Giuseppe Farina

Nino Farina

Narození	30. října 1906 Turín
Úmrtí	30. června 1966 (ve věku 59 let) Chambéry
Národnost	Itálie Itálie
Kariéra ve Formuli 1
Aktivní roky	1950 - 1955
Týmy	Ferrari, Alfa Romeo, Lancia
Závody	34
Mistr světa	1 (1950)
Vyhrané závody	5
Stupně vítězů	20
Body celkem	115,33
Pole positions	5
Nejrychlejší kola	5
První závod	GP Velké Británie 1950
První vítězství	GP Velké Británie 1950
Poslední vítězství	GP Německa 1953
Poslední závod	GP Itálie 1955
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emilio Giuseppe „Nino“ Farina (30. října 1906 Turín – 30. června 1966 Chambéry) byl italský pilot Formule 1, který se v roce 1950 stal prvním mistrem světa.

První vůz dostal Farina od svého otce – zakladatele první karosářské továrny v Turíně La Stabilimenti Farina – už ve svých 9 letech. Na závodní dráze se objevil v roce 1932 na závodech do vrchu Aosta – St. Bernard, ale havaroval. V meziválečném období seděl střídavě za volantem Maserati a Alfy Romeo. Prvního vítězství dosáhl 2. září 1934 na okruhu v italské Bielle a 30. září na Masarykově okruhu v Brně.^[1] Farina divákům předvedl vítězství stylem start-cíl a vedl závod od začátku do konce. Dosáhl průměrné rychlosti 109,8 km/h a ještě zajel nejrychlejší kolo závodu v čase 14:55 min, tj. 117,2 km/h.^[2] V letech 1937 – 1939 se stal třikrát Mistrem Itálie. Ve 44 letech poprvé zvítězil v Grand Prix. V roce 1955 odešel z Formule 1. V roce 1956 se neúspěšně pokoušel kvalifikovat na 500 mil Indianapolis. Deset let poté, co ukončil svou závodní kariéru, zemřel při dopravní nehodě po nárazu do telegrafního sloupu.

Farinova zatáčka

Farina byl znám svou rychlou jízdou v zatáčkách. V roce 1949 se zúčastnil závodu Velké ceny Československa, který se jel na Masarykově okruhu v Brně, který v této době byl trasován po běžných silnicích Brna. Farina v letotočivé zatáčce ve stoupání ke Kohoutovicím nezvládl řízení a vjel mezi diváky.

Zmatený Farina vylezl z vozu a dezorientován vběhl do dráhy přijíždějícímu Parnellovi, který sice intenzivně brzdil, ale nabral šokovaného Farinu na kapotu. Parnell také havaroval. Farina skončil s pohmožděninami a Parnell si zlomil ruku.^[3] Od podzimu 2010 zatáčku - nazvanou jako Farinova - zdobí pomníček, který vybudovali místní motorističtí nadšenci.^[4]

Zraněno bylo 14 osob. Přes péči záchranářů dva z diváků svým zraněním v nemocnici podlehli. O tři kola později na stejném místě havaroval i závodník princ Bira.^[5]

Od této nehody se místu začalo říkat Farinova zatáčka^[6]. V roce 2010 zde byl na památku události vybudován žulový pomník, který je obklopen bílými sloupy^[7].

Tituly

• 1937 Mistr Itálie
• 1938 Mistr Itálie
• 1939 Mistr Itálie
• 1950 Mistr Světa formule 1

Vítězství

• 1937 Grand Prix Neapole
• 1946 Grand Prix Národů
• 1948 Grand Prix Monaka
• 1948 Grand Prix Ženevy
• 1948 Grand Prix Mar del Plata
• 1949 Grand Prix Lausanne
• 1949 Grand Prix Rosario

Formule 1

• 1950 Mistr světa
• 1951 4. místo
• 1952 2. místo
• 1953 3. místo
• 1954 8. místo
• 1955 5. místo

Vítězství v mistrovství světa

• 1950 Grand Prix Velké Británie
• 1950 Grand Prix Švýcarska
• 1950 Grand Prix Itálie
• 1951 Grand Prix Belgie
• 1953 Grand Prix Německa

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Giuseppe Farina na Wikimedia Commons