Goldman Sachs

Goldman Sachs Group, Inc.
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaveřejná nadnárodní korporace
Datum založení1869
ZakladatelMarcus Goldman Samuel Sachs
Sídlo200 West Street, Manhattan, New York City, USA Spojené státy americké
Adresa sídla200 West Street, Spojené státy americké
Klíčoví lidéLloyd Blankfein (předseda představenstva a generální ředitel),

David Solomon (prezident a generální ředitel), R. Martin Chavez (CFO),

Elisha Wiesel (CIO)
Charakteristika firmy
Oblast činnostifinanční služby
SlužbySpráva aktiv,

Komerční bankovnictví, Komodity, Investiční bankovnictví, Investiční management,

Vzájemné fondy
Tržní kapitalizace19,69 USD (2006)
Obrat32,07 miliard USD (2017)
Výsledek hospodaření11,132 miliardy USD (2017)
Celková aktiva916,776 miliardy USD
Vlastní kapitál86,7 mld. $[1]
Zaměstnanci37 300 (2018)
OceněníPublic Eye Jury Award (2013)
Identifikátory
Oficiální webhttp://www.gs.com
LEI784F5XWPLTWKTBV3E584
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Goldman Sachs (celým názvem The Goldman Sachs Group, Inc.) je globální investičně bankovní společnost, která podniká v cenných papírech, investičním bankovnictví, řízení investic a dalších finančních službách, zejména s institucionálními klienty.[2]

Goldman Sachs byla založena v roce 1869. Sídlí na Broad Street, č. p. 85, na Jižním Manhattanu v New York City.[3] Firma má pobočky ve všech mezinárodních finančních centrech a svým klientům, mezi které patří korporace, vlády a významní podnikatelé z celého světa; nabízí poradenství v oblasti fúzí a akvizic, služby finančních záruky, správu aktiv, služby spojené s obchodováním s cennými papíry. Goldman Sachs se také angažuje v obchodu se značkovým nebo patentem chráněným zbožím a smlouvy s vypořádáním majetku. Je primárním jednatelem na trhu s jistinami státní pokladny Spojených států amerických (United States Treasury security). Dva bývalí zaměstnanci Goldman Sachs, Robert Rubin a Henry Paulson, po kariéře v soukromém sektoru řídili sekretariát státní pokladny Spojených států amerických (United States Secretary of the Treasury, obdoba ministerstva financí) – Rubin v administrativě prezidenta Clintona a Paulson za George W. Bushe.[4][5]

Historie

1869–1930

Marcus Goldman

Goldman Sachs v roce 1869 založil německý imigrant Marcus Goldman.[6] V roce 1882 se ke Goldmanovi připojil jeho zeť, Samuel Sachs (přítel Philipa Lehmana z Lehman Brothers) a v roce 1885 Goldmanův syn Henry a jeho zeť Ludwig Dreyfuss. Společnost, jejíž jméno se v témže roce změnilo na Goldman Sachs & Co., začala vynikat v cenných papírech pro podnikatele a v roce 1896 její akcie vstoupily do New York Stock Exchange.

V prosinci 1928 vznikla sesterská korporaci, Goldman Sachs Trading Corp, s distribucí jejích akcií podobnou pyramidovému schématu. Ta skončila spolu s krachem na newyorské burze a poškodila reputaci Goldman Sachs & Co. na mnoho let.[7]

1930–1980

V roce 1930 převzal roli partnera společnosti Sidney Weinberg a současně přesunul těžiště firmy k investičnímu bankovnictví. V 50. letech do společnosti přišel Gus Levy a spolu s Weinbergem začali oba určovat směřování Goldman Sachs po následující dvě dekády. Kromě investičního bankovnictví, pro které v roce 1956 zřídili zvláštní divizi, započali trend tzv. blokového (velkomnožstevního) obchodování s akciemi a se soustředili i na zvyšování vlivu společnosti. V roce 1969 převzal vedení Levy a započal expanzi firmy prostřednictvím franšízingu. Levyho krédo bylo: „nenasytnost v dlouhodobém horizontu“, což znamenalo, že pokud podnik je v dlouhodobém období předurčen k velkým výnosům, krátkodobé, momentální ztráty nemusejí znepokojovat.[8]

Sedmdesátá léta 20. století pro Goldman Sachs začala krizí, když spolu s bankrotem její zainteresované společnosti Penn Central Railroad Company ztratila 80 milionů dolarů a navíc z její strany čelila rozsáhlým žalobám. Tato kauza přispěla ke vzniku ratingových agentur, které začaly určovat cenu a solventnost každé společnosti.

Později v průběhu 70. let ale pod vedením Stanleyho R. Millera Goldman Sachs znovu získal ztracenou reputaci a dokonce začal expandovat.

Weinbergův syn John Weinberg a John C. Whitehead se ke Goldman Sachs připojili v roce 1976 jako seniorní partneři a začali spoluurčovat běh společnosti.

1980–2007

Od konce roku 1981, kdy Goldman Sachs koupil společnost J. Aron & Company, rozšířil tím svoje podnikání o obchod s komoditami.

Společnost Goldman Sachs koupila v září 2000 společnost Spear, Leeds a Kellogg, jednu z největších specializovaných firem na burze v New Yorku za 6,3 miliardy dolarů.[9] V lednu 2000 Goldman Sachs společně s Lehman Brothers vedl nabídky dluhopisů na internetu pro Světovou banku.

V roce 2003 společnost převzala 45% podíl ve společném podniku s investiční bankou JBWere. V prosinci roku 2005, čtyři roky po zveřejnění zprávy o rozvíjejících se ekonomikách „BRIC“ (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), Goldman Sachs rozšířil působnost na další země s využitím makroekonomické stability, zralosti, otevřenosti obchodních a investičních politik a kvality vzdělávání, např. Bangladéš, Egypt, Indonésii, Írán, Mexiko, Nigérii, Pákistán, Filipíny, Turecko, Jižní Koreu a Vietnam.[zdroj?]

V květnu 2006 Paulson opustil firmu, aby sloužil jako ministr financí Spojených států a Lloyd Blankfein byl povýšen na předsedu a generálního ředitele. V lednu 2007 společnost Goldman společně s CanWest Global Communications získala společnost Alliance Atlantis, společnost s vysílacími právy k licenci CSI.

2008–současnost

Podle průzkumu BrandAsset Valuator z roku 2009, který se odebral ze 17 000 lidí celostátně, měla reputace firmy v letech 2008 a 2009 a konkurující Morgan Stanley více než Goldman Sachs, což bylo zvrat sentimentu v roce 2006. Goldman odmítl vyjádřit své připomínky.

V roce 2011 získala společnost Goldman plnou kontrolu nad společností JBWere a uzavřela globální fond Alpha, který je největším hedgeovým fondem firmy. Oznámení následovalo ohlášeném poklesu zůstatku fondů na méně než 1,7 miliardy dolarů v červnu 2011 z 11 miliard dolarů v roce 2007. Pokles byl způsoben tím, že investoři se stáhli z fondu po dřívějších podstatných ztrátách na trhu. Alpha byla v jednom okamžiku jedním z největších hedgeových fondů na světě a měl pod správou více než 12 miliard dolarů.

V dubnu 2013 společnost Goldman společně s Deutsche Bank vedla dluhopisovou nabídku společnosti Apple Inc. ve výši 17 miliard dolarů, což je největší dohoda o korporátních dluhopisech v historii a první v Apple od roku 1996. Goldman Sachs spravovala oba předchozí dluhopisy společnosti Apple v devadesátých letech. Goldman Sachs byl vedoucím upisovatelem pro počáteční veřejnou nabídku Twitteru v roce 2013. V té době byla pozice Goldmana jako vedoucího upisovatele pro Twitter považována za „jednu z největších technologických cen v okolí“. Goldman získala poplatky z přidané hodnoty ve výši přibližně 22,8 milionů dolarů.

V červnu 2013 koupila společnost Goldman Sachs úvěrové portfolio od Suncorp Group v Brisbane, jedné z největších bank a pojišťoven v Austrálii. Úvěrové portfolio ve výši 1,6 miliardy dolarů bylo nakupováno za 960 milionů dolarů. Dne 30. října 2014 podala společnost Goldman Sachs patentovou aplikaci pro virtuální měnu nazvanou SETLCoin.  

V srpnu 2015 společnost Goldman Sachs souhlasila s nabytím on-line depozitářské platformy GE Capital Bank společnosti GE Electric. Podmínky transakce nebyly zveřejněny, ale v nákupu jsou zahrnuty vklady v hodnotě 8 mld. USD a další depozitní certifikáty ve výši 8 mld. USD. Nákup umožňuje společnosti Goldman Sachs přístup ke stabilnímu a levnému fondu zdrojů financování.

V dubnu 2016 založila Goldman Sachs banku GS Bank. V říjnu 2016 společnost Goldman Sachs Bank USA začala nabízet žádané osobní půjčky pod značkou Marcus Goldman Sachs. V březnu roku 2016 se Goldman Sachs dohodl na získání spouštění finančních technologií Honest Dollar, nástroj digitálního důchodového spoření založeného americkým podnikatelem zaměřeným na pomoc malým podnikům a osobám samostatně výdělečně činným získat cenově dostupné penzijní plány. Podmínky smlouvy nebyly zveřejněny.

V květnu 2017 koupila společnost Goldman Sachs centrální banku Venezuely za 2,8 miliardy dolarů.

Struktura společnosti

Ústředí Goldman Sachs

Goldman Sachs je podle oborů svého podnikání rozdělen na tři části:

  • Investiční bankovnictví (Investment banking)
  • Obchodování a investice (Trading and Principal Investments)
  • Správa aktiv a služby spojené s cennými papíry (Asset Management and Securities Services)

Investment banking

Odbor investičního bankovnictví je u Goldman Sachs dále rozdělen na dvě divize.

  • Finanční poradenství – fúze a akvizice, investitury, korporátní obranné činnosti, restrukturalizace a vedlejší produkty
  • Finanční záruky – (veřejné nabídky a diskrétní fundraising, nástroje spojené s dluhem a základním majetkem)

Goldman Sachs je považována za předního experta v poradenství ohledně fúzí a akvizic, a reputaci (zejména v 80. letech) získala v záchraně mnoha firem před nevýhodným převzetím větším hráčem.

Trading and Principal Investments

Tento odbor je ze všech tří největší a je pro Goldman Sachs hlavním zdrojem příjmu.[10] Je dále rozdělen na tři divize:

  • Fixní příjem, měna a komodity (Fixed Income, Currency and Commodities) – obchodování s měnami a komoditami, s tituly založenými na úrocích, jistinami krytými hypotékou, úvěry a ostatními peněžními strukturovanými i odvozenými produkty
  • Majetkové podstaty (Equities) – obchodování se základními majetky, jejich deriváty a produkty od nich odvozenými, včetně strukturovanými produkty; s opcemi a budoucími kontrakty na světových trzích
  • Ústřední investice (Principal Investments) (velké obchodní bankovní investice a fondy).

Asset Management and Securities Services

Jak název napovídá, odbor správy aktiv a služeb spojených s cennými papíry je rozdělen do divizí:

  • Správa aktiv (Asset Management) – nabízí služby v investičním poradenství a finančního plánování a nabízí svým klientům investiční tituly
  • Služby spojené s cennými papíry (Securities Services) – zajišťuje clearing, opatrovnické (custody) bankovní služby, půjčky jistin a reporting pro instituce a jiné klienty jako hedgeové, podílové a penzijních fondů. Tato divize generuje příjmy zejména z úroků.

Goldman Sachs Capital Partners

Kontroverze

Ve své nedávné historii byla banka Goldman Sachs aktérem mnoha finančních skandálů.

Banka Goldman Sachs je např. obviňována z toho, že v období 1998–2009 pomáhala řecké vládě maskovat skutečnou výši státního dluhu tím, že falšovala rating této země a prostřednictvím CDS transakcí opticky snižovala výši řeckého zadlužení.[11]

Společnost Goldman Sachs vydělala značné jmění na americké finanční krizi. Americká Komise pro vyšetřování příčin finanční krize (FCIC) se v červnu 2010 obrátila na soud, aby z banky Goldman Sachs Group vymohla dokumenty, nutné k vyšetřování. Soudní obsílkou komise vymáhá podklady ve chvíli, kdy banky neprojevily zájem o spolupráci.[12]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Goldman Sachs na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2017-02-02]
  2. Goldman Sachs predicts the next big event for the crypto market. exchanger24.org [online]. Dostupné online. 
  3. Poloha sídla Goldman Sachs na Google Maps.
  4. Robert E. Rubin (1995 - 1999). U.S. Department of the Treasury [online]. [cit. 2023-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Henry M. Paulson, Jr. (2006 - 2009). U.S. Department of the Treasury [online]. [cit. 2023-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. http://www.businessweek.com/1997/51/b3558118.htm
  7. GOLDMAN: WE RUN WALL STREET - May 16, 2005. money.cnn.com [online]. [cit. 2022-05-23]. Dostupné online. 
  8. Lisa Endlich: "Goldman Sachs - the Culture of Success," nakladatelství Touchstone, 1999, str. 18
  9. MCGEEHAN, Patrick. Goldman Sachs to Acquire Top Firm on Trading Floors. www.nytimes.com. Dostupné online [cit. 2018-07-06]. (anglicky) 
  10. Bloomberg Politics - Bloomberg. Bloomberg.com [online]. [cit. 2022-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Kovanda, Lukáš: Příběh dluhové smršti. Praha 2011, s. 22.
  12. Americká komise chce soudně vymáhat dokumenty z Goldman Sachs [online]. ihned.cz, 2010-6-7, rev. 2010-6-7 [cit. 2010-06-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce