Givi Džavachišvili

Givi Džavachišvili
Rodné jméno	გივი ჯავახიშვილი
Narození	18. prosince 1912 Tbilisi
Úmrtí	10. listopadu 1985 (ve věku 72 let) Tbilisi
Alma mater	Gruzínská technická univerzita
Povolání	politik
Ocenění	Leninův řád Řád čestného odznaku Řád Říjnové revoluce Řád rudého praporu práce
Politická strana	Komunistická strana Sovětského svazu
Funkce	poslanec Nejvyššího sovětu SSSR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Givi Džavachišvili (gruzínsky: გივი ჯავახიშვილი, rusky: Гиви Дмитриевич Джавахишвили – Givi Dmitrijevič Džavachišvili) (18. září 1912 – 10. listopadu 1985 v Tbilisi) byl gruzínský politik, který byl v letech 1953 až 1975 předsedou Rady ministrů Gruzínské SSR.

Mládí

Dzavachišvili se narodil 18. září 1912 do rodiny doktora Dmitrije Džavachišviliho. V roce 1934 dokončil vzdělání na Zakavkazském průmyslovém institutu (dnes Gruzínský polytechnický institut) a stal se inženýrem geologie. Pracoval v Institutu lázeňství. V květnu 1940 vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu. V lednu – květnu 1941 sloužil v armádě.

Politická kariéra

Poté až do roku 1952 pracoval na různých místech regionálních a posléze ústředních vládních i stranických struktur, převážně v oblasti energetiky a těžkého průmyslu. Naposled jako vedoucí oddělení těžkého průmyslu ÚV KS Gruzie. V září 1952 byl jmenován předsedou výkonného výboru tbiliského městského sovětu (dnešní terminologií primátor Tbilisi). V dubnu 1953 povýšil do funkce místopředsedy rady ministrů Gruzie.

Předsedou vlády

29. října 1953, se po mocenském boji mezi bývalými přívrženci Lavrentije Beriji a gruzínskými pro-Chruščovovskými revizionisty, stal předsedou Rady ministrů (premiérem) Gruzínské SSR.^[1] Souběžně se stal členem byra Ústředního výboru KS Gruzie a předsedou Komise na ochranu gruzínského jazyka. Všechny tyto funkce si udržel až do prosince 1975, takže je nejdéle vládnoucím gruzínským premiérem v historii. Od roku 1954 byl též členem jak gruzínského, tak sovětského parlamentu, v letech 1956–1976 členem ÚV KSSS.

Džavachišviliho politika

V roce 1958 se zúčastnil jako hlava gruzínské delegace světové výstavy EXPO v Bruselu a v roce 1967 podruhé, tentokrát v Montrealu. Jako předseda Rady ministrů Gruzínské SSR se celkem pětkrát zúčastnil sjezdu KSSS (20.-24. sjezd). V roce 1961 Džavachišvili na jednom ze sjezdů KSSS požadoval odstranění ostatků Stalina z Leninova mauzolea. Mnohokrát se účastnil i důležitých diplomatických misí SSSR i Gruzínské SSR do USA, Kanady a Turecka.

Na poli domácí gruzínské politiky se zasloužil velkou měrou o budování v Tbilisi. Na jeho popud byly vybudovány mnohé účelové budovy, jako například Hala pro gruzínskou filharmonii nebo Tbiliský palác sportu. Za jeho éry bylo také dobudováno metro v Tbilisi, jehož stavba začala v roce 1952 a trvala 14 let.

V roce 1975 odešel ze svých funkcí do důchodu. Zemřel 10. listopadu 1985 v Tbilisi.

Ocenění

• 2x Leninův řád
• Řád Říjnové revoluce
• Řád „Znak cti“
• Řád Rudého praporu práce

Reference

Externí odkazy

• www.worldstatesmen.org – Doba výkonu funkcí představitelů Gruzie
• (rusky) www.az-dir.ru^{[nedostupný zdroj]} – životopis
• (rusky) Velká sovětská encyklopedie, 3. vyd., 8. svazek, str. 183, Moskva (1972), dostupné online na: slovari.yandex.ru
• www.parliament.ge – Džavachišvili (gruzínsky)