Gilles Villeneuve

Gilles Villeneuve
Gilles Villeneuve 1979 Imola.jpg
StátKanadaKanada Kanada
Narození18. ledna 1950
Saint-Jean-sur-Richelieu
Úmrtí8. května 1982 (ve věku 32 let)
Lovaň
Kariéra ve Formuli 1
Aktivní sezóny1977 – 1982
TýmyMcLaren, Ferrari
Závody67
Mistr světa0
Vyhrané závody6
Stupně vítězů13
Pole positions2
Nejrychlejší kola8
Body celkem107
První závodGrand Prix Velké Británie 1977
Poslední závodGrand Prix San Marina 1982
První vítězstvíGrand Prix Kanady 1978
Poslední vítězstvíGrand Prix Španělska 1981
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joseph Gilles Henri Villeneuve (18. ledna 1950 St-Jean-sur-Richelieu, Québec – 8. května 1982 Lovaň) byl kanadský pilot Formule 1.[1] Dnes je po tomto jezdci pojmenován závodní okruh Circuit Gillese Villeneuva v kanadském Montréalu, na němž se jezdí Velká cena Kanady. Jeho syn Jacques Villeneuve se v roce 1997 stal mistrem světa ve Formuli 1.

Rodina

Narodil se v Richelieu, malém městě nedaleko Montréalu, ale vyrůstal v Berthierville.[2] V roce 1970 se oženil s Joann Bartheovou, s kterou měl dvě děti, Jacquese a Mélanii. Jeho mladší bratr Jacques měl také úspěšnou závodní kariéru ve formule Atlantic, Can Am a CART.[3]

Začátky kariéry

Svou kariéru pro nedostatek financí zahájil na sněžných skútrech, kde v roce 1970 vyhrál světovou sérii.[4] Na silnici začal v místních závodech drag-racing s upraveným Ford Mustangem. Po místních závodech s Mustangem přesedlal do oblastní Formule Ford,[5] kde roku 1973 vyhrál národní mistrovství Québecu. Následující rok přešel do Formule Atlantik, kde jezdil čtyři roky. V roce 1975 v Gimli Motosport Parku vyhrál ve formuli Atlantik svůj první závod, bylo to v silném dešti a v letech 1976 a 1977 stal mistrem v této formuli. Jeho druhá sezóna ve Formuli Atlantik byla částečně sponzorována výrobcem sněžných skútrů, Skiroule.

Formule 1

Na radu Jamese Hunta a zásluhou sponzora společnosti Marlboro se ve Formuli 1 objevil při Grand Prix Velké Británie u týmu McLaren, zde startoval se starým McLaren M23 z devátého místa. V závodě skončil na 11. pozici. Během tohoto závodu si ho všiml Enzo Ferrari a na doporučení Chrise Amona a Waltera Wolfa ho v dalším závodě nasadil jako třetího jezdce v týmu Scuderia Ferrari.

V roce 1978 poprvé vyhrál závod Grand Prix Kanady 1978. Vítězství dosáhl před domácím publikem. V celkovém pořadí šampionátu skončil na 9. místě. V roce 1979 při Grand Prix Francie bojoval druhé místo s René Arnouxem, který vyhrál. V týmu pomohl Jodymu Scheckterovi získat titul mistra světa. V roce 1982 s vozem Ferrari 126C2 byl týmovou jedničkou. V Grand Prix San Marina druhý jezdec týmu Didier Pironi porušil interní dohodu, což vyvolalo mezi nimi neshody.[6] V Zolderu, když Pironni zajel lepší čas, vyjel na trať, aby se zlepšil. Jenže se mu do cesty postavil Jochen Mass.

Smrt

Tři týdny před pátým závodem šampionátu v roce 1982 v belgickém Zolderu poskytoval rozhovor německému motoristickému časopisu, v němž si stěžoval nad nešťastným pravidlem o použití pneumatik během kvalifikací. Pilot měl k dispozici jen dvě sady měkkých pneumatik, což stačilo na dvě až tři rychlá kola. Dne 8. května 1982 havaroval během kvalifikace na Grand Prix Belgie v Zolderu. V době havárie byl Didier Pironni na šestém místě s časem o 0,1 sekundy rychlejší než Gilles Villeneuve, který používal finální sadu kvalifikačních pneumatik. Snad se pokoušel zlepšit svůj čas v posledním kole či se snažil porazit Didiera Pironniho,[7] jeho životopisec Gerald Donaldson cituje závodního inženýra v týmu Ferrari Mauro Forghieriho, který říkal, že Gilles Villeneuve jel obvyklým způsobem a vracel se do boxů když nehoda nastala. Pokud by tomu tak bylo, pak by v tomto kole stejně neměl rychlejší čas.[1]

Gilles Villeneuve se v levotočivé zatáčce pokusil předjet Jochena Masse, který jel mnohem pomaleji. Ten viděl, jak se Villeneuve blížil vysokou rychlostí a přesunul se doprava, aby ho nechal projet, ale ve stejném okamžiku se Gilles Villeneuve rozhodl také přesunout doprava, aby projel kolem pomalejšího vozu. Jeho Ferrari narazilo na zadní část vozu Jochena Masse a bylo vymrštěno do vzduchu odhadovanou rychlostí 200–225 km/h. Vůz letěl vzduchem více než 100 metrů, pak narazil předkem do země a rozpadlý se sunul po okraji tratě. Gilles Villeneuve byl stále připnutý k sedadlu, ale bez přilby. Pak z vozu vylétl 50 metrů od trosek do oplocení na vnějším okraji rohu zatáčky Terlamenbocht.[8] Několik pilotů zastavilo a spěchalo mu pomoc. John Watson a Derek Warwick ho vytáhli z plotu.[9] První lékař dorazil do 35 vteřin, aby zjistil, že sice nedýchá, ale jeho puls byl hmatatelný. Helikoptérou byl převezen do nemocnice St. Raphael v Lovani, kde mu diagnostikovali fatální zlomeninu krku. Byl sice ještě živý a jeho žena jela za ním do nemocnice. Lékaři konzultovali se specialisty po celém světě, přesto ještě tentýž den ve 21:12 zemřel.[1]

„Miloval jsem na tom chlapíkovi doslova všechno. Někdy sice až moc riskoval, ale byl to jednoduše ten nejbláznivější čert, kterého jsem kdy ve formuli 1 potkal. Jedno bylo jisté – měl z nás ze všech nejvíce talentu!“
— Niki Lauda[4]

Kompletní výsledky ve Formuli 1

Legenda k tabulce
BarvaVýsledek
ZlatáVítěz
Stříbrná2. místo
Bronzová3. místo
ZelenáBodované umístění
ModráNebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
FialováOdstoupil (Ret)
ČervenáNekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
ČernáDiskvalifikován (DSQ)
BíláNestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle modráPouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez barvyNetrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
OznačeníVýznam
TučnostPole position
KurzívaNejrychlejší kolo
FFanBoost
GNejrychlejší v kvalifikační skupině
†Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
‡Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
RokStájVůzMotor1234567891011121314151617UmístěníBodů
1977Marlboro McLarenMcLaren M23Cosworth V8ARG
BRA
RSA
USW
ESP
MON
BEL
SWE
FRA
GBR
11		GER
AUT
NED
ITA
USA
36.0
Scuderia FerrariFerrari 312T2Ferrari Fiat-12CAN
12		JPN
Ret
1978Scuderia FerrariFerrari 312T2Ferrari Fiat-12ARG
8		BRA
Ret		9.17
Ferrari 312T3Ferrari Fiat-12RSA
Ret		USW
Ret		MON
Ret		BEL
4		ESP
10		SWE
9		FRA
12		GBR
Ret		GER
8		AUT
3		NED
6		ITA
7		USA
Ret		CAN
1
1979Scuderia FerrariFerrari 312T3Ferrari Fiat-12ARG
Ret		BRA
5		2.47 (53)
Ferrari 312T4Ferrari Fiat-12RSA
1		USW
1		ESP
7		BEL
7		MON
Ret		FRA
2		GBR
14		GER
8		AUT
2		NED
Ret		ITA
2		CAN
2		USA
1
1980Scuderia FerrariFerrari 312T5Ferrari Fiat-12ARG
Ret		BRA
16		RSA
Ret		USW
Ret		BEL
6		MON
5		FRA
8		GBR
Ret		GER
6		AUT
8		NED
7		ITA
Ret		CAN
5		USA
Ret		12.6
1981Scuderia FerrariFerrari 126CKFerrari V6USW
Ret		BRA
Ret		ARG
Ret		RSM
7		BEL
4		MON
1		ESP
1		FRA
Ret		GBR
Ret		GER
10		AUT
Ret		NED
Ret		ITA
Ret		CAN
3		LVS
DSQ		7.25
1982Scuderia FerrariFerrari 126C2Ferrari V6RSA
Ret		BRA
Ret		USW
DSQ		RSM
2		BEL
DNS		MONUSECANNEDGBRFRAGERAUTSWIITALVS16.6

Reference

  1. ↑ a b c Gilles Villeneuve - Grand Prix Racing - the whole story. web.archive.org [online]. 2007-07-02 [cit. 2019-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  2. ↑ DONALDSON, Gerald. Gilles Villeneuve : the life of the legendary racing driver. Londýn: Virgin, 2003. ISBN 0-7535-0747-1. (anglicky) 
  3. ↑ Jacques Villeneuve (Senior) injured. www.grandprix.com [online]. 2008-01-22 [cit. 2019-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b KLEMM, Roman. Gilles Villeneuve, největší talent formule 1, zahynul před třiceti lety. iDNES.cz [online]. 2012-05-08 [cit. 2019-04-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ DONALDSON, Gerald. Gilles Villeneuve : the life of the legendary racing driver. Londýn: Virgin, 2003. ISBN 0-7535-0747-1. (anglicky) 
  6. ↑ DONALDSON, Gerald. Gilles Villeneuve : the life of the legendary racing driver. Londýn: Virgin, 2003. ISBN 0-7535-0747-1. (anglicky) 
  7. ↑ BAMSEY, Ian. Automobile Sport 82/83.. [s.l.]: Haynes Pub. Group, 1983. Dostupné online. ISBN 0-946321-01-9. (anglicky) 
  8. ↑ LANG, Mike. Grand Prix! vol.4.. [s.l.]: Sparkford: Foulis, 1992. Dostupné online. ISBN 0-85429-733-2. 
  9. ↑ FEARNLEY, Paul. It's war. Absolutely war. Motor Sport. Haymarket.. Květen 2007, s. 52–61. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Mozilla.svg
Autor: David Vignoni, icon-king.com, Licence: LGPL
From GNOME version of Nuvola icon theme. May be included in the PNG version under Nuvola/apps.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Gilles Villeneuve 1979 Imola.jpg
Autor: ideogibs, Licence: CC BY-SA 2.0
Gilles Villeneuve with his Ferrari 312T4 in Autodromo Enzo e Dino Ferrari, 1979.