Godomar III.
| Godomar III. | |
|---|---|
| Narození | 1. tisíciletí |
| Úmrtí | 534 |
| Povolání | panovník |
| Rodiče | Gundobad |
| Rod | Dynastie Burgundů |
| Příbuzní | Svatý Zikmund (sourozenec) |
| Funkce | král (Království Burgundů; 524–534) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Godomar III. [pozn. 1] také Godemard či Gondomar (5. století – 534) byl králem Burgundů v letech 524 až 534. Byl mladším synem ariánského krále Gundobada a bratrem burgundského katolického krále Zikmunda.[1][2][3]
Životopis
Na rozdíl od svého bratra Zikmunda, který se stal katolíkem, zůstal věrný arianství jako většina jeho stoupenců z řad burgundské šlechty i armády.[4] Jeho nečinnost během franské invaze v letech 523 a 524 vyústila v zajetí a zavraždění jeho bratra Zikmunda merovejským králem Chlodomerem,[1] který ještě téhož roku společně s bratry Childebertem I. a Chlotharem I. znovu zahájili vojenské tažení, aby definitivně dobyli a podmanili si království Burgundů, kde z armády zbylo jen několik nepočetných posádek.
Mezitím se ale situace v království Burgundů změnila. Po vraždě Zikmunda se vlády ujal Godomer, narychlo shromaždil loajální armádu se kterou čekal východně od Lyonu, nedaleko Vézeronce, aby zemi uchránil proti franské nadvládě. V bitvě u Vézeronce pak franské vojsko porazil. Franský král Chlodomer byl v boji Godomerem zabit a jeho hlava nabodnuta na konec kopí.[5]
Chlodomerovi bratři, Childebert I. a Chlothar I., zbaveni podpory Theudericha I., nevlastního bratra Chlodomera a nejstaršího syna Chlodvíka I., spřízněných rodinnými pouty se Zikmundem, jehož dceru si Theuderich vzal, se rozhodli společně vyrazit proti království Burgundů. Po roce obléhání se oba bratři v roce 532 zmocnili pevnosti Autun, odkud se Godomarovi podařilo uprchnout.[1] V roce 533 zemřel Theuderich a vlády se ujal jeho nedospělý syn Theudebert I., který se usmířil se svými strýci Childebertem I. a Chlotharem I. a v roce 534 společně zahájili poslední vojenské tažení, v němž v bitvě u Autunu zvítězili a království Burgundů si podmanili.[1][6]
Godomar III. se po porážce v bitvě u Autunu uchýlil do hlubokého údolí Valgaudemar, současného departementu Hautes-Alpes. Středověký kronikář Jean Bouchet napsal, že král Chlodomer byl zabit Godomarem a Godomar pak byl sám zabit Chlodomerovými bratry Childebertem I. a Chlotharem I.
Rozdělení království Burgundů
Vítězstvím v bitvě u Autunu si Childebert I. a Chlothar I. a Theudebert I. království Burgundů rozdělili mezi sebe. Po zániku bylo zalořeno První Burgundské království.
- Theudebert I., král Austrasie, získal severní část území: Langres, Besançon, Autun, Châlons, Avenches, Windisch, Martigny
- Childebert I., král Paříže, získal centrum území: Lyon, Mâcon, Vienne, Grenoble a snad i Ženevu a Tarentaise
- Chlothar I., král Neustrie, získal pravděpodobně území na jih až k Durance.
Seznam burgundských králů
| Seznam burgundských králů Zdroje se často rozcházejí a tak data o králích Burgundska nemusejí být přesné | |||
| Sbírka zákonů Lex Burgundionum: Hlava III, De la liberté de nos esclaves, cituje jména Gundobadových předků v « královské paměti»: Gibica, Godomar I., Giselher, Gundahar | |||
| Germánie - Porýní | |||
| Gibica ? Historický nebo mytický předek burgundských králů | |||
| Godomar I. ? | Giselher ? | Gundahar ? | |
| Vládli ve stejnou dobu, nebo jeden po druhém? | |||
| Království ve Wormsu ? | |||
| Gundahar († asi 436/437 ?) | |||
| Vládl Sapaudii, (Ženevský region) a rozšířil království do údolí Rhôny a Saôny | |||
| Gondioch († asi 463-473 ?) | Chilperich I. († asi 476 ?) | ||
| Chilperich I. po smrti Gondiocha vládl sám († asi 476 ?) Neměl mužské potomky | |||
| Čtyři synové Gondiocha | |||
| Godomar II. († datum úmrtí neznámé, ale před rokem 476. Nevládl[7]) | Chilperich II. († datum úmrtí neznámé, ale před rokem 476. Nevládl[7]) Otec Chrodechildy | Godegisel manželka Theodelinda | Gundobad manželka Carétène († 516) |
| Godegisel († 500) | Gundobad († 516) | ||
| Gundobad po smrti Godegisela vládl sám († 516) | |||
| Gundobad († 516) | Zikmund kolem roku 494 se oženil s ostrogótskou princeznou, dcerou krále Theodoricha Velikého | ||
| Zikmund († 523) | |||
| Godomar III. († po roce 534) | |||
| V roce 534 království Burgundů zaniklo, stalo se součástí franské říše. Území rozděleno mezi franské krále. | |||
Odkazy
Poznámky
- ↑ Podle genealogie burgundských králů, podané J. Favrodem, jsou ve sbírce zákonů Lex Burgundionum uvedeny tři burgundské postavy jménem Godomar. První Godomar I. byl bratr zakladatele dynastie Burgundů Gibici, druhý Godomar II. byl syn Gondiocha a bratr Gundobada, jehož historie je jen okrajově zmíněna v Historia Francorum Řehoře z Tours. Třetí byl poslední král království Burgundů a mladší syn Gundobada. Tři postavy jménam Godomar jsou zmíněni i v genealogii Éduarda Sécretana. Tento Godomar nebo Gondemar či Gondomar je v některých historických pramenech uveden s pořadovým číslem II.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Godomar III na francouzské Wikipedii.
- ↑ a b c d DAHN, Felix. Godomar - Deutsche Biographie. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (německy)
- ↑ VIOLLET-LE-DUC, Eugène-Emmanuel. Annals of a Fortress. [s.l.]: J. R. Osgood Dostupné online. S. 109. (francouzsky)
- ↑ KAISER, Darrel Philip. Origin & Ancestors Families Karle & Kaiser of the German-Russian Volga Colonies. [s.l.]: Lulu.com Dostupné online. ISBN 978-1-4116-9894-9. S. 55. (anglicky)
- ↑ BUTLER, Alban. July, August, September. [s.l.]: Burns & Oates Dostupné online. S. 503. (anglicky)
- ↑ OMAN, Charles. Europe, 476-918. [s.l.]: Macmillan Dostupné online. S. 114. (anglicky)
- ↑ BARING-GOULD, Sabine. The Lives of the Saints. [s.l.]: J. Hodges. Dostupné online. S. 19. (anglicky)
- ↑ a b FAVROD, Justin. Les Burgondes: un royaume oublié au coeur de l'Europe. [s.l.]: Collection le savoir suisse 142 s. Dostupné online. ISBN 978-2-88074-596-7. S. 74. (francouzsky)
| Předchůdce: Zikmund | král Burgundska 524 – 534 | Nástupce: území si rozdělili Childebert I. Chlothar I. Theudebert I. |
