Gid'on Sa'ar

Gid'on Sa'ar
גדעון סער‎
Gid'on Sa'ar v roce 2024
Gid'on Sa'ar v roce 2024
22. ministr zahraničních věcí
Úřadující
Ve funkci od:
5. listopadu 2024
PředchůdceJisra'el Kac
ministr bez portfeje
Ve funkci:
29. září 2024 – 5. listopadu 2024
Ve funkci:
12. října 2023 – 26. března 2024
26. ministr spravedlnosti Izraele
Ve funkci:
13. června 2021 – 29. prosince 2022
36. ministr vnitra Izraele
Ve funkci:
18. března 2013 – 4. listopadu 2014
PředchůdceEli Jišaj
NástupceGilad Erdan
23. ministr školství Izraele
Ve funkci:
31. března 2009 – 18. března 2013
PředchůdceJuli Tamirová
NástupceŠaj Piron
Stranická příslušnost
ČlenstvíLikud (do 2020)
Nová naděje (od 2020)
Rodné jménoגדעון משה סרצ'נסקי
Narození9. prosince 1966 (58 let)
Izrael Tel Aviv, Izrael
Kneset16., 17., 18., 19., 21.-25.
SídloTel Aviv
Alma materTelavivská univerzita
Profesepolitik, novinář a advokát
Náboženstvíjudaismus
Oceněnídůstojník Řádu zásluh o Italskou republiku
komandér Řádu za zásluhy o Italskou republiku
CommonsGideon Sa'ar
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gid'on Sa'ar (hebrejsky גדעון סער‎, * 9. prosince 1966, Tel Aviv) je izraelský politik, poslanec Knesetu a předseda strany Nová naděje. Bývalý ministr za stranu Likud. Dne 5. listopadu 2024 ho Benjamin Netanjahu jmenoval ministrem zahraničních věcí.

Biografie

Narodil se v Tel Avivu a po absolvování povinné vojenské služby v Izraelských obranných silách vystudoval politické vědy a práva na Telavivské univerzitě a v obou oborech získal titul bakalář. V letech 1995 až 1997 pracoval jako poradce nejvyššího státního zástupce a od roku 1997 do roku 1998 jako poradce státního zástupce.

V roce 1999 a v letech 2001 až 2002 působil jako tajemník vlády. Ve volbách do Knesetu v roce 2003 kandidoval za Likud v parlamentních volbách a po svém zvolení se stal předsedou poslaneckého klubu strany. Byl proti jednostrannému stažení z Pásma Gazy a pokusil se prosadit zákon, který by pro stažení požadoval souhlas v referendu.[1]

Poté, co ve volbách do Knesetu v roce 2006 obhájil svůj poslanecký mandát, byl znovu jmenován předsedou poslaneckého klubu a stal se rovněž místopředsedou Knesetu.

V rámci své poslanecké iniciativy navrhl zákon, který by zakazoval propustit těhotnou ženu[2] (je členem komise Knesetu pro status žen) a zákon zakazující testování kosmetiky na zvířatech.[3]

V prosinci 2008 vyhrál v primárkách strany Likud pro parlamentní volby v roce 2009 a umístil se tak na druhém místě na kandidátní listině, hned za předsedou Benjaminem Netanjahuem.[4] Ve volbách v roce 2009 byl zvolen členem Knesetu a v současné době je rovněž členem vyjednávacího týmu Likudu pro sestavení vlády.

V červenci 2009 vydal z funkce ministra školství pokyn, aby v učebnicích dějepisu pro arabské izraelské školy nebyl vznik Izraele označován jako katastrofa – nakba.[5] V reakci na ostré námitky izraelských arabských poslanců prohlásil:

„Pro mě není přijatelné, aby Stát Izrael ve svých oficiálních osnovách učil, že vznik státu byl katastrofou. Mohu vám říci, že mnoho Arabů nepovažuje Izrael za katastrofu, a nemyslím, že je správné vštěpovat 8letým dětem tento názor – a určitě ne oficiální, státem hrazeným způsobem. Legitimizovalo by to delegimitizaci Izraele, vštěpovalo existující názor a tlačilo arabskou veřejnost do extremismu, což neslouží ani izraelským zájmům ani zájmům arabských obyvatel.“
— Gid'on Sa'ar[5]

Svůj poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2013, po nichž opustil rezort školství a stal se ministrem vnitra. V září 2014 oznámil, že rezignuje na svou ministerskou a poslaneckou funkci a 17. září 2014 opustil politiku.[6] Ve funkci ministra vnitra jej nahradil Gilad Erdan, zatímco jeho poslanecký mandát získal Le'on Litinecki.

V průběhu mandátu šesté vlády Benjamina Netanjahua vypukla v říjnu 2023 válka Izraele s Hamásem a z toho důvodu byl vytvořen užší válečný kabinet, ve kterém zasedli vybraní politici Likudu a za opozici politici ze Státního tábora. V říjnu 2023 do vlády přibyli dva politici za stranu Nová naděje, Gid'on Sa'ar a Jif'at Šaša-Biton coby ministři bez portfeje. Gid'on Sa'ar v březnu 2024 pohrozil, že pokud nebude jmenován do válečného kabinetu, odejde z vlády. Jmenován nebyl a proto jeho strana odešla do opozice. V září 2024, několik měsíců od rozpadu válečného kabinetu, se Sa'ar se svou stranou do vlády vrátil.[7] Poté, co Netanjahu v listopadu 2024 odvolal Jo'ava Galanta z místa ministra obrany byla tato funkce předána Jisra'elu Kacovi, který byl do té doby ministrem zahraničních věcí. A právě jeho místo Netanjahu dal následně Sa'arovi.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gideon Sa'ar na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Likud faction adopts proposal facilitating passage of budget [online]. Haaretz, 2005-3-21 [cit. 2009-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-19. (anglicky) 
  2. ↑ Bill proposes 6-month jail term for firing pregnant employees [online]. Haaretz, 2006-11-22 [cit. 2009-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-11-26. (anglicky) 
  3. ↑ Ministerial committee approves bill banning animal testing for cosmetics [online]. Haaretz, 2007-1-28 [cit. 2009-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-14. (anglicky) 
  4. ↑ Netanyahu 'stars' dim on Likud list, as hawks dominate primary [online]. Haaretz, 2008-12-9 [cit. 2009-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-21. (anglicky) 
  5. ↑ a b FENDEL, Hillel. Izraelské školy už nebudou učit o vzniku Izraele jako o „katastrofě“ [online]. Eretz, 2009-07-24 [cit. 2009-07-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ LIS, Jonathan. Interior Minister Gideon Sa'ar to take 'time-out' from political life [online]. Haarec, 2014-09-17 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Do izraelské vlády se vrací pravicový lídr Saar, posílí Netanjahuovu pozici. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-09-30 [cit. 2024-10-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Gideon Sa’ar - December 2024 (cropped).jpg
Secretary Antony J. Blinken meets with Israeli Foreign Minister Gideon Sa’ar in Attard, Malta, December 5, 2024. (Official State Department photo by Chuck Kennedy)