Gottfried August Bürger

Gottfried August Bürger
Narození31. prosince 1747
Molmerswende
Úmrtí8. června 1794 (ve věku 46 let)
Göttingen
Příčina úmrtítuberkulóza
Místo pohřbeníGöttingen
PseudonymJocosus Hilarius
Povolánípřekladatel, básník, vysokoškolský učitel, novinář a spisovatel
Národnostněmecká
Alma materUniverzita v Göttingenu
Významná dílaBaron Prášil,
Lenora
PříbuzníFriederike Müllner a Henriette Philippine Oesfeld (sourozenci)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Gottfried August Bürger v roce 1754
Gottfried August Bürger v roce 1771
Bürgerův pomník v Göttingenu z roku 1799

Gottfried August Bürger (31. prosinec 1747, Molmerswende v Harzu8. červen 1794, Göttingen) byl německý preromantický básník, prozaik a překladatel.[1][2]

Život

Bürger pocházel z rodiny evangelického kněze a na žádost svého dědečka začal roku 1764 studovat teologii v Halle. Studia však brzy opustil a od roku 1768 studoval právo na univerzitě v Göttingenu. Zajímal se též o klasickou filologii. Pracoval jako úředník a od roku 1784 přednášel v Göttingenu estetiku. Roku 1789 zde byl jmenován mimořádným profesorem, ovšem bez nároku na pravidelný plat, takže se musel živit jako překladatel.[1]

Svou literární dráhu zahájil jako spolupracovník časopisu Göttinger Musenalmanach, ve kterém uveřejňoval své první básně. Od roku 1779 sám tento časopis redigoval. Velký vliv na jeho tvorbu mělo hnutí Sturm und Drang. Je považován za zakladatele německé umělé balady. Jsou založeny na námětech z lidové slovesnosti, vyjadřují vášnivost lidských citů a vzdor proti osudu. Do života jejich hrdinů vstupují nadpřirozené síly, přičemž střet s nimi končí tragicky. Nejznámější z těchto balad je Lenora (1773, Lenore).[2]

Dnes však je jeho jméno spojováno především se satirickým dobrodružným dílem Podivuhodné cesty po vodě i souši, polní tažení a veselá dobrodružství Barona Prášila, jak je vypravuje při víně v kruhu přátel (1786, Wunderbare Reisen zu Wasser und zu Lande, Feldzüge und lustige Abenteuer des Freiherrn von Münchhausen: wie er dieselben bei der Flasche im Zirkel seiner Freunde selbst zu erzählen pflegt), česky zkráceně Baron Prášil. Hrdina v knize vypráví o svých neuvěřitelných až fantastických příhodách, v nichž je často patrná autorova inspirace lidovými pohádkami[2] a knížkami lidového čtení.[3]

V osobním životě nedosáhl Bürger díky své nevyrovnané povaze trvalého štěstí. Roku 1774 se oženil s dcerou hannoverského úředníka Dorette Leonhartovou, ale brzy se zamiloval do její mladší sestry Augusty. Po smrti Doretty roku 1784 se s Augustou příští rok oženil, ale ta roku 1786 zemřela při porodu. To jej tak zdrtilo, že ztratil zájem o uměleckou tvorbu. Roku 1790 se oženil ještě jednou, ale toto manželství byl velký omyl a již roku 1792 přestalo existovat.

Velkou ranou byla pro Bürgera také rozsáhlá kritika jeho básnické tvorby ze strany Friedricha Schillera v novinách Allgemeine Literatur-Zeitung v roce 1791. Schiller mu vyčítal, že jeho básně postrádají ideální představu lásky a krásy a často zobrazují pouze temné stránky lidské povahy.

Ke konci života onemocněl Bürger tuberkulózou. Když kvůli svému zdravotnímu stavu ztratil zaměstnání, dostal pouze jednorázovou podporu ve výši padesáti tolarů. Zemřel v chudobě roku 1794.[1]

Roku 1799 mu byl v Göttingenu na jeho oblíbeném místě ve veřejné zahradě postaven pomník, který však byl roku 1956 zbourán.[4]

Dílo

Titulní list vydání Bürgerových básní z roku 1778.
Ilustrace Johanna Davida Schuberta (kolem roku 1800) k baladě Lenora.
Ilustrace Gustava Dorého ke knize Baron Prášil.

Básně

  • Sedlák svému nejjasnějšímu tyranovi (1773, Der Bauer an seinen durchlauchtigen Tyrannen), politická báseň inspirovaná feudálním útiskem a ideály francouzské revoluce.
  • Ženy z Weinsbergu (1774, Die Weiber von Weinsberg), spíše romance než balada.
  • Lenora (1773, Lenore), nejznámější Bürgera balada prvně otištěná v časopise Musenalmanach. Její hrdinkou je mladá dívka Lenora, jejíž milý Vilém odešel na vojnu. Myslí si, že už nežije. Ze svého utrpení začne proklínat celý svět, rouhá se bohu a nedbá na matčiných napomínání. V noci za ní její milý přijede již jako umrlec a Lenora to nepozná. Vilém Lenoru odveze na hřbitov, kde se změní v kostlivce. Lenora zahyne. Tato báseň inspirovala Karla Jaromíra Erbena k napsání své balady Svatební košile.[2]
  • Leonardo a Blandina (1776, Leonardo und Blandine), balada.
  • Píseň o chrabrém muži (1777, Das Lied vom braven Mann), balada.
  • Divoký lovec (1778, Der wilde Jäger), balada.
  • Dcera faráře z Holoubí (1778, Des Pfarrerws Tochter von Taubenhaim), balada.
  • Básně (1778, Gedichte), souborné vydání autorových básní.
  • Císař a opat (1785, Der Kaiser und der Abt), spíše romance než balada.

Próza a teoretické práce

  • O lidové poezii (1776, Über Volkspoesie. Aus Daniel Wunderlichs Buch), teoretická práce.
  • Podivuhodné cesty po vodě i souši, polní tažení a veselá dobrodružství Barona Prášila, jak je vypravuje při víně v kruhu přátel (1786, Wunderbare Reisen zu Wasser und zu Lande, Feldzüge und lustige Abenteuer des Freiherrn von Münchhausen: wie er dieselben bei der Flasche im Zirkel seiner Freunde selbst zu erzählen pflegt), česky zkráceně Baron Prášil. Kniha vznikla jako Bürgerův překlad anglického vydání knihy Rudolfa Ericha Raspeho Vyprávění barona Prášila o jeho neuvěřitelných cestách a taženích v Rusku (Baron Munchausen's Narrative of his Marvellous Travels and Campaigns in Russia) z roku 1875, inspirované historkami německého vojáka a cestovatele, barona von Münchhausena. Bürger knihu nejen přeložil, ale také rozšířil o další neuvěřitelné a fantastické historky.[2]
  • Učebnice německých stylů (posmrtně 1826, Lehrbuch des Deutschen Styles), teoretická práce.
  • Estetické spisy (souborně 1832, Aesthetische Schriften: Supplement zu allen Ausgaben von Buergers Werken).

Filmové adaptace

Česká vydání

Reference

  1. a b c Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských, Odeon, Praha 1987, str. 168-169
  2. a b c d e Slovník autorů literatury pro děti a mládež 1., Libri, Praha 2007, str. 249-250
  3. Slovník světových literárních děl 1., Odeon, Praha 1988, str. 137-138.
  4. Göttingen, Geschichte einer Universität, Band 3, Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen 1999, str. 822.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Dore-munchausen-illustration.jpg
A painting of Baron Munchausen by Gustav Dore
SignatureGottfriedAugustBuerger.jpg
Signature of Gottfried August Bürger (1747–1794), German poet
Goettingen Buergerdenkmal 01.jpg
Bürgers Denkmahl (sic!) in von Seelens, vormals Ulrichs Garten. Das Denkmal für Gottfried August Bürger wurde auf Anregung Ludwig Christoph Althofs in einem Restaurantgarten vor dem Albanitor in Göttingen aufgestellt. Bildhauer waren die Brüder Ludwig Daniel Heyd und Johann Wolfgang Heyd aus Kassel.