Giuseppe Meazza
| Giuseppe Meazza | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
 V roce 1935. | |||||||
| Osobní informace | |||||||
| Datum narození | 23. srpna 1910 | ||||||
| Místo narození | Milán, Italské království  | ||||||
| Datum úmrtí | 21. srpna 1979 (ve věku 68 let) | ||||||
| Místo úmrtí | Lissone, Itálie  | ||||||
| Výška | 170 cm | ||||||
| Hmotnost | 73 kg | ||||||
| Přezdívka | Peppino | ||||||
| Klubové informace | |||||||
| Konec hráčské kariéry | |||||||
| Pozice | Fotbalový útočník (1927–1947) Fotbalový trenér (1945–1957) | ||||||
| Profesionální kluby* | |||||||
| |||||||
| Reprezentace** | |||||||
| |||||||
| Trenérská kariéra*** | |||||||
| |||||||
| Úspěchy | |||||||
| Další informace | |||||||
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||
Giuseppe Meazza, zvaný Peppino nebo také v milánském dialektu jako Peppin (23. srpna 1910, Milán, Italské království – 21. srpna 1979, Lissone, Itálie) byl italský fotbalový útočník a později i trenér.
Je považovaný některými odborníky za nejlepšího italského hráče všech dob.[1] A také byl jedním z prvních fotbalistů, kteří se těšili velké popularitě i mimo hřiště. Celých 14 let hrál za klub FC Inter Milán (dříve Ambrosiana-Inter). Stal se nejlepším střelcem všech dob a vyhrál v Nerazzurri tři tituly (1929/30, 1937/38, 1939/40) a jeden domácí pohár (1938/39). Nejlepším střelcem ligy se stal třikrát (1929/30, 1935/36, 1937/38) a také třikrát na turnaji o středoevropský pohár (1930, 1933, 1936).
S italskou reprezentací se stal mistrem světa na dvou šampionátů (MS 1934 a MS 1938). A stále zůstává druhým nejlepším střelcem reprezentace za Rivou.
Po ukončení fotbalové kariéry se stal trenérem a také pracoval jako novinář. Po jeho smrti, se kluby z Milána 2. března 1980 rozhodli, že bude po něm pojmenován společný stadion na San Siru.[2]
Fotbalová kariéra
Inter
Ve čtrnácti letech se kvůli malé postavě zbavili činovníci AC Milán a tak zkusil štěstí v jiném městském klubu, v Interu, kde ho vzali do mládežnického týmu. Byl to hráč Fulvio Bernardini, kdo jej objevil a trval na trenérovi Nerazzurri, aby ho začleňoval do prvního týmu. Trenér Árpád Weisz si uvědomil, že má talent. V 16 letech byl chlapec přidán do prvního týmu a o rok později Peppino debutoval za Nerazurri.
Při té příležitosti dostal přezdívku Balilla. Když trenér přečetl formaci v šatně a oznámil přítomnost Peppina v týmu od první minuty, starší hráč Leopoldo Conti sarkasticky zvolal: Teď si zahrajeme i s dětmi!. To byla narážka na operu Nazionale Balilla, která shromáždila všechny děti ve věku od 8 do 14 let, vznikla v roce 1926. Peppin v zápase proti vstřelil tři branky, čímž zajistil vítězství a všem dal najevo, že se zrodila hvězda. "Peppìn" se okamžitě stal městskou hvězdou, která pomohla již v sezoně 1929/30 vyhrát po 10 letech titul. Stal se i nejlepším střelcem s 31 góly. To si zopakoval ještě 1935/36, 1937/38.
Milán, Juventus a poslední roky
Sezona 1938/39 znamenal začátek Peppinova úpadku kvůli zranění. Trpěl okluzi krevních cév v levé noze (takzvaná zmrzlá noha) - která ho pak držela mimo hřiště více než rok. Na podzim roku 1940 se vrátil k fotbalu, tentokrát v dresu rivala AC Milán. Jenže už to nebyl ten mladý střelec z minulých let.
Po dvou sezónách u Rossoneri strávil rok v Juventusu. Poté následoval takzvaný válečný šampionát 1943/44. Hrál za klub Varese. Po válce krátce působil v Atalantě ve kterém také krátce zastával roli trenéra. Fotbalovou kariéru zakončil v sezoně 1946/47 v dresu Nerazzurri.
Reprezentace
V národním týmu debutoval ve svých 20 letech 9. února 1930 proti Švýcarsku (4:2) a vstřelil dvě branky. O tři měsíce později, ve svém čtvrtém startu, učinil svůj první mezinárodní titul italského fotbalu. Pomohl zvítězit nad Maďarskem (5:0) což bylo ve skutečnosti finále prvního MP 1927–1930.
Jeho kariéra v národním týmu byla důležitá. Dovedl Itálii k dobytí prvního titulu na MS 1934, kde vstřelil 4 branky.
Na MS 1938, již byl kapitánem Azzurri. Dovedl reprezentaci k druhému vítězství a přivedl Itálii na vrchol světového fotbalu, který umožňuje si jej pamatovat tento tým jako jeden z nejsilnějších všech dob. Dne 16. června vstřelil v semifinále svůj 33. gól proti Brazílii. Byl to poslední branka za reprezentaci. Branka byla vstřelena z penalty (branka se zapsala do historie tím, že mu prskla guma u trenek a musel si je při kopu držet jednou rukou). Jeho rekord 33 branek za národní tým překonal až v roce 1973 Luigi Riva.
Trenérská kariéra
Po zkušenostech jako hráč-trenér, které získal v Bergamu a chvilku i v Interu, vedl jako hlavní trenér Aurora Pro Patria 1919|Pro Patrii, poté opět Inter. Byl i v období 1952-1953 součástí technické komise národního týmu po boku trenéra Beretty. Byl také prvním Italem, který vedl zahraniční tým Beşiktaş JK. Později se stal šéfem mládežnického sektoru Interu.
Hráčská statistika
| Sezóna | Klub | Liga | Ligové poháry | Kontinentální poháry | Celkem | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | ||
| 1927/28 |  Ambrosiana-Inter | 1. divize | 33 | 12 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 33 | 12 |
| 1928/29 | 1. divize | 29 | 33 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 29 | 33 | |
| 1929/30 | Serie A | 33 | 31 | - | 0 | 0 | Stř.P | 6 | 7 | 39 | 38 | |
| 1930/31 | Serie A | 34 | 24 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 34 | 24 | |
| 1931/32 | Serie A | 28 | 21 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 28 | 21 | |
| 1932/33 | Serie A | 32 | 20 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 32 | 20 | |
| 1933/34 | Serie A | 32 | 21 | - | 0 | 0 | Stř.P | 6 | 5 | 38 | 26 | |
| 1934/35 | Serie A | 30 | 18 | - | 0 | 0 | Stř.P | 2 | 3 | 32 | 21 | |
| 1935/36 | Serie A | 29 | 25 | IP | 2 | 1 | Stř.P | 2 | 2 | 33 | 28 | |
| 1936/37 | Serie A | 26 | 11 | IP | 4 | 3 | Stř.P | 6 | 10 | 36 | 24 | |
| 1937/38 | Serie A | 26 | 20 | IP | 4 | 8 | - | 0 | 0 | 30 | 28 | |
| 1938/39 | Serie A | 16 | 4 | IP | 6 | 0 | Stř.P | 4 | 2 | 26 | 6 | |
| 1939/40 | Serie A | 0 | 0 | IP | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 0 | 0 | |
| 1940/41 |  Milán | Serie A | 14 | 6 | IP | 1 | 0 | - | 0 | 0 | 15 | 6 |
| 1941/42 | Serie A | 23 | 3 | IP | 4 | 2 | - | 0 | 0 | 27 | 5 | |
| Celkem za Milán | 37 | 9 | - | 5 | 2 | - | 0 | 0 | 42 | 11 | ||
| 1942/43 |  Juventus | Serie A | 27 | 10 | IP | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 27 | 10 |
| 1944 |  Varese | Národní divize | 20 | 7 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 20 | 7 |
| 1945/46 |  Atalanta | 1. divize | 14 | 2 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 14 | 2 |
| 1946/47 |  Inter | Serie A | 17 | 2 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 17 | 2 |
| Celkem za Inter | 365 | 242 | - | 16 | 12 | - | 26 | 29 | 407 | 283 | ||
| Celkem | 463 | 270 | - | 21 | 14 | - | 26 | 27 | 511 | 313 | ||
Hráčské úspěchy
Klubové
- 3× vítěz italské ligy (1929/30, 1937/38, 1939/40)
- 1× vítěz italského poháru (1938/39)
Reprezentační
- 2x na MS (1934 - zlato, 1938 - zlato)
- 4x na MP (1927-1930 - zlato, 1931-1932 - stříbro, 1933-1935 - zlato, 1936-1938)
Individuální
- 3x nejlepší střelec ligy (1929/30, 1935/36, 1937/38)
- 3x nejlepší střelec středoevropského poháru (1930, 1933, 1936)
- 1x nejlepší střelec domácího poháru (1937/38)
- v roce 2011 uveden do síně slávy italského fotbalu.
- v roce 2015 byla na chodníku slávy italského sportu v olympijském parku Foro Italico v Římě, vyhrazená bývalým italským sportovcům, kteří se vyznamenali v mezinárodním sportu, zahrnuta pamětní deska věnovaná Peppinovi.[3][4]
Trenérská statistika
Klubová
| Sezóna | Klub | Liga | Ligové poháry | Kontinentální poháry | Celkem | ||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Soutěž | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | Umístění | Soutěž | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | Úspěch | Soutěž | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | Úspěch | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | ||
| 1945/46 | Atalanta | 1. divize | 7 | 2 | 0 | 5 | od pro. do led. | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | 7 | 2 | 0 | 5 |
| 1947 | Inter | Serie A | 23 | 11 | 4 | 8 | 10. místo | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | 23 | 11 | 4 | 8 |
| 1947/48 | Serie A | 25 | 11 | 3 | 11 | propuštěn v bře. | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | 25 | 11 | 3 | 11 | |
| 1948/49 | Beşiktaş | 1. liga | 14 | 11 | 1 | 2 | 2. místo | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | 14 | 11 | 1 | 2 |
| 1949/50 | Pro Patria | Serie A | 38 | 11 | 12 | 15 | 11. místo | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | 38 | 11 | 12 | 15 |
| 1950/51 | Serie A | 38 | 14 | 6 | 18 | 11. místo | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | 38 | 14 | 6 | 18 | |
| 1956 | Inter | Serie A | 22 | 10 | 6 | 6 |  | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | 22 | 10 | 6 | 6 |
| 1957 | Serie A | 4 | 1 | 0 | 3 | 5. místo | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | UEFA | 4 | 2 | 1 | 1 | - | 8 | 3 | 1 | 4 | |
| Celkově | 171 | 71 | 32 | 68 | - | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | - | 4 | 2 | 1 | 1 | - | 175 | 73 | 33 | 69 | ||
Reprezentační
| Rok | Národní tým | Soutěž | Umístění | Statistika | Poznámka | |||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | |||||
| 1952 | Itálie | OH 1952 | 1. kolo | 2 | 1 | 0 | 1 | |
| Celkem | 2 | 1 | 0 | 1 | ||||
Trenérské úspěchy
Reprezentační
- 1x na OH (1952)
Související články
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giuseppe Meazza na italské Wikipedii.
- ↑ https://milano.corriere.it/milano/notizie/cronaca/10_agosto_23/20100823NAZ39_24-1703625587041.shtml
- ↑ https://www.tuttomercatoweb.com/accadde-oggi/2-marzo-1980-lo-stadio-san-siro-viene-intitolato-a-giuseppe-meazza-942479
- ↑ Archivovaná kopie. www.coni.it [online]. [cit. 2021-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-16.
- ↑ https://www.coni.it/images/CNA_100_Leggende_per_data_di_nascita.pdf
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Giuseppe Meazza na Wikimedia Commons - Profil hráče na Transfermarktu
- Profil trenéra na Transfermarktu
- Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)
- Životopis hráče na Eurofotbal.cz
Média použitá na této stránce
_crowned.svg)
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
.svg)
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
_crowned.svg){kind=link}
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
Autor: Nonoxb; code optimized by Blackcat, Licence: CC BY-SA 3.0
Pentasection black and blue flag
An icon that represents a bronze medal
Italian footballer Giuseppe "Peppino" Meazza with A.S. Ambrosiana in the 1930–31 season.
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Multicolour flag with the cross of st George in its left half and a blue-black vertical striped pattern in the right half
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Flag with five vertical stripes, three black, two white
Autor: batrace, Licence: CC BY 2.0
Tablica pamiątkowa poświęcona pamięci Giuseppe Meazzy - gracza Milanu i Interu.
Giuseppe Meazza memorial board.
Giuseppe Meazza a 17 anni con l'Inter
_e_Rosso_e_Nero_(Strisce).svg)
Red and black stripes and red and black cross
Giuseppe Meazza con la maglia dell'Inter
White V on red background
.svg)
Blue and black vertical stripes
Giuseppe Meazza agli esordi con la nazionale a 20 anni.
Meazza in un'azione, stagione 1940-41.