Giovanni Battista Pieroni

Giovanni Battista Pieroni
Rodné jménoGiovanni Battista Pieroni da Galiano
Narození5. března 1586
Florencie
Úmrtí7. listopadu 1654 (ve věku 68 let)
Vídeň
Povoláníastronom, matematik, architekt, astrolog, stavitel, právník a scénograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Na tuto kapitolu je přesměrováno heslo Giovanni Pieroni.

Giovanni Battista Pieroni (1586 San Miniato, Florencie – 1654) byl raně barokní italský architekt, fortifikační inženýr a urbanista, který značnou část svého života působil v českých zemích. Šíře Pieroniho zájmů byla veliká, nejvíce se však uplatnil jako stavitel a fortifikační inženýr a[1] proslavil se také jako astrolog a autor horoskopů.[2]

Život

Valdštejnský palác

Giovanni Battista Pieroni se narodil ve Florencii jako syn Alessandra Pieroniho, dvorního architekta italského rodu Medicejských.

Během studií práv na univerzitě v Pise se seznámil s Galileem Galileim, s nímž ho pojil zájem o matematiku a astronomii, a s nímž si i později čile dopisoval.

Pieroniho v roce 1620 doporučila toskánská velkovévodkyně Marie Magdalena, sestra císaře Ferdinanda II., který ji požádal o vyslání odborníka na stavby pevnosti. Pieroni do Vídně přicestoval spolu se svým asistentem Bacciem del Bianco. V následujících letech provedl revizi mnoha pevností v říši a vypracoval plány na jejich vylepšení a rozšíření. Jeho asistent Bianco ho později popsal jako „astrologického architekta“.[3]

Na podzim roku 1622 se Pieroni přestěhoval do Prahy. V této roli vstoupil v roce 1622 do habsburských služeb v Praze. Projektoval, upravoval a rozšiřoval pevnosti zpočátku zejména v Uhrách, ale později i jinde na území Habsburské říše. Zastával pozici císařského pevnostního architekta a podílel se například na fortifikačních pracích a plánech pro Uherské Hradiště, Bratislavu, Ostřihom, Komárno, Kladsko, Terst, dokonce i Prahu nebo Vídeň, v letech 1640–49 také dohlížel na posílení brněnského fortifikačního systému včetně Špilberku.[4]

V Praze se také záhy setkal se svým zadavatelem Albrechtem z Valdštejna, pro nějž Pieroni navrhl zahradu a sala terrenu Valdštejnského paláce a snad i zdejší jízdárnu. Pieronimu a jeho blízkým spolupracovníkům se připisuje i výzdoba paláce astrologickými a astronomickými vyobrazeními. Ve valdštejnském sídelním městě Jičíně rozšířil Pieroni děkanský kostel sv. Jakuba a spolu s Andreou Spezzou také jičínský zámek. [5]

Zámek Jičín

V roce 1627 se v Praze setkal rovněž s Johannesem Keplerem a zúčastnil se jeho astronomických pozorování.[6] Krátce nato vstoupil do Valdštejnových služeb také Kepler. Pieroni byl prostředníkem mezi Keplerem a Galileem, kterému poslal několik Keplerových děl, a usiloval o vydání Galileových spisů. Pieroni také zůstával v kontaktu s medicejským dvorem, který pravidelně informoval o politickém, kulturním a vojenském dění v Praze.[7]

V roce 1627 Pieroni vytvořil scénu a sestavil stroje pro provedení hudebího pastorale La Transforme di Calisto u příležitosti císařova pobytu v Praze. [8]

Brzy začal působit i jako stavitel pro význačné představitele šlechty působící v českých zemích, například Jana Oldřicha z Eggenbergu, Jaroslava Bořitu z Martinic, Karla z Lichtenštejna nebo Ottavia Piccolominiho.[4] V letech 1628 až 1632 Pieroni realizoval další projekt na rozšíření opevnění Valdštejnova zámku v Bělé pod Bezdězem.[9]

Zvláště významné jsou jeho práce pro Rombalda Collalta ve Vídni a v Brtnici u Jihlavy v roce 1629[4][10] a především pro Albrechta z Valdštejna. S ním jakožto s vrchním velitelem císařských vojsk spolupracoval na stavbách pro armádu, zároveň mu ale projektoval i řadu soukromých staveb v Praze a v Jičíně, kde měl podle všeho zásadní podíl na plánech na ucelenou přestavbu města v reprezentativní centrum Valdštejnova Frýdlantského vévodství.[6][1][11][12]

V roce 1635 získal Pieroni v léno panství Dubenec, zkonfiskované po Valdštejnově smrti, nejprve jako správce a od roku 1650 jako stálý majitel.[13] Během třicátých let 17. století se vrátil do Vídně.[14] Od roku 1639 dokumentoval z pověření dvorské válečné rady stav opevnění v Chorvatsku a podél vojenské hranice. Zasloužil se také o opravy a počínající rozšiřování pražského městského opevnění po skončení třicetileté války jako inženýr z pověření městských velitelů Innocentia Contiho a Jana van der Croona a jako stavitelé pod jeho vedením pracovali Carlo Lurago a Santino Bossi.[15] V tomto období Pieroni spolu s maršálem Croonem navrhl pro zámeckého pána Octavia Piccolominiho obranný systém náchodského zámku.[16]

Až do své smrti roku 1654 zůstává Pieroni činný v císařských službách i u stavebníků z řad šlechty.[4] Po jeho smrti převzal vedení výstavby pražského opevnění Filippo Talducci.

[17]

Dílo

Valdštejnská lodžie

Pieroni byl zřejmě jedním z prvních významných raně barokních architektů působících ve střední Evropě. Mezi jeho spolupracovníky patřili mj. významní barokní architekti Baccio del Bianco, Nicolò Sebregondi či Carlo Lurago.[4] Během svého života projektoval množství nejen fortifikačních, ale též církevních a sídelních či reprezentačních staveb. Zabýval se také urbanismem či komponovanou krajinou, mnohé z jeho plánů však nebyly realizovány, u některých staveb není jeho autorství zcela prokazatelné.[1][12]

Na základě svých realizací napsal teoretické pojednání o opevnění Trattato delle fortificazioni moderne.[18]

Stavby, na nichž se Pieroni podílel (výběr)

Kaple Nanebevzetí Panny Marie, zámek Náchod

Reference

  1. ↑ a b c GOTTLIEB, Jaromír. Jičín - Valdštejnovo pole neválečné: teorie a poznámky k problematice plánování jičínské raně barokní aglomerace v letech 1621-1634. Jičín: [s.n.], 2015. ISBN 978-80-87486-05-4. 
  2. ↑ Alena Hadravová, Petr Hadrava: Science in Contact with Art: Astronomical Symbolics of the Wallenstein Palace in Prague. In: Jitka Zamrzlová: Science in contact at the beginning of scientific revolution. Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum, New series, Vol. 8. 2004. S. 173–210.
  3. ↑ Alena Hadravová, Petr Hadrava: Science in Contact with Art: Astronomical Symbolics of the Wallenstein Palace in Prague. In: Jitka Zamrzlová: Science in contact at the beginning of scientific revolution. Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum, New series, Vol. 8. 2004. S. 173–210.
  4. ↑ a b c d e FIDLER, Petr. Císařský architekt a pevnostní stavitel Giovanni Pieroni. Opuscula Historiae Artium. Roč. 64, s. 2–60. Dostupné online. 
  5. ↑ Alena Hadravová, Petr Hadrava: Science in Contact with Art: Astronomical Symbolics of the Wallenstein Palace in Prague. In: Jitka Zamrzlová: Science in contact at the beginning of scientific revolution. Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum, New series, Vol. 8. 2004. S. 173–210.
  6. ↑ a b ULIČNÝ, Petr. Architektura Albrechta z Valdštejna: italská stavební kultura v Čechách v letech 1600-1635. Praha: [s.n.], 2017. ISBN 978-80-7422-564-2. 
  7. ↑ Alena Hadravová, Petr Hadrava: Science in Contact with Art: Astronomical Symbolics of the Wallenstein Palace in Prague. In: Jitka Zamrzlová: Science in contact at the beginning of scientific revolution. Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum, New series, Vol. 8. 2004. S. 173–210.
  8. ↑ Elisabeth Th. Fritz-Hilscher, Helmut Kretschmer: Wien Musikgeschichte: Von der Prähistorie bis zur Gegenwart. S. 151.
  9. ↑ Joachim Bahlcke, Winfried Eberhard und Miloslav Polívka (Hrsg.): Handbuch der historischen Stätten Deutschlands: Bd. Böhmen und Mähren. Alfred Kröner Verlag, Stuttgart 1998. S. 61.
  10. ↑ Perenská cesta [online]. trebihost.cz [cit. 2008-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-11. 
  11. ↑ FUČÍKOVÁ, Eliška; ČEPIČKA, Ladislav. Valdštejn: Albrecht z Valdštejna Inter arma silent musae?. Praha: [s.n.], 2007. ISBN 978-80-200-1565-5. Kapitola Elementy Valdštejnova Jičína. 
  12. ↑ a b HÁJEK, Pavel. Česká krajina a baroko: urbanismus českého baroka na příkladu města Jičína a jeho okolí.. 2. vyd. Jičín: [s.n.], 2019. 
  13. ↑ Christian d’Elvert: Beiträge zur Geschichte der böhmischen Länder. Band 23. Brünn 1878. S. XCII.
  14. ↑ Alena Hadravová, Petr Hadrava: Science in Contact with Art: Astronomical Symbolics of the Wallenstein Palace in Prague. In: Jitka Zamrzlová: Science in contact at the beginning of scientific revolution. Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum, New series, Vol. 8. 2004. S. 173–210.
  15. ↑ Max Dvořák: Die Mauern von Prag. In: Mittheilungen des Architekten- und Ingenieur-Vereines im Königreiche Böhmen. Prag, 1877. Band 12. II. und III. Heft. S. 10–14.
  16. ↑ Anton Podlaha, Zdenek Wirth: Topographie der historischen und Kunst-Denkmale im Königreiche Böhmen von der Urzeit bis zum Anfange des XIX. Jahrhundertes. Bände 35–36. Prag, 1912. S. 60.
  17. ↑ Max Dvořák: Die Mauern von Prag. In: Mittheilungen des Architekten- und Ingenieur-Vereines im Königreiche Böhmen. Prag, 1877. Band 12. II. und III. Heft. S. 10–14.
  18. ↑ Robert Born: Festung und Grenze. In: Reinhard Johler, Josef Wolf (Hrsg.): Beschreiben und Vermessen. Raumwissen in der östlichen Habsburgermonarchie im 18. und 19. Jahrhundert. Frank & Timme, Berlin 2011. S. 286.

Literatura

  • Guido Carrai: Giovanni Pieroni: uno scenografo fiorentino per l’incoronazione praghese del 1627. In: Umberto Artioli; Cristina Grazioli (Hrsg.): I Gonzaga e l’Impero: itinerari dello spettacolo: con una selezione di materiali dell’Archivio informatico Herla (1560- 1630). Le lettere, Florenz 2005, ISBN 88-7166-866-9. Digitální odkaz

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Malá Strana Valdštejnský palác ze zahrady 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha 1-Malá Strana, Valdštejnský palác a zahrada
Jičín (2).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Valdštejnská lodžie
Kaple Nanebevzetí Panny Marie, zámek Náchod 08.JPG
Autor: Kozuch, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaple Nanebevzetí Panny Marie, zámek Náchod
Jičín 2022-04 24.jpg
Autor: Miloslav Rejha, Licence: CC BY 4.0
Zámek Jičín