, parčík při ulici Albieriho, naproti divadlu) [online]. web:, 2006-09-17 [cit. 2022-06-26]. Souřadnice GPS: N50°21'10.96 E15°55'05.75; Centrální evidence válečných hrobů: CZE-5206-04246, CZE-5206-04245; Nápis: PADLÝM SPOLUOBČANŮM 1939 – 1945 ČEST JEJICH PAMÁTCE / následuje výčet jmen ... PHDR. ŠAŠKOVÁ GERTRUDA 20.11.1896-3.7.1942 .... Dostupné online. 
  19. ↑ Mimi a Mařena [online]. web: Databáze NK ČR, 1938 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. 

Literatura

  • ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid: příběh československých vlastenců. Vydání druhé rozšířené. Praha: Centrum české historie, o.p.s., 2021. 374 stran. ISBN 978-80-88162-22-3.
  • ČVANČARA, Jaroslav. Heydrich. Praha: Gallery, 2011. 334 stran. ISBN 978-80-86990-97-2.
  • ŠMEJKAL, Pavel a PADEVĚT, Jiří. Anthropoid. Druhé, doplněné vydání. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. 216 stran. Průvodce. ISBN 978-80-200-2753-5.
  • PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa - události - lidé. Vydání druhé. Praha: Nakladatelství Academia, 2018. 804 stran. Průvodce. ISBN 978-80-200-2926-3.
  • ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci - odbojáři - památníky. Vydání první. Praha: Nakladatelství Academia, 2016. 1127 stran. Průvodce; 11858. ISBN 978-80-200-2614-9.
  • PADEVĚT, Jiří. Dotek Anthropoidu. Vydání 1. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. 258 stran. ISBN 978-80-200-2675-0.
  • SEKYRKOVÁ, Milada, ed. Minerva 1890-1936: kronika prvního dívčího gymnázia v habsburské monarchii. První vydání. V Praze: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2016. 402 stran; strany 243 a 379; ISBN 978-80-246-3437-1. (PhDr. Milada Sekyrková (* 5. února 1966, Domažlice) – historička a archivářka. Zabývá se dějinami historiografie, dějinami vědeckých institucí a sociálními dějinami.)

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Praha Nove Mesto Resslova pomnik.jpg
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha - Nové Město, Resslova, pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislosí s operací Anthropoid
Gertruda Saskova 1896 1942.gif
Gertruda Šašková někdy uváděna jako Gerta Šašková (* 20. listopadu 1896, Březno u Loun – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byla středoškolská profesorka a historička a česká odbojářka z období druhé světové války popravená nacisty.