Globasnitz

Globasnitz Globasnica
(c) I, Johann Jaritz, CC BY-SA 3.0 radnice v Globasnitzu
znak
Poloha
Souřadnice	46°33′25″ s. š., 14°42′10″ v. d.
Nadmořská výška	541 m n. m.
Stát	Rakousko Rakousko
Spolková země	Korutany
Okres	Völkermarkt
Globasnitz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	38,33 km²
Počet obyvatel	1 593 (2016)
Hustota zalidnění	41,6 obyv./km²
Správa
Starosta	Bernhard Sadovnik (Enotna Lista)
Oficiální web	www.globasnitz.at
E-mail	globasnitz@ktn.gde.at
Telefonní předvolba	04230
PSČ	9142
Označení vozidel	VK
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Globasnitz (slovinsky Globasnica) je dvojjazyčná obec v rakouské spolkové zemi Korutany, východojihovýchodně od Klagenfurtu, v okresu Völkermarkt. V obci bydlí asi 1600 obyvatel (rok 2016).

Sousední obce jsou Eberndorf, Sittersdorf, Eisenkappel-Vellach a Feistritz ob Bleiburg.

Geografie

Poloha obce

Obec Globasnitz leží mezi jižním okrajem údolí Jauntal (údolí řeky Drávy) a severním úpatím pohoří Karavanky. Hlavní část obce, vlastní Globasnitz, leží vzdušnou čarou asi 7 km od rakousko-slovinské státní hranice.

Části obce

Globasnitz je tvořen čtyřmi katastrálními územími Globasnitz (Globasnica), Wackendorf (Večna vas), Jaunstein (Podjuna) a St. Stefan (Šteben).

Obec se skládá z následujících 10 částí (v závorce používané slovinské varianty) (počet obyvatel k říjnu 2015^[1]):

• Globasnitz / Globasnica, 274
• Jaunstein / Podjuna, 155
• Kleindorf / Mala vas, 232
• Podrain / Podroje, 98
• St. Stefan / Šteben, 257
• Slovenjach / Slovenje, 14
• Traundorf / Strpna vas, 313
• Tschepitschach / Čepiče, 76
• Unterbergen / Podgora, 40
• Wackendorf / Večna vas, 144

Sousední obce

		Eberndorf
	Sittersdorf		Feistritz ob Bleiburg
		Globasnitz
		Eisenkappel-Vellach

(c) I, Johann Jaritz, CC BY-SA 3.0

(c) I, Johann Jaritz, CC BY-SA 3.0

Historie

Na kopci Hemmaberg na území nynější obce Globasnitz sídlili již Keltové, Hemmaberg byl posvátné místo, zasvěcené bohu Jovenatovi.

S římskou okupaci keltského království Noricum roku 15 př. n. l., za doby vlády římského císaře Claudius se objevili osadníci také v údolní rovině. Archeologické nálezy ukazují na vojenský tábor a význam místa jako přepřahací stanice podél římské cesty z Virunum (v Maria Saal) do Celeia (Celje) přes sedlo Luscha. Centrum osady v místech dnešní hlavní části obce Globasnitz se nazývalo Iuenna, odkud pochází název "Jauntal". Iuenna patřila do města Virunum. Západně a východně od starověkého a moderního osídlení se nachází antické pohřebiště. Nálezy jsou vystaveny v muzeu v centru města. Poklady, jako je východořímské sklo, řecký porcelán, římské víno, drahé textilie a šperky nebo římské podlahové mozaiky nebyli mezi obyvateli Iuenny nic cizího. Stejně zde byli uctívání jak římští, tak i keltští bohové.

Funkce sídliště jako vojenské základny a přepřahací stanice, jakož i obchodní cesta do východní části římské říše zůstala neporušená i pod ostrogótským králem Theodorikem. Již v průběhu 4. století byla oblast ariánské víry pokatoličtěna. Na Hemmabergu byly, kromě staršího kostela, vykopány téměř současně postavené dva raně křesťanské kostely se zlomky bohatých mozaik v římském stylu.

Po nájezdu Slovanů v pozdní antice kolem roku 500 našeho letopočtu zanikla obchodní cesta a obtížně uhájitelné údolní osady zmizely. Je pravděpodobné, že část populace se stáhla zpět na Hemmaberg. Zůstalo slovanské obyvatelstvo, pozdější Slovinci^[2][3][4], což je docela dobře možné vzhledem k některým formám kulturní kontinuity a inkulturace - jako nezbytný výsledek zachování předslovanských názvů nivy nebo vodních jmen.^[5] Při sčítání v roce 1910 se 1264 lidí přihlásilo ke slovinské a 21 lidí k německé hovorové řeči.^[6] Na začátku první rakouské republiky byl Globasnitz sídlem slovinské farnosti.^[7]

Název Globasnitz je poprvé zmíněn v letech 1143-1163 jako Globasinvilla. Kostel byl poprvé zmíněn v roce 1265, jako farní pak v roce 1296. Místní obec Globasnitz vznikla v roce 1850 a v letech 1865-1876 byla dočasně připojena k obci Eberndorf.

Obyvatelstvo

Podle statistiky z roku 2001 měl Globasnitz celkem 1 645 obyvatel, z nichž 98,2 % byli občané Rakouska. Celkem 54,2 % se hlásilo k německy mluvícímu obyvatelstvu a 42,1 % obyvatel byli korutanští Slovinci.

Celkem 96,0 % populace se hlásilo k římským katolíkům, k evangelíkům a k islámu 0,7  a bez vyznání bylo 1,7 %. Dvojjazyčná farnost Globasnitz patří k bilingvnímu děkanátu Eberndorf/Dobrla vas.^[8][9]

Globasnitz se počítá k oblasti se slovinským dialektem oblasti Jauntal (slovinsky Podjunsko narečje)^[10], což je dialekt korutanské slovinské jazykové skupiny.^[11] Slovinský jazyk a kultura sledují dodnes historicky vývoj v celých jižních Korutanech, popř. oblasti Jauntal.^[12]

Kultura a pamětihodnosti

Stavby

Na hoře Hemmaberg (842 m n. m.) nad obcí:

• vykopávky pěti raně křesťanských kostelů;
• poutní kostel svaté Emy z Gurku a svaté Doroty;
• jeskyně svaté Rozálie s pramenem Rozálie.
• Archeologické muzeum Hemmaberg/Juenna ^[13]

V obci:

• Hřbitov Globasnitz-Ost - ostrogótské pohřebiště z doby stěhování národů a vykopávky raně křesťanského kostela.
• Kostel Nanebevzetí P. Marie - románsko-gotický farní kostel s nástěnnými malbami z 14./15. století a římskými reliéfy. Na hřbitově stojí karner a lucerna mrtvých z počátku 16. století.
• Kostel sv. Štěpána pod Feuerbergem.
• Zámek Elberstein v Globasnitzu, postavený v 70. letech 20. století globasnitzkým občanem Johannem Elbem a otevřený pro veřejnost.^[14]
• Na hřebenu směrem na Hemmaberg jsou stále vidět pozůstatky bývalého hradu Feuerberg.

Politika

Obecní rada

Obecní rada má 15 členů a je po komunálních volbách v roce 2015 složena takto^[15]:

• Enotna Lista - 7 radních
• Sociálnědemokratická strana Rakouska - 6
• Rakouská lidová strana - 2

Starostou je Bernard Sadovnik (Enotna Lista).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Globasnitz na německé Wikipedii.

Literatura

• Franz Glaser: Die römische Siedlung Iuenna und die frühchristlichen Kirchen am Hemmaberg. Verlag des Geschichtsvereines für Kärnten, Klagenfurt 1982 (německy)
• Wilhelm Deuer, Johannes Grabmayer: Transromanica – Auf den Spuren der Romanik in Kärnten (Reihe „Kulturwanderungen“). Verlag Johannes Heyn, Klagenfurt 2008, ISBN 978-3-7084-0302-1, S. 202–203 (německy)
• Polona Sketelj: Na stičišču dveh kultur: med delovnim in prostim časom v Globasnici. Celovec 1995 (slovinsky)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Globasnitz na Wikimedia Commons