Glykosurie

Glykosurie
Klasifikace
MKN-10R81
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Glykosurie je přítomnost glukosy v moči. Běžně je způsobená neléčeným diabetem mellitem. Za normálních okolností však moč glukosu neobsahuje, protože nefrony ledvin jsou schopny efektivně čerpat glukosu z primární moče zpět do krve. Časným následkem výraznější glykosurie je dehydratace a ztráta Na+, jelikož nadbytek glukosy v luminech proximálních tubulů zvyšuje osmotický tlak, dlouhodobá glykosurie predisponuje k infekcím močových cest.

Patofyziologie

Vztah glykosurie a ledvinového prahu

V krvi, která protéká glomeruly ledvin, je mimo jiné rozpuštěna glukosa, jejíž koncentrace je určena glykemií. Za běžných okolností je glukóza s dalšími složkami krve profiltrována skrz stěnu glomerulu do močového prostoru ledvinového tělíska a vzniká tak primární moč. Ta se posouvá do proximálního tubulu, kde je glukosa zpětně resorbována do krve, která teče v kapilární síti obklopující proximální tubulus. Resorpce glukosy se děje symportem s Na+ společným přenašečem obsaženým v tubulární membráně, přičemž Na+ ionty jsou z buněk do lumina proximálního tubulu přečerpávány proti koncentračnímu spádu díky Na+-K+ – ATPáze [1]. Buňky dalších částí nefronu, kterým primární moč prochází, nejsou vůbec schopny zpětné resorpce glukosy (jedná se o Henleovu kličku, distální tubulus a sběrací kanálky). Z výše řečeného plyne, že pokud se glukosa v primární moči dostane až do Henleovy kličky, objeví se následně i v moči. K tomuto dochází jen v případě, když glykemie přesáhne resorpční schopnost buněk proximálního tubulu neboli ledvinový práh pro glukosu. Hodnota glykemie, při níž tato situace nastane, je vyšší jak 9-10 mmol/l [1] (u každého člověka je tato hodnota individuální). Následkem překročení ledvinového prahu Na+-K+ – ATPáza "nestíhá" přečerpávat Na+ nutné pro symport s glukosou a dochází ke glykosurii, jenž může být detekována Benediktovým činidem, nebo diagnostickými proužky DiaPhan.

Typy

Renální glykosurie

je způsobená porušenou funkcí transportního aparátu zabezpečující zpětnou resorpci glukosy z proximálního tubulu do buněk. U této poruchy dochází ke glykosurii i při fyziologických hodnotách glykemie (3,9 – 6,7 mmol/l).[1]

Alimentární glykosurie

je způsobena požitím jídla s vysokým obsahem sacharidů. Může být indikátorem mírné formy diabetu II. typu.[2]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. a b c TROJAN, Stanislav. Lékařská fyziologie. [s.l.]: Grada Publishing, a.s., 2003. S. 772. 
  2. WILLIAM F., Ganong. Přehled lékařské fyziologie. [s.l.]: H+H, 2002. S. 681. 

Související články

Média použitá na této stránce

Glycosuria.jpg
Autor: Pan Hyde, Licence: CC BY 3.0
Vysvětlení glykosurie