Glutamátový receptor
Glutamátový receptor (GluR[1]) je obecné označení pro receptor, jehož ligandem je glutamát (tedy kyselina glutamová, přesněji L-glutamová[2]). Jsou běžné v nervových soustavách savců – glutamát u savců totiž plní funkci základního excitačního neurotransmiteru.[2] Receptory glutamátového typu se tak vyskytují na většině rychlých excitačních synapsí obratlovců. U člověka bylo nalezeno více než 20 genů pro různé glutamátové receptory.[1] Je totiž známo velké množství různých typů glutamátových receptorů, a to jak tzv. ionotropních (iGluR, jež se po vazbě glutamátu stávají otevřenými iontovými kanály), tak metabotropních (mGluR, které mají povahu tzv. receptorů spřažených s G proteinem).[2]
Klasifikace
Ionotropní
Ionotropní glutamátové receptory jsou ligandem řízené iontové kanály, které po aktivaci propouští sodné, draselné a někdy i vápenaté ionty:[2]
- AMPA receptory (též Q receptory) – typickým agonistou je α-amino-3-hydroxy-5-methyl-4-isoxalon (AMPA), tyto receptory tvoří podstatu většiny rychlých excitačních synapsí v mozku[2]
- NMDA receptory – typickým agonistou je N-methyl-D-aspartát (NMDA), tyto receptory se významně podílí např. na procesech paměti a učení,[1] vyskytují se nicméně na téměř všech nervových buňkách v mozku a míše.[3]
- Kainátové receptory (KA receptory[3]) – typickým agonistou je kainát,[2] jako jediné glutamátové receptory se vyskytují nejen na presynaptických, ale též na postsynaptických membránách, takže se účastní i procesu výlevu neuropřenašečů.[2]
Metabotropní
Metabotropní glutamátové receptory jsou méně početná a teprve nedávno objevená skupina glutamátových receptorů, které po navázání glutamátu aktivují na vnitřní straně membrány G proteinovou kaskádu.[3] Označují se čísly, jsou známy mGluR1–mGluR6.[3] Hrají rozmanité role v regulaci neuronální dráždivosti a synaptického přenosu.[4]
Reference
- ↑ a b c Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.
- ↑ a b c d e f g SCOTT, Derek B.; EHLERS, Michael D. Glutamate Receptors, Ionotropic. In: Lennarz,W.J., Lane, M.D. Encyclopedia of Biological Chemistry , Four-Volume Set, 1-4. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ a b c d SMITH, C. U. M. Elements of Molecular Neurobiology. 3. vyd. Chichester: John Wiley & Sons, 2002. ISBN 0-470-84353-5.
- ↑ CONN, P. Jeffrey. Glutamate Receptors, Metabotropic. In: Lennarz,W.J., Lane, M.D. Encyclopedia of Biological Chemistry , Four-Volume Set, 1-4. [s.l.]: [s.n.]
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Glutamátový receptor na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Blanca Piedrafita, Licence: CC BY-SA 2.5
Figure of the NMDA receptor present the nervous system.
Legend:
1. Cell membrane
2. Channel blocked by Mg2+ at the block site (3)
3. Block site by Mg2+
4. Hallucinogen compounds binding site
5. Binding site for Zn2+
6. Binding site for agonists(glutamate) and/or antagonist ligands(APV)
7. Glycosilation sites
8. Proton biding sites
9. Glycine binding sites
10. Polyamines binding site
11. Extracellular space
12. Intracellular space
13. Complex subunit
14. Glutamate
15. Phosphorylation sites