Gmina Jeleśnia

Gmina Jeleśnia
(c) Kris Sliver, CC BY-SA 3.0
Gmina Jeleśnia – znak
znak
Gmina Jeleśnia – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice49°39′ s. š., 19°19′ v. d.
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresŻywiec
Gmina Jeleśnia na mapě
Gmina Jeleśnia na mapě okresu Źywiec.
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha170,6 km²
Počet obyvatel13 210 (2020)[1]
Hustota zalidnění77,4 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.jelesnia.pl
Telefonní předvolba(+48) 33
PSČ44-340
Označení vozidelSZY
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gmina Jeleśna je vesnická obec v okrese Żywiec ve Slezském vojvodství. V letech 1975–1998 vesnice byla pod správou vojvodství Bílsko.

Historie

První písemné zmínky o vesnici pochází z 16. století, ale historie regionu sahá stovky let dopředu. Založení osad v Jeleśni se připisuje Valachům, kteří s ovcemi postupovali z Rumunska. O oblast se vedly spory silou zbraní. V roce 1457 král Kazimír IV. Jagelonský odkoupil osvětimské knížectví a připojil ke krakovskému vojvodství a později jej předal Petru Komorowskému (Piotr Komorowski). Z písemných záznamů vyplývá, že pro ves Jeleśnia byl v roce 1584 odlit zvon pro zdejší kostel. V období 1608–1620 byly zakládány rozlehlé panské statky. Jeden z nich zabíral část údolí a území devíti vesnic. Vesnici Jeleśnia, Pewel Wielka, Koszarawa, Krzyżowa, Sopotnia Wielka, Sopotnia Mała a Korbielów. Později byly připojeny vesnice Mutne a Hucisko. V polovině 17. století byl region vystaven švédským vojskům. V roce 1624 byly zadlužené źywiecké statky dány do zástavy královně Konstancii, ženě Zikmunda III. Vasy. Zatím co statky suské a ślemieńské přešly do vlastnictví majetku rodu Wielkopolských. Tento rod odkoupil v roce 1676 źywiecké statky a vlastnil je až do počátku 19. století. V roce 1772 se oblast dostala do vlastnictví Rakouska a od roku 1838 Habsburků (až do roku 1945).

Povrch

Gmina se rozkládá v jižní části Beskid Żywieckich. Na severozápadě je ohraničena pásmem Beskidu Śląskiego na východě Podhalem a na jihu částí slovenskými Karpaty. Gmina se nachází na úpatí nejvyšších hor Beskidu Żywieckiego: Pilsko (1557 m n. m.), Babiej Góry (1725 m n. m.), Romanki (1366 m n. m.) i Rysianki (1322 m n. m.)

Gminou protéká řeka Koszarawa do které se vlévají potoky Sopotnia, Kamienna a Pewlica. .[2] V Úřad gminy Jeleśnia se nachází v jižní části kolem kostela a Zájezdního hostince (Starej Karczmy).

Podle statistických údajů[3] z roku 2008 byla rozloha 170,51 km2: z toho tvoří

  • zemědělská půda 35 %
  • lesy a lesní porost: 54 %

Obec zaujímá 16,4 % povrchu okresu Żywiec[4].

Počet obyvatel

V roce 1869 žilo ve vsi Jeleśnia 2729 obyvatel. Do jeleśnianské farnosti patřilo devět vesnic Sopotnia Mała, Sopotnia Wielka, Korbielów, Krzyżowa, Pewel Wielka a Pewel Mała, Mutne, Przyborów, Huciska. V celé farnosti v roce 1869 žilo 11 733 katolíků, 4 evangelíci a 150 Židů.[5]

V roce 2011 v gmině žilo 13 587 obyvatel (6769 mužů a 6818 žen).[6]

Podle statistických údajů z roku 2015 v obci žilo 13 528 obyvatel.[4]

Údaje jsou z roku 2004, 2008 a 2011[7]

Počet obyvatel ve vybraných letech
celkemženymuži
rokosob%osob%osob%
200413 488100680150,4667349,6
hustota

počet obyvatel na km2

79,139,939,2
200713 420100677250,5664849,5
201113 572681150,2676149,8
201313 478675550,1672349,9
201513 394672550,2666949,8

Součásti obce

Součástí obce jsou starostenské vesnice: Jeleśnia - úřad gminy, Sopotnia Mała, Sopotnia Wielka, Korbielów, Krzyżowa, Krzyżówki, Pewel Wielka, Mutne, Przyborów.

Sousední gminy

Gmina sousedí s gminou: Ujsoły, Węgierska Górka, Radziechowy-Wieprz, Świnna, Ślemień, Koszarawa,

Transport

  • Železniní stanice Jeleśnia na železnici 97 Skawina – Żywiec se spojením Żywiec-Sucha Beskidzka nebo Zakopane-Częstochowa.
  • silnice 945 (Żywiec–Slovensko) prochází vesnicemi Mutne–Jeleśnia–Krzyżowa–Korbielów k slovenské hranici a navazuje na silnici 78.

Památky

  • Kostel sv. Vojtěcha ve vesnici Jeleśnia, barokní kostel z roku 1584 s varhany firmy Otto Rieger z Krnova.
  • Zájezdní hostinec nazýván Stará Karczma, je dřevěný hostinec, pravděpodobně z 18. století. Je součástí Stezky dřevěné architektury Slezského vojvodství.
  • Opevnění (152 kompania forteczna Jeleśnia a 151 kompania forteczna Węgierska Górka) soubor betonových bunkrů z roku 1939 v oblasti Jeleśnia a Węgierska Górka.
  • Muzeum MOTÓRA

Známé osobnosti

  • Józef Łazarski – lékař, profesor farmakologie a farmakognozie, rektor
  • Agata Wróbel – vzpěračka (kategorie +75 kg) olympijská vítězka v Sydney 2000 a Aténách 2004
  • Natalia Piekarska-Poneta – spisovatelka, veřejná pracovnice

Turistické trasy

Jeleśnia je výchozím bodem mnoha pěších turistických tras do hor Beskidu Żywieckého. Některé trasy podle zdroje Szlaki turystyczne

  1. Žlutá značka: Jeleśnia nádraží (kolem 450 m) – Janikowa Grapa (737 m) – Garlejów Groń (730m) – Zwaliska (757 m) – Bąków (Czeretnik 776 m) – Gachowizna (758 m). Čas přechodu: výstup 4 h, sestup 3,30 h.
  2. Žlutá značka: Korbielów (600 m) – Walcowa Grapa (707 m) – průsmyk mezi Beskidem Krzyżowskim a Beskidem Korbielowskim (854 m). Čas přechodu: výstup 1,30 h., sestup 1,45 h.
  3. Žlutá značka: Korbielów (kolem 530 m) – Hala Miziowa (1275 m). Čas přechodu: výstup 2,30 h, sestup 1,45 h.
  4. Žlutá značka: Korbielów Centrum (kolem 580 m) – Krzyżowa – (kolem 560 m) – svahy Przyborówki (kolem 840 m) – Przyborów (kolem 500 m). Čas přechodu: výstup 2 h., sestup 2,15 h.
  5. Červená značka: Průsmyk Glinne (809 m) – Hala Miziowa (1275 m). Čas přechodu: výstup 2 h., sestup 1¼ h.
  6. Červená značka: Průsmyk Glinne (809 m) – Student (935 m) – Beskid Korbielowski (Weska 955 m) – Beskid Krzyżowski (Szelust 923 m) – Przełęcz Półgórska (809 m) – Jaworzyna (1047 m) – Głuchaczki (830 m) – Mędralowa (1163 m) – průsmyk Jałowiecka (993 m) – Żywieckie Rostaje – Hala Czarnego – Markowe Szczawiny (1180 m). Čas přechodu: výstup 7,30 h., sestup 7,30 h.
  7. Červená značka: Rysianka (1322 m) – Trzy Kopce (1216 m) – Palenica (1343 m) – Hala Miziowa (1257 m). Čas přechodu: výstup 2 h., sestup 2 h.
  8. Zelená značka: Korbielów Kamienna (autobusová zastávka) (kolem 630 m) – Buczynka – Hala Miziowa (1275 m). Čas přechodu: výstup 2,30 h., sestup 1,30 h.
  9. Zelená značka: Sopotnia Wielka vodopád (kolem 620 m) – Hala Buczynka (1202 m) – Hala Górowa-Skałka (1235 m) – Hala Miziowa (1275 m). Čas přechodu: výstup 2,45 h., sestup 1,45 h.
  10. Modrá značka: Korbielów (kolem 530 m) – sedlo Przysłopy (846 m). Čas přechodu: výstup 1 h, sestup 0,45 h.
  11. Černá značka: Korbielów (600 m) – Polana Gawlasie (780 m) – průsmyk Glinne (806 m). Čas přechodu: výstup 1 h., sestup 0,45 h.
  12. Černá značka: Korbielów (600 m) – Furmaniec (667 m) – Wierch Jabłonki (701 m) – Krzyżówki (kolem 600 m) – průsmyk mezi Przyborówką a Jaworzyną (kolem 830 m) – Głuchaczki (ok. 700 m) – průsmyk pod Palenicą (kolem 780 m) – Moczarki (kolem 900 m) – průsmyk pod Jaworzyną (kolem 950 m) – Hala Kamińskiego (1118 m). Čas přechodu: výstup 5 h., sestup 4,45 h.
  13. Černá značka: Krzyżowa (500 m) – Przełęcz Przysłopy (847 m) – Hala Buczynka (1202 m) – Skałka (1235 m) – Hala Miziowa (1275 m). Čas přechodu: výstup 3,30 h, sestup 2,45 h.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jeleśnia (gmina) na polské Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Jeleśnia gmina, kapitola Topografia [cit. 2016-12-30], polsky
  3. ↑ Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r. s. 136[cit. 2016-12-30] polsky
  4. ↑ a b Gmina Godów » mapy, nieruchomości, GUS, szkoły, kody pocztowe, wynagrodzenie, bezrobocie, zarobki, edukacja, tabele. www.polskawliczbach.pl [online]. [cit. 2016-12-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ Słownik geograficzny Królestwa Polskiego i innych krajów słowiańskich, Tom III. S. 558. dir.icm.edu.pl [online]. [cit. 2016-12-30]. S. 558. Dostupné online. (polsky) 
  6. ↑ GUS: Ludność - struktura według ekonomicznych grup wieku. Stan w dniu 31.03.2011 r. záložka 24, řádek 1247
  7. ↑ Gmina Jeleśnia » mapy, nieruchomości, GUS, szkoły, kody pocztowe, wynagrodzenie, bezrobocie, zarobki, edukacja, tabele. www.polskawliczbach.pl [online]. [cit. 2016-12-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce