Giuseppe Farina
| Nino Farina | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. října 1906 Turín |
| Úmrtí | 30. června 1966 (ve věku 59 let) Chambéry |
| Národnost |  Itálie |
| Kariéra ve Formuli 1 | |
| Aktivní roky | 1950 - 1955 |
| Týmy | Ferrari, Alfa Romeo, Lancia |
| Závody | 34 |
| Mistr světa | 1  (1950) |
| Vyhrané závody | 5 |
| Stupně vítězů | 20 |
| Body celkem | 115,33 |
| Pole positions | 5 |
| Nejrychlejší kola | 5 |
| První závod | GP Velké Británie 1950 |
| První vítězství | GP Velké Británie 1950 |
| Poslední vítězství | GP Německa 1953 |
| Poslední závod | GP Itálie 1955 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emilio Giuseppe „Nino“ Farina (30. října 1906 Turín – 30. června 1966 Chambéry) byl italský pilot Formule 1, který se v roce 1950 stal prvním mistrem světa.
První vůz dostal Farina od svého otce – zakladatele první karosářské továrny v Turíně La Stabilimenti Farina – už ve svých 9 letech. Na závodní dráze se objevil v roce 1932 na závodech do vrchu Aosta – St. Bernard, ale havaroval. V meziválečném období seděl střídavě za volantem Maserati a Alfy Romeo. Prvního vítězství dosáhl 2. září 1934 na okruhu v italské Bielle.[1] Farina divákům předvedl vítězství stylem start-cíl a vedl závod od začátku do konce. Dosáhl průměrné rychlosti 109,8 km/h a ještě zajel nejrychlejší kolo závodu v čase 14:55 min, tj. 117,2 km/h.[2] V letech 1937 – 1939 se stal třikrát Mistrem Itálie. Ve 44 letech poprvé zvítězil v Grand Prix. V roce 1955 odešel z Formule 1. V roce 1956 se neúspěšně pokoušel kvalifikovat na 500 mil Indianapolis. Deset let poté, co ukončil svou závodní kariéru, zemřel při dopravní nehodě po nárazu do telegrafního sloupu.
Farinova zatáčka
Farina byl znám svou rychlou jízdou v zatáčkách. V roce 1949 se zúčastnil závodu Velké ceny Československa, který se jel na Masarykově okruhu v Brně, který v této době byl trasován po běžných silnicích Brna. Farina v levotočivé zatáčce ve stoupání ke Kohoutovicím nezvládl řízení a vjel mezi diváky.
Zmatený Farina vylezl z vozu a dezorientován vběhl do dráhy přijíždějícímu Parnellovi, který sice intenzivně brzdil, ale nabral šokovaného Farinu na kapotu. Parnell také havaroval. Farina skončil s pohmožděninami a Parnell si zlomil ruku.[3] Od podzimu 2010 zatáčku - nazvanou jako Farinova - zdobí pomníček, který vybudovali místní motorističtí nadšenci.[4]
Zraněno bylo 14 osob. Přes péči záchranářů dva z diváků svým zraněním v nemocnici podlehli. O tři kola později na stejném místě havaroval i závodník princ Bira.[5]
Od této nehody se místu začalo říkat Farinova zatáčka[6]. V roce 2010 zde byl na památku události vybudován žulový pomník, který je obklopen bílými sloupy[7].
Tituly
Vítězství
- 1937 Grand Prix Neapole
- 1946 Grand Prix Národů
- 1948 Grand Prix Monaka
- 1948 Grand Prix Ženevy
- 1948 Grand Prix Mar del Plata
- 1949 Grand Prix Lausanne
- 1949 Grand Prix Rosario
Formule 1
Vítězství v mistrovství světa
- 1950 Grand Prix Velké Británie
- 1950 Grand Prix Švýcarska
- 1950 Grand Prix Itálie
- 1951 Grand Prix Belgie
- 1953 Grand Prix Německa
Reference
- ↑ SNELLMAN, Leif. Dr. Giuseppe "Nino" Farina (I) [online]. 2023-11-22 [cit. 2024-01-20]. Dostupné online.
- ↑ SNELLMAN, Leif. V MASARYKUV OKRUH [online]. Leif Snellman, Hans Etzrodt, Felix Muelas, 2023-11-22 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online.
- ↑ VURBS, P. Závody vozů formule 1 v Československu se před 71 lety utopily v krvi [online]. Praha: Mobile app (nastartu.cz), 2020-09-25 [cit. 2024-01-27]. Dostupné online.
- ↑ VIČÍK, Radek. Před sedmdesáti lety se v krvi zrodila legenda Masarykova okruhu, Farinova zatáčka [online]. Praha: Economia, 2019-09-25 [cit. 2024-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Masarykův okruh - historie [online]. Brno: liskovec.unas.cz [cit. 2024-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-20.
- ↑ pomník: Farinova zatáčka - památný úsek Masarykova okruhu - Profil objektu. encyklopedie.brna.cz [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online.
- ↑ ŠEBOROVÁ, Silvie. Brnboniéra, aneb, Umění v Brně (skoro) pro všechny. Brno: [s.n.] 229 stran s. ISBN 978-80-88313-20-5, ISBN 80-88313-20-1. OCLC 1369540717
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Giuseppe Farina na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: David Vignoni, icon-king.com, Licence: LGPL
From GNOME version of Nuvola icon theme. May be included in the PNG version under Nuvola/apps.
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Finská vlajka
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
.svg)
Giuseppe (Nino) Farina