Gertruda Grubrová-Goepfertová
Gertruda Grubrová-Goepfertová | |
---|---|
Narození | 16. dubna 1924 Janštejn Československo |
Úmrtí | 30. července 2014 (ve věku 90 let) Rosenheim Německo |
Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
Povolání | spisovatelka, malířka, básnířka, ilustrátorka, grafička, prozaička, publicistka a překladatelka |
Ocenění | Čestné občanství města Kyjova |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gertruda Grubrová-Goepfertová, také Gruberová-Göpfertová (16. dubna 1924, Janštejn (Horní Dubenky) u Jihlavy – 30. července 2014, Rosenheim) byla česká malířka, grafička, básnířka a spisovatelka. Od roku 1949 až do smrti žila v exilu.
Život
Už na střední škole malovala a psala básně, které publikovala ve Studentském časopise; tam se setkala s Josefem Hiršalem a dalšími básníky. Po maturitě v Kyjově 1943 byla totálně nasazena, otec zahynul při železniční nehodě a matka onemocněla tuberkulózou. Seznámila se s katolickými básníky Janem Čepem a Janem Zahradníčkem, kteří ji přivedli ke křesťanství a trvale ovlivnili.[1] V letech 1945–1949 studovala na UMPRUM v Praze malířství a grafiku, nejprve v ateliéru Františka Tichého, později Antonína Strnadela. Vdala se za právníka Leo Grubera, s nímž měla později pět dětí.
V roce 1949 dostala shodou okolností stipendium ke studiu na Vysoké škole užitých umění (HKGZ) v Curychu. Po dohodě s manželem, který pracoval na Ministerstvu sociálních věcí, se rozhodla, že se nevrátí. V roce 1952 studovala na Akademii výtvarných umění v Paříži a roku 1953 se konečně setkala s manželem ve Vídni. Společně odjeli do Mnichova, kde L. Gruber pracoval jako redaktor právě zakládané stanice Svobodná Evropa. Gruberová-Göpfertová spolupracovala s řadou exilových nakladatelství jako ilustrátorka a grafička, malovala (například oltářní obraz pro evangelický kostel v Obernhau) a psala básně, které vycházely v exilových časopisech. Od roku 1979 žili v Rosenheimu, od roku 1990 navštěvovala Československo, kde po roce 2001 začaly vycházet její básně a prózy.[2]
Z díla
- Hejno stehlíků. (básně) Řím : Křesťanská akademie 1966
- Choroš. Svitavy: Trinitas 2002
- Rodokmen. Praha: Triáda 2003
- Zimní klavír.(básně) Praha: Triáda 2003
- Půlnoční deník. Praha: Triáda 2005
Odkazy
Reference
- ↑ http://www.rozhlas.cz/plus/pribehy/_zprava/gertruda-gruberova-goepfertova-holka-z-kristalu—1343329[nedostupný zdroj] Zpráva na ČRo Plus.
- ↑ J. Hanuš, Malý slovník osobností českého katolicismu, str. 44.
Literatura
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gertruda Grubrová-Goepfertová
- J. Hanuš, Malý slovník osobností českého katolicismu. Brno: CDK 2005.
- Revolver Revue 39/1999 (výběr z básní a textů s obrázky)
Externí odkazy
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Životopis s obrázky na stránkách ČRo Plus
- Článek A. Drdy na stránkách nakladatelství Triáda Archivováno 19. 8. 2014 na Wayback Machine.
- Televizní rozhovor s T. Brdečkovou na stránkách ČT
- Virtuální prohlídka výstavy Jiný Kyjov v Galerii Středočeského kraje na webu Art for Good nový život výstav 2014 Archivováno 8. 12. 2015 na Wayback Machine.
- V. A. Debnár, Snad se přece do nebe dostanem, Literární noviny, 2006, r. 17, č. 31, str. 11 (článek doprovázejí ukázky z autorčiny tvorby)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Atrium54, Licence: CC BY-SA 4.0
Foto anlässlich Ausstellung im alten Rathaus Prien 2004