Gillis van Coninxloo

Gillis van Coninxloo
Narození24. ledna 1544
Antverpy
Úmrtí4. ledna 1607 (ve věku 62 let)
Amsterdam
Povolánímalíř a kreslíř
RodičeJan van Coninxloo
DětiGillis van Coninxloo (III)
PříbuzníHans Van Coninxloo (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gillis van Coninxloo (nyní označovaný jako Gillis van Coninxloo II., ale dříve byl znám jako Gillis van Coninxloo III.; 24. ledna 1544, Antverpy – pohřben 4. ledna 1607, Amsterdam)[1] byl vlámský malíř krajin, který hrál důležitou roli v rozvoji severního krajinářství konce 16. století. Posledních 20 let svého života strávil v zahraničí, nejprve v Německu a později v Nizozemské republice.

Životopis

Narodil se v Antverpách a studoval u Pietera Coecka van Aelsta, Lenaerta Kroese a Gillise Mostaerta. Po ukončení studia cestoval po Francii. V roce 1570 se stal členem uměleckého spolku Cechu svatého Lukáše v Antverpách. Pracoval zde až do roku 1585. V tomto roce se Antverpy dostaly pod vládu Španělska a Coninxloo odešel nejprve do Middelburgu a poté v roce 1587 do německého Frankenthalu, kde působil až do roku 1595. Poté se přestěhoval do Amsterdamu, kde zemřel v roce 1607.

Měl mnoho žáků, mezi něž patřil Pieter Brueghel mladší, Govert Govertsz van Arnhem, Willem van den Bundel, Gillis van Coninxloo III., Jonas van Merle, Hercules Seghers a Jacques van der Wijen.[1]

Dílo

Lesní krajina, 1598, Lichtenštejnské muzeum

Coninxloo se řadí k nejvýznamnějším vlámským malířům krajinářům přelomu 16. a 17. století. Ovlivnil tvorbu Jana Brueghela staršího, Pietera Schoubroecka, Roelandta Saveryho a dalších vlámských a nizozemských krajinářů tohoto období.

Jeho rané obrazy krajin byly často provedeny ve stylu severního manýrismu. Koncem devadesátých let 16. století představil Coninxloo nový styl vlámské krajinomalby. Jeho krajina se stromy v popředí připomínající obrazy Albrechta Altdorfera a dunajskou školu téměř nebo úplně znemožňovala panoramatické zobrazení pozadí. Zatímco dřívější lesní krajiny využívaly lesy jako pozadí pro lidskou činnost, van Coninxloo proměnil přírodu v hlavní subjekt. Vytvářel kompozice stromů ve zvětšeném měřítku oproti malým postavám lidí. Jeho lesní krajina z roku 1598 ve sbírce Lichtenštejnského muzea je první prací, která tento styl dovedla do extrému. Obloha je viditelná pouze v několika skvrnách mezi větvemi a jedna malá lidská postava je skloněná pod velkým stromem.[2] Tento obraz dosahuje velké intenzity díky jemným odstínům hnědé a zelené a zkušené práci se světlem.[3]

Během svého pobytu ve Frankenthalu v letech 1588 až 1595 ovlivnil několik známých vlámských malířů, kteří jsou dnes společně označováni jako „Frankenthalská škola“. Malíř a historik umění počátku 17. století Karel van Mander o Coninxloovi ve své Het schilder-boeck (Malířská kniha) uvedl, že Coninxlooův učitel Pieter Coecke van Aelst byl jeho bratrancem. Uvádí, že v té době nebylo lepšího krajináře a mnoho malířů jeho tvorbu napodobovalo.[2]

Vliv jeho práce se rozšířil v Nizozemsku prostřednictvím jeho návrhů pro velkoplošné tisky, hlavně publikováním rytin grafika Nicolaese de Bruyna a Jana van Londerseela.[4]

Vybrané práce

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gillis van Coninxloo na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Gillis van Coninxloo (II). RKD — Netherlands Institute for Art History [online]. [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Vlieghe, 175-176
  3. ↑ Gillis van Coninxloo, Forest Landscape, 1598, ve sbírce Liechtenstein Collection
  4. ↑ Larry Silver, Peasant Scenes and Landscapes: The Rise of Pictorial Genres in the Antwerp Art Market, University of Pennsylvania Press, 2012, s. 164–165

Literatura

  • Vlieghe, H. (1998). Flemish art and architecture, 1585–1700. Yale University Press Pelican history of art. New Haven: Yale University Press. ISBN 0300070381

Externí odkazy

Média použitá na této stránce