Glarnské Alpy
Glarnské Alpy Glarner Alpen | |
---|---|
Tödi | |
Nejvyšší bod | 3 614 m n. m. (Tödi) |
Nadřazená jednotka | Západní Alpy |
Sousední jednotky | Appenzellské Alpy, Urnské Alpy, Rätikon, Plessurské Alpy, Schwyzské Alpy, Gotthard |
Světadíl | Evropa |
Stát | Švýcarsko |
Horniny | břidlice, vápenec |
Povodí | Rýn |
Souřadnice | 46°50′ s. š., 8°59′ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Glarnské Alpy je významné pohoří středního Švýcarska. Rozkládá se na území kantonů Glarus, Graubünden, Sankt Gallen a Uri. Glarnské Alpy se vyznačují vysokými zaledněnými štíty, dlouhými údolími a jsou velmi dobře komunikačně přístupné. Nejvyšším vrcholem je nesnadno dostupný Tödi - 3 614 m. Největším ledovcem pohoří je Hufifirn (Hufigletscher).
Geologie
Geologicky je tvořeno jak vápencovými útvary s množstvím krasových jevů, tak především krystalickými břidlicemi. Pohoří se řadí do Vnějších krystalických Alp.
Poloha
Glarnské Alpy jsou od Appenzellských Alp na severu odděleny jezerem Walensee, západní hranici tvoří údolí Glarus, sedlo Klausenpass (1 948 m) a tok řeky Reuss. Jižní vymezení je jasně dáno tokem Předního Rýna od sedla Oberalppass po město Chur. Nejkratší východní hranici pak tvoří Rýn.
Členění
Celá oblast Glarnských Alp je rozdělena do celkem 19 horských skupin.
- V blízkosti jezera Walensee je to skupina Mürtschenstock (2 441 m)
- V blízkosti soutěsek Tamina u Rýna se tyčí oblast Pizol (2 844 m)
- Nejvýchodnější část pohoří tvoří celek Calanda (2 806 m)
- Na něj na západě navazuje vysoký a zaledněný masiv Sardona (3 247 m)
- Přes menší území Vorab (3 028 m) se dostáváme do centra pohoří
- Střed Glarnských Alp tvoří vysoko vyzdvižené masivy Tödi (3 614 m)
- Jeho menší soused je rozlolžité horstvo skupiny Clariden (3 267 m)
- Na severovýchodě území jsou rozeklané masivy Schörhorn (3 295 m), Hochfullen (2 506 m) a Windgällen (3 188 m)
- Nejvíce na jihozápad vysunutou skupinou pohoří je druhý nejvyšší masiv Oberalpstock (3 328 m)
Vrcholy
V pohoří Glarnské Alpy se nachází 49 vrcholů vyšších 3000 m :
|
|
Infrastruktura
Po severním okraji vede významná silnice přes sedlo Klausenpass, které zpřístupňuje především skupiny Clariden a Windgällen. Letovisko Linthal je výchozím bodem do oblasti nejvyššího vrcholu pohoří Tödi. Rovněž kvalitní silnice, vedoucí z Churu přes lázeňská sídla Ilanz a Disentis/Mustér na sedlo Oberalppass (2 040 m). umožňuje přístup do pohoří od jihu. K oblíbeným místům patří obce Flims a Schwyz (v okolí se nacházejí rozsáhlé krasové jeskyně). Města Linthal a Curych spojuje železniční express zvaný Glarner Sprinter.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Glarnské Alpy na Wikimedia Commons
- Průvodce po Evropských horách (Švýcarsko, Itálie - vydavatelství Mirago) - ISBN 80-85922-74-6
Média použitá na této stránce
Autor: Roland Zumbühl (Picswiss), Arlesheim (Commons:Picswiss project), Licence: CC-BY-SA-3.0
Clariden vom Urnerboden her gesehen
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Autor: Adrian Michael, Licence: CC-BY-SA-3.0
Glarner Alpen (Switzerland) behind Lake Zürich and Etzel (1098 m) – from left: Vrenelisgärtli (2904 m), Ruchen (2901 m), Bächistock (2914 m), the three peaks of Fluebrig/Fluhberg (2092 m), Bös Fulen (2801 m), Fulen (2726 m) and Pfannenstock (2572 m) to the far right.
Autor: Cacetudo, Licence: CC BY-SA 2.5
RBDe 560 of the SBB about to leave the Zürich Hauptbahnhof on the Glarner Sprinter service