Giuseppe Sarti

Giuseppe Sarti
Základní informace
Narození	1. prosince 1729 Faenza
Úmrtí	28. července 1802 (ve věku 72 let) Berlín
Žánry	opera, klasická hudba a duchovní hudba
Povolání	hudební skladatel, hudební pedagog, učitel, kapelník a ředitel
Nástroje	píšťalové varhany
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giuseppe Sarti, také Sardi, (pokřtěn 1. prosince 1729 Faenza – 28. července 1802 Berlín) byl italský hudební skladatel.

Život

Hudební nadání projevoval od dětství. Již ve třinácti letech byl ve Faenze varhaníkem. K dalšímu studiu byl pozván do Bologni a stal se žákem Padre Martiniho. V roce 1752 se stal ředitelem divadla ve Faenze.

První operou, kterou uvedl na scénu byla v roce 1752 v rámci karnevalu v Pesaru opera, Il re pastore na libreto Pietra Metastasia (některými autory uváděná opera Pompeo in Armenia z roku 1744, je patrně dílem Giuseppe Scarlattiho). V roce 1753 odešel do Kodaně a v roce 1755 jej král Frederik V. jmenoval královským kapelníkem a ředitelem opery.

V roce 1765 odcestoval do Itálie, aby získal nové zpěváky, ale smrt krále Frederika učinila na čas konec jeho dánskému angažmá. V roce 1766 byl jmenován sbormistrem v Ospedale della Pietà v Benátkách. O tři roky později pobýval v Londýně, kde se živil vyučováním hudbě. V letech 1779–1784 působil jako maestro di cappella katedrály Narození Panny Marie v Miláně. To bylo nejplodnější období jeho života. Zkomponoval okolo dvaceti svých nejúspěšnějších oper, napsal mnoho duchovní hudby pro katedrálu a vedle toho vychoval řadu vynikajících hudebníků, mezi jinými např. Luigiho Cherubiniho.

V roce 1784 byl pozván carevnou Kateřinou II. do Petrohradu. Cestou do Petrohradu se zastavil ve Vídni kde jej císař Josef II. poctil mimořádnou přízní a kde se také seznámil s Wolfgangem Amadeem Mozartem. Mozart velmi dobře znal Sartiho dílo a velice si ho vážil. Důkazem je, že Sartiho árii z opery Fra i due litiganti il terzo gode použil v závěrečné scéně večeře v opeře Don Giovanni ("E viva i litiganti!") i ve svých variacích (K. 460). Komplikované finále prvního dějství Sartiho opery posloužilo také jako model pro finále posledního aktu Mozartovy Figarovy svatby.

Do Petrohradu přišel v roce 1785 a převzal řízení carské opery, pro kterou napsal řadu oper. V Petrohradě zkomponoval i mnoho duchovní hudby a v roce 1793 založil Ruskou hudební konzervatoř. Sarti setrval v Rusku až do roku 1801, kdy ho jeho podlomené zdraví donutilo k odjezdu. Zemřel v Berlíně krátce po svém návratu.

Dílo

Jevištní díla

• Il re pastore (Pietro Metastasio, 1752 Pesaro, Teatro del Sole)
• Vologeso (Apostolo Zeno, 1754 Kodaň, Kongelige Teater)
• Antigono (Pietro Metastasio, 1754 Kodaň, Kongelige Teater)
• Ciro riconosciuto (Pietro Metastasio, 1754 Kodaň, Kongelige Teater)
• Demofoonte (Pietro Metastasio, 1755 Kodaň, Kongelige Teater)
• Sesostri (Pietro Pariati, 1755 Kodaň, Kongelige Teater)
• Arianna e Teseo (Pietro Pariati, 1756 Kodaň, Kongelige Teater)
• Eremiten (Pietro Pariati, pasticcio, spoluautoři Baldassare Galuppi, C. Haugsteen a F. A. Uttini, Kodaň, Kongelige Teater)
• Anagilda (Girolamo Gigli, 1758 Kodaň, Kongelige Teater)
• Armida abbandonata (Leopoldo de Villati, 1759 Kodaň, Kongelige Teater)
• Artaserse (Pietro Metastasio, 1760 Kodaň, Kongelige Teater)
• Astrea placata (Pietro Metastasio, 1760 Kodaň, Kongelige Teater)
• Andromaca (Apostolo Zeno, 1760 Kodaň, Kongelige Teater)
• Il Filindo (Pietro D'Averara, 1760 Kodaň, Kongelige Teater)
• Issipile (Pietro Metastasio, 1761 Kodaň, Kongelige Teater)
• Nitteti (Pietro Metastasio, 1761 Kodaň, Kongelige Teater; revize 1765 Benátky, Teatro San Benedetto)
• Alessandro nell'Indie (Pietro Metastasio, 1761 Kodaň, Kongelige Teater)
• La figlia ricuperata (Pastor Arcade Timido, 1762 Kodaň, Kongelige Teater)
• Semiramide (Pietro Metastasio, 1762 Kodaň, Kongelige Teater)
• Didone abbandonata (Pietro Metastasio, 1762 Kodaň, Kongelige Teater)
• Narciso (Apostolo Zeno, 1763 Kodaň, Kongelige Teater)
• Cesare in Egitto (Giacomo Francesco Bussani, 1763 Kodaň, Kongelige Teater)
• Il naufragio di Cipro (P. A. Zani, 1764 Kodaň, Kongelige Teater)
• Il gran Tamerlano (Agostino Piovene, 1764 Kodaň, Kongelige Teater)
• Ipermestra (Pietro Metastasio, 1766 Řím, Teatro Argentina)
• La giardiniera brillante ( 1768 Řím, Teatro Valle)
• L'Asile de l'amour (dramatická kantáta, libreto F. M. Chr. Deschamps podle Metastasia, 1769 Christiansborg, Dvorní divadlo)
• La Double Méorise ou Varlille et Fanny (F. M. Chr. Deschamps, 1769 Christiansborg, Hoftheater)
• Soliman den Anden (Ch. D. Biehl podle Favarta, 1770 Kodaň, Kongelige Teater)
• Le Bal (F. M. Chr. Deschamps, 1770 Christiansborg, Hoftheater)
• Tronfølgen i Sidon (Bredal podle Metastasia, 1771 Kodaň, Kongelige Teater)
• La clemenza di Tito (Pietro Metastasio, 1771 Padova, Teatro Obizzi)
• Il tempio dell'eternità (Pietro Metastasio, 1772 Kodaň, Kongelige Teater)
• Deucalion og Pyrrha (C. A. Thielo/Bredal, 1772 Kodaň, Kongelige Teater)
• Aglae, eller Støtten (C. Fasting/A. G. Carstens, 1774 Christiansborg, Hoftheater)
• Kierlighedsbrevene (Ch. D. Biehl, 1774 Christansborg, Hoftheater)
• Farnace (Antonio Maria Lucchini, 1776 Benátky, Teatro San Samuele)
• Le gelosie villane (Tommaso Grandi, 1776 Benátky, Teatro San Samuele)
• Ifigenia (1777 Řím, Teatro Argentina)
• Medonte, re di Epiro (Giovanni de Gamerra, 1777 Florencie, Teatro della Pergola)
• Il militare bizzarro (T. Grandi, 1777 Benátky, Teatro San Samuele)
• Scipione (E. Giunti, 1778 Mestre, Teatro di Casa Balbi)
• I Contrattempi (Nunziato Porta, 1778 Benátky, Teatro San Samuele)
• Adriano in Siria (Pietro Metastasio, 1778 Řím, Teatro Argentina)
• Olimpiade (Pietro Metastasio, 1778 Florencie, Teatro della Pergola
• L'ambizione delusa (1779 Řím, Teatro Capranica)
• Achille in Sciro (Pietro Metastasio, 1759 Kodaň, Kongelige Teater)
• Mitridate a Sinope (Apostolo Zeno, 1779 Florencie, Teatro degli Intrepidi)
• Siroe (Pietro Metastasio, 1779 Turín, Teatro Regio)
• Giulio Sabino (Pietro Giovannini, 1781 Benátky, Teatro San Benedetto)
• Alessandro e Timoteo (G. della Torre Rezzonico, 1782 Parma, Dvorní divadlo)
• Fra i due litiganti il terzo gode (podle Goldoniho, 1782 Milán, Teatro alla Scala)
• Attalo, re di Bitinia (Antonio Salvi, 1782 Benátky, Teatro San Benedetto)
• Idalide (Ferdinando Moretti, 1783 Milán, Teatro alla Scala)
• Erifile (Giovanni de Gamerra, 1783 Pavia, Nuovo Teatro dei quattro cavalieri)
• Il trionfo della pace (Cesare Olivieri, 1783 Mantova, Teatro ducale)
• Gli amanti consolati (1784 Petrohrad)
• I finti eredi (Giovanni Bertati, Petrohrad, Velké divadlo)
• Armida e Rinaldo (Marco Coltellini, 1786 Petrohrad, Ermitáž)
• Castore e Polluce (Ferdinando Moretti, 1786 Petrohrad, Ermitáž)
• Zenoclea (Ferdinando Moretti, 1786 Petrohrad, neprovedeno)
• Cleomene (Giovanni de Gamerra, 1788 Bologna, Teatro Zagnoni)
• Načal'noe upravlenie Olega (Kateřina II. Veliká, spoluautoři Canobbio a V. A. Paškevič, 1760 Petrohrad, Ermitáž)
• Il trionfo d'Atalanta (1791, Moskva, Kuskovo)
• Andromeda (Ferdinando Moretti, 1798 Petrohrad)
• Enea nel Lazio (Ferdinando Moretti, 1799 Petrohrad, Gatčina)
• La Famille indienne en Angleterre (Marchese de Castelnau, 1799 Petrohrad, Velké divadlo)
• Les Amours de Flore et de Zéphire, balet (P. de Chevalier, 1800 Petrohrad, Gatčina)
• Gram og Signe (N. K. Bredal, pasticio)

Instrumentální hudba

• Šest sonát pro flétnu a basso continuo
• 13 sonát pro cembalo nebo varhany
• Sinfonie s houslemi C-Dur
• 4 sonáty pro cembalo a jiné nástroje

Vokální hudba

• Oratorio russe dédié à Catherine II suivi de Hospodin pomyluj ny pour double chœur et orchestre
• Te Deum laudamus
• Gloria in excelsis
• Si tranquilla in casto amore…, árie
• Lob sei dem allerhöchsten Gott
• Miserere in F-minor pro sbor a orchestr
• Requiem pour la mort de Louis XVI

Odkazy

Literatura

• Nikola Kalinová: Operní árie Giuseppe Sartiho v pražských fondech. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav hudební vědy. Praha 2014 (Dostupné zde.)
• Giuseppe Sarti musicista faentino, Actes du Congrès international Sarti 1983 (éd. à Bologne en 1986).
• Aloys Mooser: Annales de la musique et des musiciens et des musiciens en Russie au XVIIIéme siècle. 3 volumes, Editions Mont-Blanc, 1951.
• Pasolini-Zanelli: G. Giuseppe Sarti musicista del secolo XVIII, Ed. Conti 1883.
• Gracian Černušák: Dějiny evropské hudby; Panton, Praha, 1964, 3. vydání; 35-305-64; S. 179, 184, 223, 226

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Giuseppe Sarti na Wikimedia Commons
• Volně přístupné partitury děl od Giuseppe Sartiho v projektu IMSLP
• Životopis (anglicky)
• Podrobný životopis a rodokmen (francouzsky)
• Sarti v Rusku (anglicky)
• Libreto opery Fra i due litiganti il terzo gode (italsky)