Gippsland Trophy 2021
| Gippsland Trophy 2021 | |
|---|---|
| Datum | 31. ledna–6. února 2021 |
| Ročník | 1. |
| Místo | Melbourne, Austrálie |
| Dějiště | Melbourne Park |
| Kategorie | WTA 500 |
| Dotace | 565 530 USD |
| Prize money | 447 620 USD |
| Ředitel | Clare Woodová Cristina Romerová |
| Soutěže | 54 dvouhra / 28 párů čtyřhry |
| Povrch | tvrdý / venku |
| Vítězky | |
| ženská dvouhra | |
 Elise Mertensová | |
| ženská čtyřhra | |
 Barbora Krejčíková / Kateřina Siniaková | |
| Gippsland Trophy | |
Gippsland Trophy 2021 byl tenisový turnaj pořádaný jako součást ženského okruhu WTA Tour, který se odehrával na tvrdých dvorcích Melbourne Parku. Probíhal od 31. ledna do 6. února 2021 ve viktorijské metropoli Melbourne.
Turnaj byl do kalendáře zařazen poprvé jako náhrada za zrušené turnaje Australian Open Series v Brisbane, Adelaide a Hobartu kvůli pandemii covidu-19. Vytvořena tak byla tzv. letní melbournská sezóna v kategorii WTA 500, v jejímž rámci Gippsland Trophy probíhal souběžně s Yarra Valley Classic a Grampians Trophy.
Rozpočet činil 565 530 dolarů. Nejvýše nasazenou hráčkou ve dvouhře byla světová dvojka Simona Halepová z Rumunska. Jako poslední přímá účastnice do singlové soutěže zasáhla 369. tenistka žebříčku, Britka Katie Boulterová.[1]
Šestý singlový titul na okruhu WTA Tour vybojovala dvacátá hráčka žebříčku Elise Mertensová z Belgie.[2] Rovněž šestou společnou trofej na túře WTA získaly Češky Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková.[3]
Distribuce bodů a finančních odměn
Distribuce bodů
| Soutěž | vítězky | finalistky | semifinalistky | čtvrtfinalistky | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra[1] | 470 | 305 | 185 | 100 | 55 | 30 | 1 |
| čtyřhra[4] | 1 | — |
Finanční odměny
| Soutěž | vítězky | finalistky | semifinalistky | čtvrtfinalistky | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra[1] | 50 000 $ | 33 520 $ | 18 610 $ | 8 770 $ | 5 500 $ | 4 250 $ | 3 000 $ | ||
| čtyřhra[4] | 20,890 $ | 13 370 $ | 8 350 $ | 4 310 $ | 2 670 $ | 2 020 $ | — | ||
| částky ve čtyřhře jsou uváděny na pár | |||||||||
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[1] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Rumunsko | Simona Halepová | 2. | 1. |
 Japonsko | Naomi Ósakaová | 3. | 2. |
 Ukrajina | Elina Svitolinová | 5. | 3. |
 Bělorusko | Aryna Sabalenková | 7. | 4. |
 Spojené království | Johanna Kontaová | 14. | 5. |
 Polsko | Iga Świąteková | 17. | 6. |
| Belgie | Elise Mertensová | 20. | 7. |
| Česko | Karolína Muchová | 27. | 8. |
 Rusko | Jekatěrina Alexandrovová | 33. | 9. |
 Čína | Wang Čchiang | 34. | 10. |
| Čína | Čeng Saj-saj | 42. | 11. |
 Francie | Caroline Garciaová | 44. | 12. |
 Lotyšsko | Jeļena Ostapenková | 45. | 13. |
 USA | Coco Gauffová | 48. | 14. |
 Slovinsko | Polona Hercogová | 49. | 15. |
 Německo | Laura Siegemundová | 51. | 16. |
| Žebříček WTA k 25. lednu 2021 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Destanee Aiavová- Olivia Gadecká
- Arina Rodionovová
- Astra Sharmaová
Následující hráčky využily k účasti v hlavní soutěži žebříčkové ochrany:
Následující hráčky obdržely účast v hlavní soutěži díky kvalifikaci na Australian Open:
Tímea Babosová
Sara Erraniová
Majo Hibiová
Kaja Juvanová
Rebecca Marinová
Whitney Osuigweová
Chloé Paquetová
Valeria Savinychová
Následující hráčky nastoupily do hlavní soutěže z pozice čekatelek účasti na Australian Open, v případě doplnění pavouka šťastnými poraženými z grandslamové kvalifikace:
Mihaela Buzărnescuová- Margarita Gasparjanová
- Varvara Lepčenková
Anna Karolína Schmiedlová
Lesja Curenková
Následující hráčky nastoupily do hlavní soutěže jako náhradnice:
Odstoupení
- před zahájením turnaje
Zarina Dijasová → nahradila ji Monica Niculescuová- Nao Hibinová → nahradila ji Caty McNallyová
- v průběhu turnaje
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[4] | Stát | Hráčka[4] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
| Česko | Barbora Krejčíková | Česko | Kateřina Siniaková | 15. | 1. |
 Čínská Tchaj-pej | Čan Chao-čching | Čínská Tchaj-pej | Latisha Chan | 30. | 2. |
 Kanada | Gabriela Dabrowská | USA | Bethanie Matteková-Sandsová | 32. | 3. |
| Slovinsko | Andreja Klepačová | Belgie | Elise Mertensová | 46. | 4. |
 Austrálie | Samantha Stosurová | Čína | Čang Šuaj | 60. | 5. |
| USA | Hayley Carterová |  Brazílie | Luisa Stefaniová | 64. | 6. |
| Německo | Laura Siegemundová | Rusko | Věra Zvonarevová | 75. | 7. |
| Rusko | Anna Blinkovová | Rusko | Veronika Kuděrmetovová | 75. | 8. |
| Žebříček WTA k 25. lednu 2021 | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry nastoupily do čtyřhry díky chráněnému žebříčku:
- Destanee Aiavová / Astra Sharmaová
- Darja Gavrilovová / Simona Halepová
- Abbie Myersová / Ivana Popovicová
Následující pár nastoupil do čtyřhry díky žebříčkové ochraně:
Odstoupení
- v průběhu turnaje
- Darja Gavrilovaová / Simona Halepová
Přehled finále
Ženská dvouhra
Elise Mertensová vs. 
Kaia Kanepiová, 6–4, 6–1
Ženská čtyřhra
Barbora Krejčíková / Kateřina Siniaková vs. 
Čan Chao-čching / Latisha Chan, 6–3, 7–6(7–4)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2021 Gippsland Trophy na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Ženská dvouhra na Gippsland Trophy 2021 [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2021-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mertens bests Kanepi for Gippsland Trophy title [online]. WTA Tennis, 2021-02-07 [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Krejčíková se Siniakovou v Melbourne potvrdily roli nasazených jedniček a získaly šestý titul [online]. TenisPortal.cz, 2021-02-07 [cit. 2021-02-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Ženská čtyřhra na Gippsland Trophy 2021 [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2021-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
