Gladiátor (film)

Gladiátor
Základní informace
Původní název	Gladiator
Země původu	Spojené státy americké Spojené státy americké Spojené království Spojené království
Jazyk	angličtina
Délka	154 min. 171 min. (SE)
Žánry	drama akční historický
Námět	David Franzoni
Scénář	David Franzoni John Logan William Nicholson
Režie	Ridley Scott
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Russell Crowe Joaquin Phoenix Connie Nielsen Oliver Reed Richard Harris Djimon Hounsou Derek Jacobi
Produkce	Douglas Wick David Franzoni Branko Lustig
Hudba	Lisa Gerrardová Hans Zimmer
Kamera	John Mathieson
Kostýmy	Janty Yates
Střih	Pietro Scalia
Architekt	Arthur Max
Výroba a distribuce
Premiéra	4. května 2000 5. května 2000 18. května 2000
Produkční společnosti	Universal Studios DreamWorks Pictures Scott Free Productions Mill Film C & L Dawliz
Distribuce	Universal Studios DreamWorks Pictures Bontonfilm
Rozpočet	103 000 000 $
Tržby	457 640 427 $
Ocenění	5 Oscarů, 4 ceny BAFTA, 2 Zlaté glóby a další
Předchozí a následující díl
Gladiátor II
Gladiátor na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gladiátor je historický film Ridleyho Scotta z roku 2000, který se stal jedním z nejúspěšnějších filmů vůbec – je dosud nejnavštěvovanějším filmem nejen režiséra Ridleyho Scotta, ale i hlavního představitele Russella Crowea. Získal Oscary za nejlepší film, nejlepší mužský výkon v hlavní roli, zvuk, kostýmy a vizuální efekty.

Děj filmu alternativně zachycuje konec vlády císaře Marca Aurelia, nástup jeho syna Commoda na římský trůn a příběh smyšleného římského generála španělského původu Maxima, který zažije kariérní pád a vyvraždění své rodiny při výměně císařů.

Příběh začíná roku 180 po Kristu, kdy sledujeme životní příběh hispánsko-římského generála Maxima Decima Meridia. Coby taktický génius a úspěšný vojevůdce dovedl římské vojsko k vítězství nad germánskými kmeny nedaleko Vindobony na římských hranicích, a nyní se hodlá vrátit domů ke své rodině a žít poklidný usedlý život. Jeho plány však naruší skutečnost, že císař Marcus Aurelius není spokojen se svým mocichtivým synem Commodem a po Maximovi žádá, aby se ujmul vlády nad Římem coby regent, zlikvidoval korupci a obnovil republiku. Jakmile se této noviny Commodus doslechne, svého otce zavraždí.

Commodus se prohlásí novým císařem a požádá Maxima o věrnost, ovšem generál odmítne, načež je zatčen Praetoriánskou gardou s příkazem jej popravit. Své popravčí ovšem zvládne zabít, načež se v obavách vydá domů za rodinou nedaleko Trujilly. Po dlouhé a vyčerpávající cestě padne před hrozivým zjevem – jeho domov je vypálen, žena a syn ukřižováni. V posledním aktu zoufalství pohřbí svou rodinu, načež zkolabuje. Vzápětí je nalezen otrokáři, kteří jej vezmou do města Zucchabar na severu dnešního Alžírska, kde je coby bezejmenný „Španěl“ prodán do gladiátorské školy Proxima.

Se silnou nevolí Maximus bojuje ve zdejších zápasech, spřátelí se s Numidijcem Jubou a Germánem Hagenem a získá si respekt ostatních gladiátorů a přihlížejícího davu. Díky skvělým bojovým schopnostem si získá i svého pána Proxima, který sám kdysi býval gladiátorem a od Marcuse Aurelia získal svobodu. Maximovi svitne naděje, že pokud si získá dav, mohla by mu být udělena svoboda. Jakmile Commodus zorganizuje sto padesát dní gladiátorských her v římském Koloseu, Proximus se se svými otroky zúčastňuje.

Maximus, skrývaje svou identitu díky přilbě s maskou, vyhrává zinscenovanou bitvu u Zamy v nitru Kolosea. Přestože by coby fiktivní Kartagiňan měl zemřít, turnaj vyhrává a získává si dav. I sám císař Commodus vstoupí do Kolosea s úmyslem Maximovi pogratulovat. Nařídí mu sejmout helmu a odhalit svou tvář, což po chvíli zaváhání gladiátor udělá. Císař i dav jsou ohromeni, ovšem Commodus je na nátlak davu nucen Maxima a ostatní gladiátory nechat žít. Maximus tak nalézá nový smysl života – pomstu.

Maximův následující turnaj je proti prosluslému a doposud neporaženému gladiátorovi Tygrovi z Galie. Zároveň je po Koloseu rozmístěno několik zuřivých tygrů, Commodus chce Maxima zabít za každou cenu. Boj je to tuhý, ale Maximus zvítězí a Tygra ušetří, což dav uchvátí ještě víc. Commodus se pokusí Maxima vyprokovat řečmi ohledně smrti jeho rodiny, ovšem Maximus s chladnou hlavou odchází.

Od svého bývalého služebníka Cicera se Maximus dozvídá, že jeho bývalé legie mu zůstaly věrné, pročež se Maximus, Lucilla (Commodova sestra a Maximova bývalá láska) a Gracchus (vlivný senátor) tajně sejdou a zosnují plán převratu. Maximus musí uprchnout z Říma, zburcovat své věrné legie a svrhnout Commoda silou, aby vláda padla zpět do rukou senátu. Celé spiknutí je však Commodem odhaleno jen díky naivitě Luciuse, syna Lucilly. Císař vyhrožuje své sestře a synovci, nechá zajmout Gracchuse a napadne gladiátorské kasárny. Proximo, Hagen a několik dalších gladiátorů se obětují, aby Maximus mohl uprchnout. Útěk a s ním i celé spiknutí se však nezdaří a Maximus je zajmut.

Aby Commodus získal zpět podporu lidu, vyzve Maxima na duel v Koloseu, leč krátce před bojem Maxima bodne do plíce, aby měl rozhodující výhodu. Nehledě na bolestivé zranění, Maximus zvládne odzbrojit Commoda – Praetoriánská garda protentokrát odmítá císaři pomoci, je to čestný souboj. Commodus proto vytáhne skrytý nůž, ale ani to jej nezachrání a Maximus mladého císaře zabije. Pomsta je tak konečně dokonána. V posledních okamžicích svého života Maximus požádá o propuštění ostatních gladiátorů, osvobození senátora Gracchuse a politickou reformu dle poslední vůle Marcuse Aurelia. Následně padne na zem. Setkává se se svou rodinou... je mrtev. Maximovi přátelé mu projeví úctu a pompézně odnesou jeho tělo z Kolosea pryč, zatímco Commodova těla si nikdo nevšímá.

Nyní již svobodný Juba naposledy navštíví Koloseum při soumraku, kde pohřbí dřevěné figurky Maximovy ženy a syna. Věří, že se jednou jako dobří přátelé s Maximem zase setkají v posmrtném životě.

• aktuální ke 14. 12. 2020

Film získal mezi diváky na největších filmových databázích spíše velmi pozitivní hodnocení.

• csfd.cz: 88 %
• imdb.com: 8.5 z 10
• fdb.cz: 87,4 %

Ač autoři při tvorbě filmu kontaktovali několik historiků, nevyvarovali se několika faktických chyb, které se objevily už ve filmu Pád říše římské z roku 1964.^[1]

• Císař Marcus Aurelius zemřel na blíže neznámou chorobu (antoninský mor) nebo na nádorové onemocnění
• Císař Commodus zemřel na uškrcení atletem Narcissem na popud milenky Marcie
• v gladiátorských zápasech bylo přesně dáno, která zbraň bojuje proti jiné zbrani
• ve výzbroji gladiátorů se objevují přilby a zbroje, které jsou z pozdější doby
• šéf gladiátorů se ve filmu jmenuje Proximo, ale v latině by se měl správně jmenovat Proximus
• nad vchodem do gladiátorské školy v Římě je nápis Ludus magnus gladiatores, což v přesném překladu znamená velká škola gladiátoři. Správně má být Ludus magnus gladiatorum

• Gladiátor v Česko-Slovenské filmové databázi
• Gladiátor v Internet Movie Database (anglicky)