Glutamátový receptor
Glutamátový receptor (GluR[1]) je obecné označení pro receptor, jehož ligandem je glutamát (tedy kyselina glutamová, přesněji L-glutamová[2]). Jsou běžné v nervových soustavách savců – glutamát u savců totiž plní funkci základního excitačního neurotransmiteru.[2] Receptory glutamátového typu se tak vyskytují na většině rychlých excitačních synapsí obratlovců. U člověka bylo nalezeno více než 20 genů pro různé glutamátové receptory.[1] Je totiž známo velké množství různých typů glutamátových receptorů, a to jak tzv. ionotropních (iGluR, jež se po vazbě glutamátu stávají otevřenými iontovými kanály), tak metabotropních (mGluR, které mají povahu tzv. receptorů spřažených s G proteinem).[2]
Klasifikace
Ionotropní
Ionotropní glutamátové receptory jsou ligandem řízené iontové kanály, které po aktivaci propouští sodné, draselné a někdy i vápenaté ionty:[2]
- AMPA receptory (též Q receptory) – typickým agonistou je α-amino-3-hydroxy-5-methyl-4-isoxalon (AMPA), tyto receptory tvoří podstatu většiny rychlých excitačních synapsí v mozku[2]
- NMDA receptory – typickým agonistou je N-methyl-D-aspartát (NMDA), tyto receptory se významně podílí např. na procesech paměti a učení,[1] vyskytují se nicméně na téměř všech nervových buňkách v mozku a míše.[3]
- Kainátové receptory (KA receptory[3]) – typickým agonistou je kainát,[2] jako jediné glutamátové receptory se vyskytují nejen na presynaptických, ale též na postsynaptických membránách, takže se účastní i procesu výlevu neuropřenašečů.[2]
Metabotropní
Metabotropní glutamátové receptory jsou méně početná a teprve nedávno objevená skupina glutamátových receptorů, které po navázání glutamátu aktivují na vnitřní straně membrány G proteinovou kaskádu.[3] Označují se čísly, jsou známy mGluR1–mGluR6.[3] Hrají rozmanité role v regulaci neuronální dráždivosti a synaptického přenosu.[4]
Reference
- ↑ a b c Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.
- ↑ a b c d e f g SCOTT, Derek B.; EHLERS, Michael D. Glutamate Receptors, Ionotropic. In: Lennarz,W.J., Lane, M.D. Encyclopedia of Biological Chemistry , Four-Volume Set, 1-4. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ a b c d SMITH, C. U. M. Elements of Molecular Neurobiology. 3. vyd. Chichester: John Wiley & Sons, 2002. ISBN 0-470-84353-5.
- ↑ CONN, P. Jeffrey. Glutamate Receptors, Metabotropic. In: Lennarz,W.J., Lane, M.D. Encyclopedia of Biological Chemistry , Four-Volume Set, 1-4. [s.l.]: [s.n.]
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Glutamátový receptor na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Blanca Piedrafita, Licence: CC BY-SA 2.5
Figure of the NMDA receptor present the nervous system.
Legend:
1. Cell membrane
2. Channel blocked by Mg2+ at the block site (3)
3. Block site by Mg2+
4. Hallucinogen compounds binding site
5. Binding site for Zn2+
6. Binding site for agonists(glutamate) and/or antagonist ligands(APV)
7. Glycosilation sites
8. Proton biding sites
9. Glycine binding sites
10. Polyamines binding site
11. Extracellular space
12. Intracellular space