Glukosidáza II

Úpravy N-glykanu po jeho přenesení z dolicholu na protein. Červenými trojúhelníky jsou vyznačeny glukózové jednotky, odstranění dvou nejvnitřnějších katalyzuje glukosidáza II

Glukosidáza II (GluII) je hydrolytický enzym, který v lidských buňkách katalyzuje odstranění (trimming) druhé a třetí glukózy z N-glykanu na N-glykoproteinech. Je to heterodimerní enzym přítomný v endoplazmatickém retikulu.[1]

Poté, co glukosidáza I odštěpí první glukózu, přijde na řadu GluII, která štěpí α-1,3 vazby mezi dvěma vnitřními glukózovými podjednotkami a mezi nejvnitřnější glukózou a navazující manózou.[1] První zmíněná reakce umožňuje asociaci glykoproteinů s ER chaperony, calnexinem a calretikulinem, potažmo také s ERp57 disulfid izomerázou. Tyto enzymy umožňují ER proteinům zaujmout správnou prostorovou konformaci, tedy složit se. Když proběhne i druhý krok, tato asociace s proteiny se ztratí. Je možné ji však znovu obnovit, je-li třeba, a to opětovným dodáním glukózové podjednotky pomocí enzymu UGGT (UDP-glukóza glykoprotein:glukosyl transferáza). To nastává zejména v případě, kdy se při první asociaci s chaperony nepodařilo dosáhnout korektního prostorového uspořádání.

Další osud

V tzv. calnexinovém cyklu je protein do doby, než se správně složí,[1] případně pokud tzv. manózový časovač (buď ER manosidáza I, nebo EDEM) neodstraní jednu z devíti manóz, což spouští ERAD dráhu degradace špatně složených proteinů.[2][3] Část manóz je však zřejmě odstraněna tak či tak v dalších krocích.[4]

Reference

  1. ↑ a b c PELLETIER, M. F.; MARCIL, A.; SEVIGNY, G., et al. The heterodimeric structure of glucosidase II is required for its activity, solubility, and localization in vivo. Glycobiology.. 2000, roč. 10, čís. 8, s. 815–27. Dostupné online. ISSN 0959-6658. 
  2. ↑ FAGIOLI, C.; SITIA, R. Glycoprotein quality control in the endoplasmic reticulum. Mannose trimming by endoplasmic reticulum mannosidase I times the proteasomal degradation of unassembled immunoglobulin subunits. J Biol Chem.. 2001, roč. 276, čís. 16, s. 12 885 – 12 892. Dostupné online. ISSN 0021-9258. 
  3. ↑ FREEZE, Hudson H; ESKO, Jeffrey D; PARODI, Armando J. Essentials of Glycobiology. Příprava vydání Ajit Varki, Richard D Cummings, Jeffrey D Esko, Hudson H Freeze, Pamela Stanley, Carolyn R Bertozzi, Gerald W Hart, and Marilynn E Etzler. Cold Spring Harbor (NY): Cold Spring Harbor Laboratory Press, 2009. Dostupné online. ISBN 9780879697709. Kapitola Chapter 36, Glycans in Glycoprotein Quality Control. 
  4. ↑ STANLEY, Pamela; SCHACHTER, Harry; TANIGUCHI, Naoyuki. Essentials of Glycobiology. Příprava vydání Ajit Varki, Richard D Cummings, Jeffrey D Esko, Hudson H Freeze, Pamela Stanley, Carolyn R Bertozzi, Gerald W Hart, and Marilynn E Etzler. Cold Spring Harbor (NY): Cold Spring Harbor Laboratory Press, 2009. Dostupné online. ISBN 9780879697709. Kapitola Chapter 8, N-Glycans. 

Média použitá na této stránce

Glycan processing in the ER and Golgi.png
Autor: Dna 621, Licence: CC BY-SA 3.0
Glycan processing in the ER and Golgi