Ghássánovci
| Ghássánovci الغساسنة
| |||||||||
geografie
| |||||||||
Jabija | |||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
| státní útvar | |||||||||
 Byzantská říše (klientelistický stát) | |||||||||
vznik: | |||||||||
zánik: | 638 – anexe chalífátem | ||||||||
| státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Ghássánovci, psáno též Ghasánovci (arabsky الغساسنة) neboli Banú Ghássán byl arabský před-islámský kmen původem z Jemenu, který na začátku 3. století v Levantě založil vlastní křesťanské království. K přijetí křesťanství došlo patrně z důvodu ovládnutí zdejšího helénizovaného obyvatelstva (předtím byl region jednou z provincií Římské říše), ale vyloučeno není ani to, že Ghássánovci částečně přijali křesťanskou víru již dříve a z Arábie do Levanty uprchli před náboženským pronásledováním. Celkem se v Ghássánovském království vystřídalo třicet sedm králů.
V Levantě nalezli křesťanští Arabové oporu v Byzantské říši coby její foederáti. Ghássánovci se coby podřízené království Byzance účastnili její války proti Sásánovské Persii a jejím arabským vazalům, jimiž byli Lachmovci. Pro Byzanc byli Ghássánovci cennými spojenci a zároveň užitečným nárazníkovým pásmem jak před Lachmovci, tak nahodilými nájezdy loupeživých beduínů, avšak tou dobou již na Arabském poloostrově prorok Mohamed hlásal nové náboženství islám, jež sjednotilo do té doby nejednotné arabské kmeny. Po jeho smrti pak vznikl chalífát, který zahájil expanzi do Sýrie, Palestiny a Mezopotámie.
Tváří tvář muslimské expanzi měli křesťanští Arabové pramalý zájem bojovat na byzantské straně proti svým příbuzným. V roce 636 bylo proto spojené vojsko Byzance a křesťanských Arabů poraženo muslimy u Jarmúku a zanedlouho padlo do jejich rukou i Ghássánovské království a celý Střední východ. V důsledku toho se islám rychle rozšířil v do té doby křesťanských krajích na Středním východě. Mnozí Ghássánovci i poté zůstali křesťany a smísili se s melchitskými a syrskými obcemi, které dnes žijí na územích dnešního Jordánska, Palestiny, Sýrie a Libanonu. Stejně si počínal i poslední ghássanovský král Jabalách íbn al-Ajham, který s hrstkou věrných raději odešel do exilu v Byzantské říši. Jeden z jeho potomků Nikeforos I. se dokonce stal byzantským císařem (vládl 802–811) a založil Nikeforskou dynastii.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ghassanids na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ghássánovci na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
No official flag.
Autor: Dragovit, Licence: CC BY-SA 4.0
The Byzantine "Calvary cross potent" as icon or hypothetical banner of the Byzantine Empire. The Calvary cross standing on a number of steps was minted on solidus coins (also shows without the steps on tremissis coins) by various Byzantine emperors, mainly in the 7th century during the reign of Heraclian dynasty and after.
Autor: Stgbarcher, Licence: CC BY-SA 4.0
The war banner of the Ghassanid state, bearing the picture of St.Sergius. Re-made by Stgbarcher.*
- New image of St.Sergius etc.
The labarum is a symbol that shows the first two Greek letters of the word Christ (ΧΡΙΣΤΟΣ or Χριστός) - Chi (χ) and Rho (ρ).
Autor: MWahaiibii, Licence: CC BY-SA 4.0
Map of the Ghassanid Kingdom under Al-Mundhir III ibn al-Harith
This Black flag has been the flag of various Afghan rulers: Flag of Zengid dynasty and Flag of Afghanistan (pre-1901) and the flag of the Black Guards. This flag has also been the flag of the Sadozai Sudhan rulers of Sidhnuti This can be used to represent the Abbasid Caliphate, since while the concept of rectangular national flags did not exist during Abbasid times, black was the dynastic color of the Abbasids and the "black banner" of the Abbasids is famous in Islamic history. It was also used by many Islamic dynasties in different regions of the world till the late 19th century. It is also used by anarchist groups and pirates.
Also has been the flag of Makhnovshchina.