Gnathovorax

Jak číst taxoboxGnathovorax
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias, před 233 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce lebky rodu Gnathovorax
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
Podřád?Theropoda
InfrařádHerrerasauria
ČeleďHerrerasauridae
RodGnathovorax
Binomické jméno
Gnathovorax cabreirai
Pacheco et al., 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gnathovorax („čelist vhodná k požírání“ nebo "vyhladovělá čelist") byl rod starobylého, vývojově primitivního teropodního dinosaura z čeledi Herrerasauridae.[1]

Popis

Mapka místa objevu a silueta s kosterním diagramem gnathovoraxe.

Gnathovorax žil v období svrchního triasu (stupeň karn až nor, asi před 233 miliony let). Patří tak k nejstarším známým dinosaurům vůbec.[2] Jednalo se o menšího dravce, dosahujícího délky kolem 2 metrů. Zřejmě žil v malých smečkách, možná ale také lovil solitérně. Jeho kořistí byli drobní obratlovci, zejména různé formy obojživelníků a plazů.

Gnathovorax ještě neměl pneumatizované kosti s invazivním systémem vzdušných vaků a nebyl tak nejspíš vybaven extrémně výkonnou dýchací soustavou, charakteristickou pro pozdější plazopánvé dinosaury.[3]


Historie a význam

Fosilie tohoto starobylého teropoda byly objeveny v sedimentech geologického souvrství Santa Maria na území Brazílie (stát Rio Grande do Sul). Typový druh G. cabreirai byl formálně popsán v listopadu roku 2019.[4]

Svým geologickým stářím 233,2 milionu let představuje Gnathovorax jednoho z nejstarších známých dinosaurů na světě a zároveň také nejstarší známý rod dinosaura, formálně popsaného v roce 2019.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOCHA, Vladimír. Vyhladovělá čelist nejstarším známým dinosaurem. OSEL.cz [online]. 20. září 2022. Dostupné online.  (česky)
  2. ↑ http://www.osel.cz/10974-sedmicka-nejzajimavejsich-dinosauru-roku-2019.html
  3. ↑ Tito Aureliano, Aline M. Ghilardi, Rodrigo T. Müller, Leonardo Kerber, Flávio A. Pretto, Marcelo A. Fernandes, Fresia Ricardi-Branco & Mathew J. Wedel (2022). The absence of an invasive air sac system in the earliest dinosaurs suggests multiple origins of vertebral pneumaticity. Scientific Reports. 12: 20844. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-022-25067-8
  4. ↑ Pacheco, Cristian; Müller, Rodrigo; Langer, Max; Pretto, Flávio; Kerber, Leonardo; da Silva, Sérgio Dias (2019). "Gnathovorax cabreirai: a new early dinosaur and the origin and initial radiation of predatory dinosaurs". PeerJ. doi:10.7717/peerj.7963
  5. ↑ https://dinosaurusblog.com/2020/01/02/dinosauri-statistika-za-rok-2019/

Literatura

  • Alcober, Oscar A.; Martinez, Ricardo N. (2010). A new herrerasaurid (Dinosauria, Saurischia) from the Upper Triassic Ischigualasto Formation of northwestern Argentina. ZooKeys. 63 (63): 55–81. doi: 10.3897/zookeys.63.550.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Gnathovorax locale.png
Autor: Cristian Pacheco, Rodrigo T. Müller​, Max Langer, Flávio A. Pretto, Leonardo Kerber, Sérgio Dias da Silva, Licence: CC BY 4.0
Figure 1: Study area and specimen. (A) Location map of the Marchezan site and the surface distribution of the geologic units in the area. (B) Schematic drawing of CAPPA/UFSM 0009 and associated specimens in the rock block before its final preparation. Silhouette of the associated individuals: (C) herrerasaurid; (D) cynodont/1; (E) rhynchosaur/1; (F) rhynchosaur/2 (collected near to the rock block); (G) cynodont/2. Silhouettes not to scale. (H) Reconstructed skeleton of Gnathovorax cabreirai.
Gnathovorax skull.png
Autor: Maurissauro, Licence: CC BY-SA 4.0
Digital illustration of the sincranium of Gnathovorax cabreirai