Gliese 667
| Gliese 667 | |
|---|---|
  Pozice trojhvězdy vyznačená v souhvězdí Štíra červeným kroužkem. | |
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Souhvězdí | Štír (Scorpius) |
| Rektascenze | 17h 18m 57.16483s |
| Deklinace | −34° 59' 23,1416″ |
| Paralaxa | 140,88 ± 2,04 |
| Vzdálenost | 23,2 ± 0,3 ly (7,1 ± 0,1 pc) |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 5,91 / 7,20 / 10,2 |
| Radiální rychlost | 6,5 km/s |
| Vlastní pohyb v rektascenzi | 1129,76 mas/rok |
| Vlastní pohyb v deklinaci | −77,02 mas/rok |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Gliese 667 A | |
| Hmotnost | 0,73 M☉ |
| Poloměr | 0,76 R☉ |
Gliese 667 B | |
| Hmotnost | 0,69 M☉ |
| Poloměr | 0,70 R☉ |
Gliese 667 C | |
| Hmotnost | 0,31 M☉ |
| Poloměr | 0,42 R☉ |
| Zářivý výkon (V) | 0,0137 L☉ |
| Povrchová teplota | 3 700 ± 100 K |
| Stáří | 2–10 miliardy let |
| Rotační perioda | 105 dní |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Gliese 667 je trojhvězda v souhvězdí Štíra, vzdálená asi 23,6 světelných let od Země. Všechny tři hvězdy mají hmotnost nižší než Slunce. Kolem nejmenší z nich obíhá, v tzv. obyvatelné zóně, exoplaneta Gliese 667 Cc, která je svými příznivými podmínkami potenciálně vhodná pro vznik života.[1][2][3]
Hvězdy
Gliese 667 A
Je největší hvězdou v systému. Jedná se oranžového trpaslíka spektrální klasifikace K3V. Jeho hmotnost dosahuje 73%, poloměr 76% a zářivý výkon 12–13% našeho Slunce. Taktéž i metalicita je nižší (asi 26%).
Gliese 667 B
Oranžový trpaslík spektrální klasifikace K5V má hmotnost 69% a zářivý výkon 5% Slunce. Oproti Gliesu 667 A je menší o 5%.
Galerie
Umělá představa povrchu potenciálně obyvatelné Gliese 667 Cc.
Gliese 667 Cc.
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gliese 667 AB na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Scorpius constellation map.svg
Autor:
Scorpius constellation map
Autor:
- Scorpius_constellation_map.png: Torsten Bronger
- derivative work: Kxx (talk)
Scorpius constellation map
Cercle rouge 100%.svg
Opaque red circle
Opaque red circle
Gliese 667 Cc sunset.jpg
Autor: ESO/L. Calçada, Licence: CC BY 4.0
This artist’s impression shows a sunset seen from the super-Earth Gliese 667 Cc. The brightest star in the sky is the red dwarf Gliese 667 C, which is part of a triple star system. The other two more distant stars, Gliese 667 A and B appear in the sky also to the right. Astronomers have estimated that there are tens of billions of such rocky worlds orbiting faint red dwarf stars in the Milky Way alone.
Autor: ESO/L. Calçada, Licence: CC BY 4.0
This artist’s impression shows a sunset seen from the super-Earth Gliese 667 Cc. The brightest star in the sky is the red dwarf Gliese 667 C, which is part of a triple star system. The other two more distant stars, Gliese 667 A and B appear in the sky also to the right. Astronomers have estimated that there are tens of billions of such rocky worlds orbiting faint red dwarf stars in the Milky Way alone.
Gliese 667.jpg
Autor: ESO/L. Calçada, Licence: CC BY 4.0
The 6-Earth-mass exoplanet Gliese 667Cb orbits its low-mass host star at a distance equal to only 1/20th of the Earth–Sun distance. The host star Gliese 667C is a companion to two other low-mass stars, which are seen here in the distance.
Autor: ESO/L. Calçada, Licence: CC BY 4.0
The 6-Earth-mass exoplanet Gliese 667Cb orbits its low-mass host star at a distance equal to only 1/20th of the Earth–Sun distance. The host star Gliese 667C is a companion to two other low-mass stars, which are seen here in the distance.