Glauchau

Glauchau
znak
Poloha
Souřadnice	50°49′24″ s. š., 12°32′40″ v. d.
Nadmořská výška	266 m n. m.
Časové pásmo	UTC +1
Stát	Německo Německo
Spolková země	Sasko
Zemský okres	Cvikov
Administrativní dělení	7 místních částí
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	51,6 km²
Počet obyvatel	21 956 (2022)[1]
Hustota zalidnění	425,3 obyv./km²
Správa
Status	velké okresní město
Primátor	Peter Dresler (nezávislý)
Oficiální web	www.glauchau.de
Adresa obecního úřadu	Markt 1 08371 Glauchau
Telefonní předvolba	03763
PSČ	08371
Označení vozidel	Z, GC, HOT, WDA
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Glauchau (česky dříve též Hluchov^[2] či Hluchava^[3]) je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko. Náleží k zemskému okresu Cvikov a má přibližně 22 tisíc^[1] obyvatel.

Historie

Mezi lety 1994 a 2008 bylo Glauchau okresním městem zemského okresu Chemnitzer Land. Od roku 2008 spadá do zemského okresu Cvikov, jehož centrem je Zwickau.

Geografie

Zeměpisná poloha

Glauchau leží na řece Cvikovská Mulda, na okraji Krušnohorské pánve, ve výšce 266 m n. m. (kostel sv. Jiří) uprostřed středosaského Burgenlandska.

Rozloha území města

Město zaujímá asi 50 km². Z toho 20 km² je tvořeno krčovým^[zdroj?!] lesem. Části tohoto lesa sloužily jako cvičiště Sovětské armády a jsou dnes chráněným přírodním územím, kde se usídlilo mnoho živočichů zařazených na červeném seznamu.

Sousední obce

Hraničícími obcemi jsou Callenberg, město Lichtenstein, město Meerane, Remse, Sankt Egidien, město Waldenburg, Deneřice, Mlseň a okresní město Zwickau.

Politika

Městská rada má 24 členů, od roku 2014 ji vede CDU s 11 křesly. Starostou v letech 2014–2020 je Peter Dresler (bezpartijní).

Partnerská města

• Jibou, Rumunsko
• Iserlohn, Severní Porýní-Vestfálsko, od 1991
• Vermelles, Francie
• Grenay, Francie

Pamětihodnosti

• Dvojí zámek: Přední Forderglauchau a Zadní:Hinterglauchau je rozsáhlý renesanční objekt o dvou traktech se dvěma opačně orientovanými portály; v letech 1528–1534 ho pro pány ze Schönburgu zbudoval stavitel Andreas Günther z Chomutova. Hinterglauchau stojí na základech románského hradu z let 1170–1180, původně byl obehnán vodním příkopem, v zámecké kapli je pozdně gotický oltář a epitaf hraběnky Schönburgové; interiéry zámku zařízené v 19. století a doplněné muzejními sbírkami jsou přístupné; Forderglauchau slouží knihovně.

• Farní kostel sv. Jiří (Skt. Georgenkirche), původem pozdně gotický halový kostel s patrovými emporami, založený roku 1483, protestanty přestavěný v 16. století a zásadně v letech 1726–1728; gotický oltář sv. Anny Samétřetí, barokní křtitelnice, barokní Silbermannovy varhany z roku 1730.

• Radnice – na renesančních základech s hranolovou věží, přestavěna po požáru z roku 1813, zčásti rekonstruována do předchozí podoby.
• Trhové náměstí (Marktplatz) – centrum horní historické části města, moderní kašna s bronzovými sochami trhovkyně, zpívajících dětí a tiskaře
• Městské opevnění: vnitřní město a předměstí měly původně samostatné opevnění, pobořené za třicetileté války a opravené roku 1664, dochovaly se čtyři brány
• Luteránský kostel
• Bismarckova věž – vyhlídková věž o výšce 46 metrů, při dobré viditelnosti s výhledem až na Jedlovou horu. Připomíná lipský pomník Bitvy národů. Stavba trvala 3 měsíce a byla zkolaudována 4. září 1910 jako nejvyšší existující Bismarckovský pomník; jeho vodní nádrž pojme 180 krychlových metrů vody. V době NDR se nazývala „Věž míru“.

Rodáci

• Georgius Agricola – přírodovědec, technik a konstruktér
• Christian Samuel Barth (1735–1809) – hobojista a hudební skladatel
• Paul Pfotenhauer (1842–1897) – historik Slezska a archivář

Odkazy

Reference

Literatura

• Georg Piltz: Sachsen. Kunstführer. Leipzig-Jena-Dresden 1994, s. 74

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Glauchau na Wikimedia Commons