Gilda (zpěvačka)
| Gilda | |
|---|---|
.jpg) Gilda (Desetiletí od 1990) | |
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Miriam Alejandra Bianchi |
| Narození | 11. října 1961 Buenos Aires, Argentina |
| Úmrtí | 7. září 1996 (ve věku 34 let) Villa Paranacito, Argentina |
| Příčina úmrtí | silniční dopravní nehoda |
| Místo pohřbení | Hřbitov La Chacarita |
| Žánry | cumbia |
| Povolání | zpěvačka a hudební skladatelka |
| Nástroje | zpěv, kytara, klavír |
| Aktivní roky | 1990–1996 |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gilda (11. října 1961 Buenos Aires, Argentina – 7. září 1996 Villa Paranacito, Argentina), vlastním jménem Miriam Alejandra Bianchi, byla argentinská zpěvačka.
Biografie
Původně pracovala jako učitelka v mateřské škole v Buenos Aires. Vdaná byla od svých 18 let, s podnikatelem Raúlem Magnim měla syna a dceru. V roce 1990 se zúčastnila konkurzu, v němž skladatel a klávesista Juan Carlos „Toti“ Giménez hledal zpěvačku pro žánr cumbia. Bianchi jej vyhrála a následujícího roku se stala jednou ze zpěvaček nové Giménezovy skupiny La Barra. Po jejím rozpuštění následně krátce působila v další jeho skupině Crema Americana. Společně s Giménezem, který se stal i jejím partnerem, si poté postavila vlastní kapelu a zamířila na sólovou dráhu pod uměleckým jménem Gilda. Debutové album De corazón a corazón vydala v roce 1992. Její čtvrté album Corazón valiente z roku 1995 se stalo hitem nejen v Argentině, kde získalo zlatou a dvojitou platinovou desku, ale i v dalších zemích Jižní Ameriky.[1]
Při cestě na koncert v Concordii dne 7. září 1996 se autobus, v němž celá kapela cestovala, na 129. kilometru silnice č. 12 poblíž vesnice Villa Paranacito čelně střetl s brazilským kamionem, který chtěl předjíždět jiný nákladní vůz. Na místě zemřela zpěvačka, její patnáctiletá dcera, její matka, tři z hudebníků a řidič autobusu. Gilda byla pohřbena na hřbitově Chacarita v Buenos Aires. U místa nehody vzniklo vzpomínkové místo, tzv. Gildina svatyně (Santuario de Gilda), v němž se nachází i torzo havarovaného autobusu.[1][2]
Po její smrti vyšlo v roce 1997 album Entre el cielo y la tierra obsahující pět písní, které stihla dokončit pro připravovanou desku. Ty byly doplněny dvěma živými verzemi a třemi dalšími skladbami jiných interpretů. Začaly vycházet také různé kompilace vydaných písní a roku 1999 bylo vydáno i album Las alas del alma obsahující demo verze dříve nepublikovaných skladeb. V roce 2016 byl natočen biografický film Gilda, no me arrepiento de este amor, v němž zpěvačku ztvárnila Natalia Oreiro.[2]
Studiová diskografie
- 1992 – De corazón a corazón (v roce 1996 vydána značně odlišná reedice pod názvem Si hay alguien en tu vida)
- 1993 – La única
- 1994 – Pasito a pasito
- 1995 – Corazón valiente
- 1997 – Entre el cielo y la tierra (posmrtné album)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Se cumplen 15 años de la muerte de Gilda [online]. Esperanzanews.com.ar, 2011-09 [cit. 2019-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. (španělsky)
- ↑ a b 22 años de la muerte de Gilda, la cantante de cumbia que se convirtió en mito popular [online]. Clarin.com, 2018-09-06 [cit. 2019-05-28]. Dostupné online. (španělsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gilda na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Patobustamante, Licence: CC BY-SA 4.0
Gilda y Marcelo Gopar eran compañeros de trabajo en la discográfica Leader Music, ella como cantante y él como el locutor de la empresa. En ese mismo año Gopar conducía junto a Pocho la Pantera "1,2,3, Ritmo" exitoso programa de TV donde Gilda era una de las artistas favoritas del programa.