Gezer

Gezerské kultické návrší

Gezer

Gezer (hebrejsky גֶּזֶר‎) bylo významné starověké město v Izraeli. Nachází se v Ajalonském údolí v severní Šfele 8 km jihovýchodně od Ramly. Tel Gezer (také známý jako Tell el-Džezer či Abu Šuša) se nachází u hlavní silnice mezi Jeruzalémem a Tel Avivem. Místo je dnes národním parkem.

Historie

Gezer je zmiňován v Bibli v souvislosti s dobytím země pod vedením Jozua.^[1] Měl náležet Levitům. Zůstal však pod nadvládou Pelištejců až do doby, kdy David zlomil jejich nadvládu „od Geby až ke Gezeru“.^[2]

Gezer je také zmíněn mezi městy, dobytými faraónem Thutmosem III. (roku 1468 př. n. l.) a v el-amarnských dopisech. Na konci 13. stol. př. n. l. zřejmě město zpustlo a bylo znovu osídleno o století později. Město těžce poničil při svém tažení r. 925 př. n. l. faraon Šešonk I. a na konci 8. století zničil asyrský král Tiglatpilesar III. V době perské bylo město obnoveno a nabylo důležitosti v době Makabejského povstání, kdy ho opevnil seleukovský velitel Bakchides a roku 142 př. n. l. ho dobyl Šimon Makabejský a postavil tu palác či tvrz. Ale na konci 2. století př. n. l. bylo město znovu rozbořeno.

Až roku 1830 tu Arabové přistěhovalí z Egypta založili vesnici Abu Šuša, která zde stávala do války za nezávislost roku 1948. Stávala v ní mešita a chlapecká základní škola založená roku 1947. Roku 1931 měla Abu Šuša 627 obyvatel a 145 domů. Počátkem války v květnu 1948 byla tato oblast ovládnuta židovskými silami a arabské osídlení zde skončilo. Zástavba vesnice pak byla zcela zbořena.^[3]

Archeologie

Roku 1871 tu dělal archeologický průzkum Charles Simon Clermont-Ganneau, jenž jako první ztotožnil tento tel s Gezerem. V letech 1902 – 1907 Robert Macalister. Roku 1934 tu pracoval Alan Rowe, 1964 G. E. Wright a spolu s ním William Dever a Jiga'el Jadin. Od roku 2006 vede výzkumy Steve Ortiz ze Southwestern Baptist Theological Seminary z Fort Worth v USA a Sam Wolff z Izraelského památkového úřadu.

Okolo telu byly objeveny zbytky opevnění a bran ze střední doby bronzové a z doby královské (10. stol. př. n. l.). Na severu telu je kultické místo ze střední doby bronzové. Byl objeven vodní systém (datovaný do kanaánské doby nebo doby královské), který tvoří 7 m hluboká šachta a tunel dlouhý 45 m. Na telu je dále hrob šejcha z 16. století a muslimský hřbitov.

Věž vedle kanaánské hradby

Klesání k cisterně

Kopie gezerského kalendáře

Odkazy

Literatura

• JEPSEN, Alfred. Královská tažení ve starém Orientu. Praha: Vyšehrad, 1997. 240 s. ISBN 80-7021-213-6. 
• BARDTKE, Hans. Příběhy ze starověké Palestiny. Praha: Vyšehrad, 1990. 304 s. 
• MAYER, Daniel. Kapitoly z židovských dějin. Praha: [s.n.], 1989. 256 s. 
• NEGEV, Avraham. Archaelogocal Encyclopedia of the Holy Land. Jerusalem: [s.n.], 1972. Dostupné online. S. 125-127.. 

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gezer na anglické Wikipedii a גזר‎ na hebrejské Wikipedii.

Související články

• Gezer (kibuc)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gezer na Wikimedia Commons
• (anglicky) Tel Gezer Excavation and Publication Project