Givi Kartozija
Givi Kartozija | |
---|---|
Osobní informace | |
Rodné jméno | გივი კარტოზია Гиви Картозия |
Datum narození | 29. března 1929 |
Místo narození | Batumi, Sovětský svaz |
Datum úmrtí | 3. dubna 1998 (ve věku 69 let) |
Místo úmrtí | Tbilisi, Gruzie |
Stát | Sovětský svaz Gruzie |
Sportovní informace | |
Klub | Iskra Tbilisi (klub) Burevestnik Tbilisi (uni.) |
Trenéři | Giorgi Vardzelašvili (zač.) Leonid Dzekonski (osob.) |
Kategorie | střední a těžká váha |
Zápasnický styl | řecko-římský styl, volný styl |
Účast na LOH | 1956, 1960 |
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2018 |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Zápas na LOH | ||
zlato | LOH 1956 | střední váha |
bronz | LOH 1960 | lehká těžká váha |
Mistrovství světa v zápasu řecko-římském | ||
zlato | MS 1953 | střední váha |
zlato | MS 1955 | střední váha |
zlato | MS 1958 | střední váha |
Givi Kartozija (29. března 1929 Batumi – 3. dubna 1998 Tbilisi) byl sovětský a gruzínský zápasník, olympijský vítěz z roku 1956.
Sportovní kariéra
Zápasení se začal aktivně věnovat po druhé světové válce v Tbilisi v klubu Iskra pod vedením Giorgi Vardzelašviliho.[1] Koncem čtyřicátých let dvacátého století si do své klasické (řecko-římské) tréninkové skupiny vybral trenér Leonid Dzekonski.[2] V sovětské mužské reprezentaci se pohyboval od počátku padesátých let ve váze do 79 kg. V roce 1952 dostal v sovětské nominaci na olympijské hry v Helsinkách přednost Nikolaj Belov. Od roku 1953 patřil k nejlepším klasikům své doby. V roce 1954 startoval na mistrovství světa v Tokiu ve volném stylu jako náhradník za zraněného Davita Cimakuridzeho.
V roce 1956 po dvou titulech mistra světa nebyl v optimální formě. Na dubnové Spartakiádě národů SSSR prohrál ve finále s moskevským Viktorem Rekovem a na olympijských hrách v Melbourne prohrál úvodní zápas se Švédem Rune Janssonem. V pátém kole porazil na klasifikační body vedoucího Bulhara Dimitara Dobreva, a protože Dobrev v posledním šestém kole porazil jeho přemožitele Švéda Janssona získal s nejmenším počtem klasifikačních bodů zlatou olympijskou medaili. Sportovní kariéru ukončil po zisku třetího titulu mistra světa v roce 1958.
V olympijském roce 1960 se na jaře zranila ve váze do 87 kg sovětská reprezentační jednička Rostom Abašidze. Aby gruzínští sportovní představitelé neztratili účastnické místo pro olympijské hry v Římě přemluvili ho k návratu. Po pátém kole olympijské soutěže zůstal se třemi zápasníky se shodným skóre – 5 klasifikačními (negativními[3]) body. V šestém kole prohrál s Turkem Tevfikem Kışem 1:3 na klasifikační body a Bulhar Krali Bimbalov porazil Maďara Pétera Pitiho rovněž 1:3 na technické body. Protože Pitiho v předchozích kolech porazil získal se shodnými 8 klasifikačními body bronzovou olympijskou medaili.[4] Vzápětí ukončil sportovní kariéru. Věnoval se trenérské a rozhodcovské práci. Zemřel v Tbilisi v roce 1998.
Vyznamenání
- Řád rudého praporu práce – Sovětský svaz
- Řád odznaku cti – Sovětský svaz, 1957
- Řád Vachtanga Gorgasaliho II. třídy – Gruzie
- Řád Vachtanga Gorgasaliho III. třídy – Gruzie
- Řád cti – Gruzie
Výsledky
Řecko-římský styl
Turnaj | 1953 | 1954 | 1955 | 1956 | 1957 | 1958 | 1959 | 1960 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | |
-79 | -87 | |||||||
Olympijské hry | 1. | 3. | ||||||
Mistrovství světa | 1. | 1. | 1. |
Volný styl
Turnaj | 1953 | 1954 | 1955 | 1956 | 1957 | 1958 | 1959 | 1960 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | |
-79 | -87 | |||||||
Olympijské hry | — | — | ||||||
Mistrovství světa | 5. | — | — |
Odkazy
Reference
- ↑ http://www.nplg.gov.ge/athletes/ka/00001655/
- ↑ http://www.nplg.gov.ge/bios/ka/00009673/
- ↑ tehdejší výraz
- ↑ Pikantností je způsob vítězství Turka Kışe, který získal při shodném bodovém hodnocení a remíze s Bulharem Bimbalovem ve druhém kole zlatou olympijskou medaili na základě nižší tělesné hmotnosti při předturnajovém vážení.
Externí odkazy
- Výsledky Giviho Kartoziji na uni-leipzig.de
- (youtube.com) Profil Giviho Kartoziji (gruzínsky)
- Givi Kartozija v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Finská vlajka
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 4.0
National Flag of the People's Republic of Bulgaria (1948-1968). Tha flag has got the coat-of-arms from 1948
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Autor:
- Order_of_Honor_(Georgia)_ribbon.svg by Borodun
- derivative work: Mboro (talk)
Ribbon bar: Vakhtang Gorgasal’s Order – 2nd rank (Georgia).
Flag of Georgia used from 1990 to 2004, with slightly different proportions than the 1918 to 1921 flag.
Autor: Borodun, Licence: CC BY 3.0
Ribbon bar: Order of Honor (Georgia)
Ribbon bar of the Order of the Badge of Honour. The Soviet Union (USSR).
Autor:
- Order_of_Honor_(Georgia)_ribbon.svg by Borodun
- derivative work: Mboro (talk)
Ribbon bar: Vakhtang Gorgasal’s Order – 3rd rank (Georgia).
Ribbon bar of the Order of the Red Banner of Labour. The Soviet Union (USSR).
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 4.0
National Flag of the People's Republic of Bulgaria (1948-1968). Tha flag has got the coat-of-arms from 1948