Giuliana Olmosová
| Giuliana Olmosová | |
|---|---|
_(51376101146)_(cropped).jpg) Giuliana Olmosová na French Open 2021 | |
| Přezdívka | Gugu[1] |
| Stát |  Mexiko |
| Datum narození | 4. března 1993 (31 let) |
| Místo narození | Schwarzach im Pongau, Salcbursko, Rakousko[2] |
| Bydliště | Fremont, Kalifornie, Spojené státy americké |
| Výška | 170 cm[2] |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 1 397 639 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 138–93 |
| Tituly | 0 WTA, 4 ITF |
| Nejvyšší umístění | 343. místo (4. března 2019) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 253–170 |
| Tituly | 6 WTA, 11 ITF |
| Nejvyšší umístění | 6. místo (10. dubna 2023) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | čtvrtfinále (2021) |
| French Open | čtvrtfinále (2024) |
| Wimbledon | 3. kolo (2021, 2022) |
| US Open | čtvrtfinále (2022) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Turnaj mistryň | základní skupina (2021) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2022, 2023) |
| French Open | semifinále (2021) |
| Wimbledon | 1. kolo (2021, 2022, 2023) |
| US Open | finále (2021) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 19. ledna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Giuliana Marion Olmosová Dicková (nepřechýleně Olmos Dick, * 4. března 1993 Schwarzach im Pongau, Salcbursko), je mexická profesionální tenistka narozená v Rakousku. Ve čtyřhře Monterrey Open 2018 se stala první Mexičankou v otevřené éře tenisu, která si zahrála finále turnaje WTA. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála šest deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a jedenáct ve čtyřhře.[3]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2019 na 343. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2023 na 6. místě. Dříve ji trénovali Agustin Moreno a Leonardo Lavalle.[1][2]
V mexickém fedcupovém týmu debutovala v roce 2010 guayaquilským základním blokem 2. skupiny Americké zóny proti Bermudám, v němž vyhrála nad Jacklyn Lambertovou dvěma „kanáry“. Mexičanky zvítězily 3:0 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k dvaceti třem mezistátním utkáním s bilancí 7–10 ve dvouhře a 12–6 ve čtyřhře.[4]
V roce 2016 absolvovala Univerzitu Jižní Kalifornie v Los Angeles v hlavním oboru mezinárodní vztahy. Alma mater reprezentovala v klubu Trojans na univerzitním tenisovém okruhu.[5]
Tenisová kariéra
V rámci událostí okruhu ITF debutovala v dubnu 2008, když na turnaj v mexickém Mazatlánu s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla Chorvatce Indiře Akikiové ze sedmé světové stovky.[3] První tři singlové tituly v této úrovni tenisu vybojovala během června 2015 na navazujících turnajích v Manzanillu s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Premiérovou trofej ITF přidala během ledna 2017 ve Fort-de-France, na turnaji dotovaném 15 tisíci dolary. S Američankou Desirae Krawczykovou ve finále zdolaly Francouzky Saru Cakarevicovou a Emmanuelle Salasovou.[3]
Na okruhu WTA Tour debutovala únorovou čtyřhrou na Abierto Mexicano Telcel 2017 v Acapulku, do níž obdržela s krajankou Renatou Zarazúovou divokou kartu. Na úvod však podlehly čtvrtým nasazeným Ťia-žung Čuangové a Christině McHaleové. V Acapulku si rovněž jako 544. hráčka singlového žebříčku poprvé zahrála kvalifikaci dvouhry, v jejímž prvním kole prohrála s Američankou Bethanií Mattekovou-Sandsovou z druhé světové stovky. Do hlavní singlové soutěže pak premiérově nastoupila o dva roky později na Monterrey Open 2019. V první fázi ji vyřadila Japonka Nao Hibinová až v tiebreaku rozhodující sady.[6]
Do debutového finále na okruhu WTA postoupila po boku Američanky Desirae Krawczykové ve čtyřhře Monterrey Open 2018. Z boje o titul odešly poraženy od britsko-španělské dvojice Naomi Broadyová a Sara Sorribesová Tormová. Stala se však první Mexičankou v otevřené éře tenisu, která si zahrála finále turnaje WTA.[7] Premiérovou trofej vybojovala ve čtyřhře travnatého Nature Valley Open 2019 v Nottinghamu. V závěrečném duelu porazila s Krawczykovou Australanky Ellen Perezovou s Arinou Rodionovovou po dvousetovém průběhu.[8] Druhou trofej přidaly na Abierto Mexicano Telcel 2020 po finálovém vítězství nad ukrajinsko-kanadským párem Kateryna Bondarenková a Sharon Fichmanová a jako vůbec první mexická šampionka ovládla acapulský turnaj.[9][6][3]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském deblu Wimbledonu 2018, do něhož nastoupila s Češkou Evou Hrdinovou. V úvodním kole však nenašly recept na pozdější čtvrtfinalistky Alicji Rosolskou a Abigail Spearsovou.[6][3]
Finále na Grand Slamu
Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 2021 | US Open | tvrdý |  Marcelo Arévalo |  Desirae Krawczyková Joe Salisbury | 5–7, 2–6 |
Finále na okruhu WTA Tour
| Legenda | |
|---|---|
| Grand Slam (0) | |
| Turnaj mistryň (0) | |
| Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (2–2 Č) | |
| Premier / WTA 500 (1–3 Č) | |
| International / WTA 250 (3–5 Č) | |
Čtyřhra: 16 (6–10)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | 8. dubna 2018 | Monterrey, Mexiko | tvrdý | Desirae Krawczyková | Naomi Broadyová  Sara Sorribes Tormo | 6–3, 4–6, [8–10] |
| Finalistka | 2. | 2. března 2019 | Acapulco, Mexiko | tvrdý | Desirae Krawczyková |  Viktoria Azarenková  Čeng Saj-saj | 1–6, 2–6 |
| Vítězka | 1. | 16. června 2019 | Nottingham, Velká Británie | tráva | Desirae Krawczyková |  Ellen Perezová Arina Rodionovová | 7–6(7–5), 7–5 |
| Finalistka | 3. | 21. září 2019 | Kanton, Čína | tvrdý |  Alexa Guarachiová | Pcheng Šuaj  Laura Siegemundová | 2–6, 1–6 |
| Vítězka | 2. | 29. února 2020 | Acapulco, Mexiko | tvrdý | Desirae Krawczyková |  Kateryna Bondarenková  Sharon Fichmanová | 6–3, 7–6(7–5) |
| Finalistka | 4. | 14. března 2021 | Guadalajara, Mexiko | tvrdý | Desirae Krawczyková | Ellen Perezová Astra Sharmaová | 4–6, 4–6 |
| Vítězka | 3. | 16. května 2021 | Řím, Itálie | antuka | Sharon Fichmanová |  Kristina Mladenovicová Markéta Vondroušová | 4–6, 7–5, [10–5] |
| Vítězka | 4. | 7. května 2022 | Madrid, Španělsko | antuka | Gabriela Dabrowská | Desirae Krawczyková  Demi Schuursová | 7–6(7–1), 5–7, [10–7] |
| Finalistka | 5. | 15. května 2022 | Řím, Itálie | antuka | Gabriela Dabrowská | Veronika Kuděrmetovová Anastasija Pavljučenkovová | 6–1, 4–6, [7–10] |
| Vítězka | 5. | 25. září 2022 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Gabriela Dabrowská | Nicole Melichar-Martinezová Ellen Perezová | 6–4, 6–4 |
| Finalistka | 6. | 16. října 2022 | San Diego, Spojené státy | tvrdý | Gabriela Dabrowská | Coco Gauffová Jessica Pegulaová | 6–1, 5–7, [4–10] |
| Finalistka | 7. | 9. dubna 2023 | Charleston, Spojené státy | antuka (z) |  Ena Šibaharaová | Danielle Collinsová Desirae Krawczyková | 6–0, 4–6, [12–14] |
| Finalistka | 8. | 23. dubna 2023 | Stuttgart, Německo | antuka (h) | Nicole Melichar-Martinezová | Desirae Krawczyková Demi Schuursová | 4–6, 1–6 |
| Finalistka | 9. | 27. května 2023 | Štrasburk, Francie | antuka | Desirae Krawczyková | Sü I-fan Jang Čao-süan | 3–6, 2–6 |
| Finalistka | 10. | 8. října 2023 | Peking, Čína | tvrdý |  Čan Chao-čching | Sara Sorribesová Tormová Marie Bouzková | 6–3, 0–6, [4–10] |
| Vítězka | 6. | 13. ledna 2024 | Hobart, Austrálie | tvrdý | Čan Chao-čchin | Kuo Chan-jü Ťiang Sin-jü | 6–3, 6–3 |
Finále série WTA 125
| Legenda | |
|---|---|
| WTA 125 (0–2 Č) | |
Čtyřhra: 1 (0–2)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | 18. listopadu 2018 | Houston, Spojené státy | tvrdý | Desirae Krawczyková | Jessica Pegulaová Maegan Manasseová | 6–1, 4–6, [8–10] |
| Finalistka | 2. | březen 2023 | Florencie, Itálie | antuka | Asia Muhammadová | Vivian Heisenová  Ingrid Neelová | 6–1, 2–6, [8–10] |
Tituly na okruhu ITF
| Dotace turnajů okruhu ITF | |
|---|---|
| 100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
| 75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
| 50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
| 15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 5 (4–1)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | červen 2015 | Manzanillo, Mexiko | tvrdý | Fernanda Britová | 4–6, 7–6(7–5), 6–0 |
| Vítězka | 2. | červen 2015 | Manzanillo, Mexiko | tvrdý |  Gaia Sanesiová | 6–1, 6–2 |
| Vítězka | 3. | červen 2015 | Manzanillo, Mexiko | tvrdý | Nazari Urbinová | 5–7, 6–2, 7–5 |
| Vítězka | 4. | leden 2017 | Fort-de-France, Martinik | tvrdý | Monika Kilnarová | 7–5, 6–1 |
| Finalistka | 1. | leden 2017 | Petit-Bourg, Guadeloupe | tvrdý | Majo Hibiová | 3–6, 0–6 |
Čtyřhra (11 titulů)
| Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 15. ledna 2017 | Fort-de-France, Francie | tvrdý | Desirae Krawczyková | Sara Cakarevicová Emmanuelle Salasová | 6–3, 6–2 |
| 2. | 28. ledna 2017 | Saint Martin, Francie | tvrdý | Desirae Krawczyková | Chayenne Ewijková Rosalie van der Hoeková | 6–1, 6–1 |
| 3. | 15. dubna 2017 | Irapuato, Mexiko | tvrdý | Desirae Krawczyková | Ronit Yurovská Marcela Zacaríasová | 6–1, 6–0 |
| 4. | 19. května 2017 | Inčchon, Jižní Korea | tvrdý | Desirae Krawczyková |  Choi Ji-hee Kim Na-ri | 6–3, 2–6, [10–8] |
| 5. | 17. června 2017 | Sumter, Spojené státy | tvrdý | Kaitlyn Christianová | Ellen Perezová  Luisa Stefaniová | 6–2, 3–6, [10–7] |
| 6. | 29. července 2017 | Sacramento, Spojené státy | tvrdý | Desirae Krawczyková |  Jovana Jakšićová Věra Lapková | 6–1, 6–2 |
| 7. | 5. srpna 2017 | Fort Worth, Spojené státy | tvrdý | Ellen Perezová | Miharu Imanišiová Ajaka Okunová | 6–4, 6–3 |
| 8. | 1. října 2017 | Templeton, Spojené státy | tvrdý | Kaitlyn Christianová |  Viktorija Golubicová Amra Sadikovicová | 7–5, 6–3 |
| 9. | 27. května 2018 | Les Franqueses del Vallès, Španělsko | tvrdý | Laura Pigossiová |  Raluca Șerbanová  Prandžala Jadlapalliová | 6–4, 6–4 |
| 10. | 18. srpna 2018 | Vancouver, Kanada | tvrdý | Desirae Krawczyková | Kateryna Kozlovová Arantxa Rusová | 6–2, 7–5 |
| 11. | říjen 2021 | Tyler, Spojené státy | tvrdý | Marcela Zacaríasová | Misaki Doiová  Katarzyna Kawaová | 7–5, 1–6, [10–5] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giuliana Olmos na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Giuliana Olmos Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Giuliana Olmosová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 19. ledna 2024
- ↑ a b c d e Giuliana Olmosová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 19. ledna 2024
- ↑ Giuliana Olmosová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 19. ledna 2024
- ↑ SELL, Karue. MyTennisHQ Interviews: Giuliana Olmos [online]. MyTennisHQ [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Giuliana Olmos Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Cale Hammond. Giuliana Olmos wins Mexico's first WTA title in Open era [online]. Baseline, 2019-06-18 [cit. 2019-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-22. (anglicky)
- ↑ Broady and Sorribes Tormo turn chance meeting into title in Monterrey [online]. MONTERREY, Mexico: WTA Tour, Inc., 2018-04-09 [cit. 2018-04-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Eduardo Villalpando. WTA Acapulco: 'Gugu' Olmos makes history [online]. Vavel, 2020-03-01 [cit. 2020-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Giuliana Olmosová na Wikimedia Commons - Giuliana Olmosová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Giuliana Olmosová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Giuliana Olmosová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
.svg)
