Goncourtova cena
| Goncourtova cena | |
|---|---|
 Edmond Goncourt | |
| Udělováno | francouzská románová literatura |
| Země | Francie |
| Uděluje | Goncourtova akademie |
| První ročník | 1903 |
| Web | www.academie-goncourt.fr |
Goncourtova cena (francouzsky Prix Goncourt) je nejvýznamnější francouzská literární cena. Vznikla na základě závěti Edmonda de Goncourta, v níž ustanovil zřízení desetičlenné akademie (l’Académie Goncourt), která od roku 1903 každoročně vybírá nejvýznamnější román francouzské literatury.
Cena je vyhlašována v pařížské restauraci Drouant po skončení oběda členů akademie, kteří zde doživotně vlastní příbor. Hodnotící porota pracuje ve složení devíti spisovatelů a jednoho recenzenta. Každý literát dostává cenu maximálně jednou za život. Jedinou výjimkou je autor Romain Gary, který ocenění obdržel za knihu Les racines du ciel (1956) a podruhé pod pseudonymem Émile Ajar za Život před sebou (1975).[1]
Finanční odměna je zanedbatelná, v roce 2009 činila 10 €. Přesto prestižnost ocenění zajišťuje laureátovi zvýšení prodejnosti jeho děl.[2]
Členové Goncourtovy akademie
Goncourtova akademie má deset členů, kteří jsou jmenováni doživotně. Členy Goncourtovy akademie k roku 2023 byli:
- Didier Decoin, člen od roku 1995 a od roku 2019 prezident Akademie
- Françoise Chandernagorová, členka od roku 1995
- Tahar Ben Jelloun, člen od roku 2008
- Patrick Rambaud, člen od roku 2008
- Pierre Assouline, člen od roku 2012
- Philippe Claudel, člen od roku 2012
- Paule Constantová, členka od roku 2013
- Éric-Emmanuel Schmitt, člen od roku 2016
- Camille Laurensová, členka od roku 2020
- Pascal Bruckner, člen od roku 2020
Prezidenti Goncourtovy akademie
- Alphonse Daudet (1897)
- Joris Karl Huysmans (1900–1907)
- Léon Hennique (1907–1912)
- Gustave Geffroy (1912–1926)
- J.-H. Rosny starší (1926–1940)
- J.-H. Rosny mladší (1940–1945)
- Lucien Descaves (1945–1949)
- Colette (1949–1954)
- Roland Dorgelès (1954–1973)
- Hervé Bazin (1973–1996)
- François Nourissier (1996–2002)
- Edmonde Charles-Roux (2002–2014)
- Bernard Pivot (2014–2019)
- Didier Decoin (od 2019)
Laureáti Prix Goncourt
| Rok | Laureát | Francouzský název | Český název | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 1903 | John Antoine Nau | Force ennemie | Francouzsko-americký laureát, historicky první držitel Goncourtovy ceny | |
| 1904 | Léon Frapié | La Maternelle | ||
| 1905 | Claude Farrère | Les Civilisés | ||
| 1906 | Jérôme Tharaud | Dingley, l'illustre écrivain | ||
| 1907 | Emile Moselly | Terres lorraines a Jean des Brebis ou le Livre de la misère | Pseudonym Emila Chénina. | |
| 1908 | Francis de Miomandre | Écrit sur de l'eau... | ||
| 1909 | Marius-Ary Leblond | En France | Pseudonym bratranců Mariuse Leblonda a Aryho Leblonda. | |
| 1910 | Louis Pergaud | De Goupil à Margot | ||
| 1911 | Alphonse de Châteaubriant | Monsieur des Lourdines | ||
| 1912 | André Savignon | Les Filles de la pluie | ||
| 1913 | Marc Elder | Le peuple de la mer | ||
| 1914 | Adrien Bertrand | L'Appel du Sol | Cena předána v roce 1916.[4] | |
| 1915 | René Benjamin | Gaspard | ||
| 1916 | Henri Barbusse | Le Feu | Oheň | Viz reference.[4] |
| 1917 | Henri Malherbe | La Flamme au poing | ||
| 1918 | Georges Duhamel | Civilisation | Civilisace | |
| 1919 | Marcel Proust | A l'ombre des jeunes filles en fleurs | Ve stínu kvetoucích dívek | Druhý díl Hledání ztraceného času. |
| 1920 | Ernest Pérochon | Nêne | ||
| 1921 | René Maran | Batouala | Batuala: černošský román | První oceněný z Antil. |
| 1922 | Henry Béraud | Le vitriol de la lune a Le martyre de l'obèse | ||
| 1923 | Lucien Fabre | Rabevel ou Le mal des ardents | Rabevel – Trýzeň dravých duší | |
| 1924 | Thierry Sandre | Le Chèvrefeuille, le Purgatoire, le Chapitre XIII | ||
| 1925 | Maurice Genevoix | Raboliot | ||
| 1926 | Henri Deberly | Le supplice de Phèdre | ||
| 1927 | Maurice Bedel | Jérôme 60° latitude nord | ||
| 1928 | Maurice Constantin-Weyer | Un Homme se penche sur son passé | Muž, který se sklání nad svou minulostí | |
| 1929 | Marcel Arland | L'Ordre | ||
| 1930 | Henri Fauconnier | Malaisie | Malajsko | |
| 1931 | Jean Fayard | Mal d'amour | ||
| 1932 | Guy Mazeline | Les Loups | Vlci | |
| 1933 | André Malraux | La Condition humaine | Lidský úděl | |
| 1934 | Roger Vercel | Capitaine Conan | Kapitán Conan | |
| 1935 | Joseph Peyre | Sang et Lumières | Bravo, torero! | |
| 1936 | Maxence Van Der Meersch | L'Empreinte de Dieu | Zfilmováno v roce 1940. | |
| 1937 | Charles Plisnier | Faux Passeports | První oceněný zahraniční autor (belgický spisovatel). | |
| 1938 | Henri Troyat | L'Araigne | ||
| 1939 | Philippe Hériat | Les enfants gâtés | Nezvedené děti | |
| 1940 | Francis Ambrière | Les grandes vacances | Cena byla udělena v roce 1946. | |
| 1941 | Henri Pourrat | Vent de Mars | ||
| 1942 | Marc Bernard | Pareil à des enfants | ||
| 1943 | Marius Grout | Passage de l'Homme | ||
| 1944 | Elsa Trioletová | Le premier accroc coûte 200 Francs | První žena, která získala Goncourtovu cenu. | |
| 1945 | Jean-Louis Bory | Mon village à l'heure allemande | Má ves za času Německého | |
| 1946 | Jean-Jacques Gautier | Histoire d'un Fait divers | ||
| 1947 | Jean-Louis Curtis | Les Forêts de la Nuit | ||
| 1948 | Maurice Druon | Les grandes familles | Burziáni | |
| 1949 | Robert Merle | Week-end à Zuydcoote | Víkend na Zuydcoote | |
| 1950 | Paul Colin | Les jeux sauvages | ||
| 1951 | Julien Gracq | Le Rivage des Syrtes | Pobřeží Syrt | Cenu odmítl. |
| 1952 | Béatrix Beck | Léon Morin, prêtre | Zfilmováno v roce 1961. | |
| 1953 | Pierre Gascar | Les Bêtes | ||
| 1954 | Simone de Beauvoir | Les Mandarins | Mandaríni | |
| 1955 | Roger Ikor | Les eaux mêlées | ||
| 1956 | Romain Gary | Les racines du ciel | Zfilmováno v roce 1958. | |
| 1957 | Roger Vailland | La Loi | Zákon | |
| 1958 | Francis Walder | Saint Germain ou la Négociation | Belgický spisovatel | |
| 1959 | André Schwarz-Bart | Le dernier des Justes | Poslední spravedlivý | |
| 1960 | Vintilă Horia | Dieu est né en exil | Cena udělena knize, ale ne autorovi z důvodu jeho politické minulosti. | |
| 1961 | Jean Cau | La pitié de Dieu | ||
| 1962 | Anna Langfus | Les bagages de sable | Zavazadla s pískem | |
| 1963 | Armand Lanoux | Quand la mer se retire | Když nastává odliv | |
| 1964 | Georges Conchon | L'Etat sauvage | Divošství | |
| 1965 | Jacques Borel | L'Adoration | ||
| 1966 | Edmonde Charles-Roux | Oublier Palerme | Zapomenout na Palermo | |
| 1967 | André Pieyre de Mandiargues | La Marge | Na okraj | |
| 1968 | Bernard Clavel | Les fruits de l'hiver | Plody zimy | |
| 1969 | Félicien Marceau | Creezy | ||
| 1970 | Michel Tournier | Le Roi des Aulnes | Král duchů | Jediný případ neshody poroty v prvním kole, kniha zvolena až v druhém kole. Zfilmováno v roce 1996. |
| 1971 | Jacques Laurent | Les Bêtises | ||
| 1972 | Jean Carrière | L'Epervier de Maheux | ||
| 1973 | Jacques Chessex | L'Ogre | První oceněný ze Švýcarska. | |
| 1974 | Pascal Lainé | La Dentellière | Krajkářka | Zfilmováno v roce 1977. |
| 1975 | Émile Ajar (Romain Gary) | La vie devant soi | Život před sebou | Unikátní případ dvakrát oceněného autora, porota identitu „Ajara“ neznala. Zfilmováno v letech 1977 a 2020. |
| 1976 | Patrick Grainville | Les Flamboyants | ||
| 1977 | Didier Decoin | John l'enfer | John Peklo | |
| 1978 | Patrick Modiano | Rue des boutiques obscures | Ulice temných krámků | |
| 1979 | Antonine Mailletová | Pélagie la Charette | První oceněná z Kanady. | |
| 1980 | Yves Navarre | Le Jardin d'acclimatation | ||
| 1981 | Lucien Bodard | Anne Marie | ||
| 1982 | Dominique Fernandez | Dans la main de l'Ange | ||
| 1983 | Frédérick Tristan | Les égarés | ||
| 1984 | Marguerite Duras | L'Amant | Milenec | Zfilmováno v roce 1992. |
| 1985 | Yann Queffélec | Les Noces barbares | Barbarské noci | |
| 1986 | Michel Host | Valet de nuit | ||
| 1987 | Tahar Ben Jelloun | La Nuit sacrée | Posvátná noc | První marocký a africký laureát ceny. |
| 1988 | Érik Orsenna | L'Exposition coloniale | Koloniální výstava | |
| 1989 | Jean Vautrin | Un grand pas vers le Bon Dieu | ||
| 1990 | Jean Rouaud | Les Champs d'honneur | ||
| 1991 | Pierre Combescot | Les Filles du Calvaire | ||
| 1992 | Patrick Chamoiseau | Texaco | ||
| 1993 | Amin Maalouf | Le Rocher de Tanios | První libanonský laureát ceny. | |
| 1994 | Didier Van Cauwelaert | Un Aller simple | Bez zpátečního lístku | |
| 1995 | Andreï Makine | Le Testament français | Francouzský testament | |
| 1996 | Pascale Roze | Le Chasseur Zéro | ||
| 1997 | Patrick Rambaud | La Bataille | Bitva | |
| 1998 | Paule Constantová | Confidence pour confidence | ||
| 1999 | Jean Echenoz | Je m'en vais | Jdu | |
| 2000 | Jean-Jacques Schuhl | Ingrid Caven | ||
| 2001 | Jean-Christophe Rufin | Rouge Brésil | ||
| 2002 | Pascal Quignard | Les Ombres errantes | Bludné stíny | |
| 2003 | Jacques-Pierre Amette | La maîtresse de Brecht | Brechtova milenka | |
| 2004 | Laurent Gaudé | Le Soleil des Scorta | ||
| 2005 | François Weyergans | Trois jours chez ma mère | Belgický spisovatel. | |
| 2006 | Jonathan Littell | Les Bienveillantes | Laskavé bohyně | |
| 2007 | Gilles Leroy | Alabama song | ||
| 2008 | Atík Rahímí | Syngué Sabour: La pierre de patience | Kámen trpělivosti | |
| 2009 | Marie NDiaye | Trois femmes puissantes | Tři mocné ženy | První oceněná tmavé pleti. |
| 2010 | Michel Houellebecq[5] | La carte et le territoire | Mapa a území | |
| 2011 | Alexis Jenni[6] | L'Art français de la guerre | Francouzské umění války | |
| 2012 | Jérôme Ferrari[7] | Le Sermon sur la chute de Rome | Kázání o pádu Říma | |
| 2013 | Pierre Lemaitre[8] | Au revoir là-haut | Na shledanou tam nahoře | Zfilmováno v roce 2017. |
| 2014 | Lydie Salvayreová[9] | Pas pleurer | ||
| 2015 | Mathias Énard[10] | Boussole[11] | Kompas | |
| 2016 | Leïla Slimaniová[12] | Chanson douce | Něžná píseň | Zfilmováno v roce 2019. |
| 2017 | Éric Vuillard[13] | L'ordre du jour | Tagesordnung. Anšlus Rakouska v šestnácti obrazech | |
| 2018 | Nicolas Mathieu[14] | Leurs enfants après eux | ||
| 2019 | Jean-Paul Dubois | Tous les hommes n'habitent pas le monde de la même façon | Na světě žijeme každý jinak[15] | |
| 2020 | Hervé Le Tellier | L'Anomalie | Anomálie | |
| 2021 | Mohamed Mbougar Sarr | La Plus Secrète Mémoire des hommes | první oceněný ze Senegalu, první oceněný ze subsaharské Afriky | |
| 2022 | Brigitte Giraudová[16] | Vivre Vite | Žít rychle | |
| 2023 | Jean-Baptiste Andrea[17] | Veiller sur elle | Bdít nad ní |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prix Goncourt na anglické Wikipedii.
- ↑ Goncourtovu cenu dostal francouzsky píšící Afghánec Atík Rahímí, ČT24, 10. 11. 2008
- ↑ Jedna mocná žena si ve Francii odnesla nejvyšší literární cenu, Lidovky.cz, 2. 11. 2009
- ↑ Webová stránka Academie Goncourt (francouzsky)
- ↑ a b Kvůli první světové válce nebyla cena udělena v roce 1914. Roku 1916 tak byly předány dvě ceny, za rok 1916 (Barbusse) a za rok 1914 (Bertrand).
- ↑ Profesor beznaděje získal Goncourtovu cenu. ČT24. 2010-11-08. Dostupné online [cit. 2017-11-07].
- ↑ BROŽ, Josef. Šestisetstránková prvotina letos získala proslulou Goncourtovu cenu. iDNES.cz [online]. 2011-11-13 [cit. 2017-11-07]. Dostupné online.
- ↑ BROŽ, Josef. Román, jenž obdržel Goncourtovu cenu - konec světa nastal na Korsice. iDNES.cz [online]. 2013-01-09 [cit. 2017-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Goncourtovu cenu za literaturu dostal autor thrillerů Pierre Lemaitre. Lidovky.xz [online]. 2013-11-05 [cit. 2014-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Goncourtovu cenu získal román ze španělské občanské války. Hospodářské noviny [online]. 2014-11-05 [cit. 2014-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Buzola dovedla Goncourtovu cenu k Mathiasi Enardovi. ČT24. 2015-11-03. Dostupné online [cit. 2017-11-07].
- ↑ Archivovaná kopie. www.literarni.cz [online]. [cit. 2015-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17.
- ↑ Goncourtovu cenu dostala Slimaniová za román o dětských vraždách. Deník.cz. 2016-11-03. Dostupné online [cit. 2017-11-07].
- ↑ Prestižní ocenění: Francouzskou Goncourtovu cenu získal Eric Vuillard. TÝDEN.cz [online]. 2017-11-06 [cit. 2017-11-07]. Dostupné online.
- ↑ CARRAUD, Simon. Le prix Goncourt 2018 décerné à Nicolas Mathieu. Reuters [online]. 2018-11-07 [cit. 2018-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-07. (francouzsky)
- ↑ Na světě žijeme každý jinak – Jean-Paul Dubois – Databáze knih. Databáze knih [online]. 2020-08-27 [cit. 2020-08-27]. Dostupné online.
- ↑ Goncourtovu cenu získala Brigitte Giraudová, která se vypsala ze smrti svého manžela. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-11-03 [cit. 2023-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Natočil film s hvězdou z Přátel. Teď získal Goncourtovu cenu za román o fašismu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-11-07 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Goncourtova cena na Wikimedia Commons - Académie Goncourt – oficiální stránky (francouzsky)
Média použitá na této stránce
Edmond Goncourt - Schriftsteller.jpg
Der französische Schriftsteller und Buchpreisstifter Edmond de Goncourt (1822-1896)
Der französische Schriftsteller und Buchpreisstifter Edmond de Goncourt (1822-1896)