Ghetto Łachwa

Mapa ghetta Łachwa
Izák Rochczyn, vedoucí podzemního hnutí ghetta Łachwa, velitel židovského povstání
Hlavní ghetta v Německem okupovaném Polsku (označená červenozlatými hvězdičkami)

Ghetto Łachwa (Lachva) bylo ghetto vytvořené v době druhé světové války nacistickým Německem ve městě Łachwa v okupovaném Polsku (nyní Lachva, Bělorusko) s cílem pronásledování a vykořisťování místních Židů. Ghetto existovalo pouze od začátku dubna do září 1942. Bylo místem jednoho z prvních [1][2][3] povstání v židovském ghettu po nacisticko-sovětské invazi do Polska.


Zřízení ghetta

Německá armáda vstoupila do sovětské okupační zóny 22. června 1941 pod krycím jménem operace Barbarossa a o 2 týdny později, 8. července 1941, obsadila město Łachwa. To se před rokem 1939 nacházelo ve polském vojvodství Polesie.[4] Mnoho mladých Židů uprchlo s Rudou armádou.[5] Byla založena židovská rada (Judenrat) řízená bývalým sionistickým vůdcem Dovem Lopatynem.[1] Rabbi Hayyim Zalman Osherowitz byl zatčen Němci a jeho propuštění bylo zajištěno až po zaplacení velkého výkupného.[6]

1. dubna 1942 byli městští Židé násilně nastěhováni do nového ghetta skládajícího se ze dvou ulic a 45 domů. Ghetto bylo ohraničeno ostnatým drátem.[3][4] V ghettu sídlilo 2350 lidí, což činilo přibližně 1 m² na každého obyvatele.[6]

Vznik odporu

Zprávy o masakrech, které spáchaly Einsatzgruppen v celém regionu, se brzy rozšířily do Lachvy. Židovská mládež organizovala podzemní hnutí pod vedením Izáka Rochczyna, vedoucího místní skupiny Betaru. S pomocí židovské rady (Judenrat) se podzemnímu hnutí podařilo nahromadit zásoby seker, nožů a železných tyčí. Snahy o obstarání střelných zbraní byly z velké části neúspěšné.[3][4][6]

V srpnu roku 1942 se Židé v Lachvě dozvěděli, že nedaleká ghetta v Luninci a Mikaševiči byla zlikvidována. 2. září 1942 bylo místním obyvatelům sděleno, že místním rolníkům svolaným nacisty bylo nařízeno, aby za městem vykopali jámy. Později ten den bylo ghetto obklíčeno 150 německými vojáky z Einsatzgruppen a 200 místními policisty. Rochczyn a jeho skupina chtěli zaútočit na plot ghetta o půlnoci, aby pomohli obyvatelům k útěku. Někteří však odmítli opustit staré lidi a děti. Lopatyn je požádal, aby útok odložili do rána.[4][6][7]

Povstání a masakr

3. září 1942 informovali Němci Dova Lopatyna, že má být ghetto zklikvidováno a nařídili, že mají být obyvatelé ghetta deportováni. Za účelem zajištění spolupráce s vůdci ghetta měli být ušetřeni členové židovské rady, lékař z ghetta a 30 dělníků, které si mohl Lopatyn vybrat. Ten nabídku odmítl a údajně reagoval: "Buď všichni přežijeme, nebo všichni zemřeme."[3][4][6]

Když Němci vstoupili do ghetta, Lopatyn zapálil sídlo židovské rady, což bylo signálem k zahájení povstání.[1] Ostatní budovy byly také zapáleny a členové podzemního hnutí napadli pomocí seker, tyčí, Molotovými koktejly a holýma rukama Němce, když vcházeli do ghetta. Tato bitva je považována za první povstání v ghettu během války.

Přibližně 650 Židů bylo zabito v boji nebo v plamenech a dalších 500 Židů bylo odvedeno do jam a zastřeleno. Šest německých vojáků a osm německých a ukrajinských policistů bylo také zabito. Oplocení ghetta bylo porušeno a přibližně tisíc Židů bylo schopno uprchnout. Šesti stům z nich se podařilo najít útočiště v Pinských bažinách. Rochczyn byl postřelen a zabit skokem do řeky Smierc. Odhadem se k partyzánským jednotkám připojilo 120 uprchlíků. Většina ostatních však byla nakonec vypátrána a zabita. Přibližně 90 obyvatel ghetta válku přežilo.[3][4] Lopatyn se přidal ke komunistické partyzánské jednotce a byl zabit 21. února 1944 pozemní minou. Lachva byla osvobozena Rudou armádou v červenci roku 1944.[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Łachwa Ghetto na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Lachva, Encyclopedia Judaica, 2nd ed., Volume 12, pp. 425-6 (Macmillan Reference USA, 2007).
  2. ↑ Michaeli, Lichstein, Morawczik, and Sklar (eds.). First Ghetto to Revolt: Lachwa. (Tel Aviv: Entsyklopedyah shel Galuyot, 1957).
  3. ↑ a b c d e Suhl, Yuri. They Fought Back. (New York: Paperback Library Inc., 1967), pp. 181-3.
  4. ↑ a b c d e f g Lachva, Multimedia Learning Centre: The Simon Wiesenthal Center. [1] Archivováno 28. 9. 2007 na Wayback Machine. (30. září 2006)
  5. ↑ Łachwa – History [online]. Virtual Shtetl Museum of the History of Polish Jews [cit. 2011-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 02-04-2012. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d e Pallavicini, Stephen and Patt, Avinoam. "Lachwa", An Encyclopedic History of Camps, Ghettos, and Other Detention Sites in Nazi Germany and Nazi-Dominated Territories, 1933-1945: United States Holocaust Memorial Museum. [2] (30. září 2006)
  7. ↑ This Month in Holocaust History: September 3, 1942. Yad Vashem, The Holocaust Martyrs' and Heroes' Remembrance Authority. [3] Archivováno 3. 8. 2021 na Wayback Machine. (1. října 2006)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

WW2-Holocaust-Poland.PNG
Map of the Holocaust in occupied Poland during World War II. The outline shows the borders of the Second Polish Republic at the time of the Nazi-German-and-Soviet invasion of Poland in 1939 with demarcation line between the two invading armies marked in red. Internal boundaries show the administrative divisions of occupied territories imposed by Nazi Germany when the Final Solution was set in motion during and after Operation Barbarossa of 1941.
This map shows all Nazi German extermination camps (or death camps), as well as prominent concentration, labour and prison camps, major pre-WW2 Polish cities with the new Jewish ghettos set up by Nazi Germany, major deportation routes, and major massacre sites.
Notes:
1. Extermination camps – marked with white skulls in black squares – are six dedicated facilities used for the mass gassings of prisoners, but all camps and ghettos took a toll of many, many lives.
2. Concentration camps – marked with black squares – feature only the most notorious forced-labor camps, prison camps & transit camps.
3. Sites of mass shootings into remote ravines – marked with white skulls – include Bronna Góra, Ponary and others. They were utilized during the 'Holocaust by bullets'.
4. Destruction ghettos – marked with Yellow stars in red circles – existed in most Polish cities. Only a selection is shown.
5. Major deportation routes travelled by the Holocaust trains are marked with RosyBrown arrows.
6. Most camps & ghettos which are not well known have been excluded for clarity.
7. District borders are at the height of Axis domination (1942).
8. Regions have German designations (e.g. "Ostland"), with the country name denoted in uppercase letters, e.g. LITHUANIA, CZECHOSLOVAKIA, or in parenthesis below the German occupational designation, e.g. (POLAND).
Yitzhak Rochzyn - Lachwa (Poland).jpg
Yitzhak Rochzyn (or Icchak Rokchin), leader of the Lachwa ghetto underground, Poland; commander of the Jewish uprising of 1942.
Lakhvaghettomap.jpg
Photo reproduction of map showing Lachwa ghetto and surroundings (from Rishonim la-mered: Lachwa [First Ghetto to Revolt: Lachwa] (Tel Aviv: Entsyklopedyah shel Galuyot, 1957).