Giovanni de Pretis

Dr. Giovanni de Pretis
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci: 1848 – 1849
Poslanec Frankfurtského parlamentu
Ve funkci: 1848 – 1848
Poslanec Tyrolského zemského sněmu
Ve funkci: 1861 – 1863
Stranická příslušnost
Členství	italští liberálové
Narození	30. listopadu 1800 Cagnò Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	26. nebo 27. března 1872 Trento Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater	Univerzita Innsbruck Padovská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Giovanni de Pretis (30. listopadu 1800 Cagnò^[1] – 26.^[1] nebo 27. března^[2] 1872 Trento^[1][2]) byl rakouský soudce a politik italské národnosti z Tyrolska (respektive z Jižního Tyrolska), během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu a Frankfurtského parlamentu.

Biografie

V letech 1817–1822 studoval práva na Univerzitě v Innsbrucku a Padovské univerzitě. Získal titul doktora práv. V období let 1822–1825 působil na praxi, nejprve u zemského a trestního soudu v Clesu, od roku 1824 na zemském soudu v Malè. Od roku 1825 pracoval jako aktuár na zemském soudu v Riva del Garda, pak jako soudní adjunkt ve městě Levico Terme. V období let 1831–1832 zastával post adjunkta zemského soudu v Cavalese. Od roku 1832 do roku 1833 byl správcem na zemském soudu ve městě Egna, kde pak působil jako člen zemského soudu, od roku 1834 přešel do města Strigno. V letech 1835–1843 působil jako rada soudu v Bolzanu a v letech 1843–1850 coby rada apelačního soudu v Innsbrucku. Později byl radou vrchního zemského soudu v Klagenfurtu.^[1] Roku 1849 se uvádí jako Johann Pretis, apelační rada v Innsbrucku.^[3][4]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Zapojil se do italského národního hnutí v Tyrolsku. V roce 1848 patřil mezi spoluautory pamětního spisu, ve kterém se objevila myšlenka administrativního oddělení jižních Tyrol.^[1] Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm.^[5] Zastupoval volební obvod Lavis. Tehdy se uváděl coby apelační rada.^[6] Řadil se ke sněmovní levici.^[7]

Byl též zvolen do celoněmeckého Frankfurtského parlamentu. Zde zasedal od května do srpna 1848. Nepatřil k žádné sněmovní frakci.^[1]

V letech 1850–1860 zasedal v obecním výboru v Trentu. V roce 1860 byl vypovězen, zbaven penze a titulu pro účast na revolučních aktivitách. Po obnovení ústavního systému vlády počátkem 60. let se opětovně zapojil do politiky. Byl poslancem Tyrolského zemského sněmu, kde zasedal v letech 1861–1863 a reprezentoval liberály.^[1] List Innsbrucker Nachrichten ho uvádí jako jednoho z hlavních představitelů italských nacionalistů (italianissimi) v jižním Tyrolsků.^[2]

Zemřel v březnu 1872.^[2]

Odkazy

Reference