Giovanni Gentile
Giovanni Gentile | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Giovanni Gentile |
Narození | 29. května 1875 Castelvetrano |
Úmrtí | 15. dubna 1944 (ve věku 68 let) Salviatino |
Místo pohřbení | Santa Croce |
Povolání | filozof, pedagog, politik, vysokoškolský učitel a literární kritik |
Alma mater | Státní klasické lyceum L. Ximenese (do 1892) Vyšší normální škola, třída literatury a filozofie (1893–1897) Florentská univerzita (1899–1900) |
Témata | filozofie |
Ocenění | Gautieriova cena (1897) Serenova medaile (1928) Záslužný řád Německého orla |
Politická příslušnost | Národní fašistická strana |
Manžel(ka) | Erminia Nudiová (od 1901) |
Děti | Giovanni Gentile Federico Gentile[1] |
Rodiče | Benedetto Gentile |
Vlivy | Georg Wilhelm Friedrich Hegel |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Giovanni Gentile ([dʒoˈvanni dʒenˈtiːle); 30. května 1875, Castelvetrano – 15. dubna 1944, Florencie) byl italský neohegeliánský idealistický filozof a politik.
Názory
Sám sebe popisoval jako filozofa fašismu a byl také ghostwriterem, který pro Benita Mussoliniho napsal Doktrínu fašismu.
Smrt
V roce 1944 byl zavražděn příslušníky italského hnutí odporu z komunistické partyzánské skupiny GAP (Gruppi di Azione Patriottica).[2] Je pohřben v kostele Santa Croce.[3]
Kritika
Katolická církev zařadila Gentilovy spisy do Indexu zakázaných knih.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ E' MORTO GENTILE - la Repubblica.it. 21. května 1996. Dostupné online. [cit. 2023-09-11].
- ↑ TURI, Gabriele. Giovanni Gentile: Oblivion, Remembrance, and Criticism. The Journal of Modern History. 1998, s. 913–933. Dostupné online. ISSN 0022-2801. doi:10.1086/235171. JSTOR 10.1086/235171. S2CID 143276729.
- ↑ Giovanni Gentile – philosopher: The principal intellectual spokesman for fascism. www.italyonthisday.com [online]. 2017-05-30 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bogomolov 1978, s. 203.
Literatura
- BOGOMOLOV, A. S., 1978. Novohegelovství v Itálii. In: BOGOMOLOV, A. S.; MELVIL, J. K.; NARSKIJ, I. S. Současná buržoazní filozofie. 1. vyd. Praha: Svoboda. Práce je určena studentům a aspirantům filozofických fakult státních univerzit. [...] Hlavní kapitoly a oddíly napsali členové kolektivu katedry dějin zahraniční filozofie filozofické fakulty MSU. Na zpracování jednotlivých kapitol a oddílů se podíleli někteří pracovníci Filozofického ústavu Akademie věd SSSR a dalších vědeckých institucí v Moskvě. S. 194–205.
- EFIROV, S. A., 1963. Itálie. In: DYNNIK, Michail; JOVČUK, M. T.; MITIN, M. B. Dějiny filosofie. 1. vyd. Praha: SNPL. Svazek 5. Kapitola 16 “Vývoj filosofického a sociologického myšlení v Itálii a ve Španělsku v epoše monopolistického kapitalismu (do konce I. světové války)”, s. 549–572.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Giovanni Gentile na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Giovanni Gentile
Média použitá na této stránce
Autor: Sailko, Licence: CC BY 3.0
Santa Croce, Firenze
Philosopher Giovanni Gentile's portrait