Gottfried Benn

Gottfried Benn
Narození	2. května 1886 Putlitz
Úmrtí	7. července 1956 (ve věku 70 let) Západní Berlín
Příčina úmrtí	rakovina
Místo pohřbení	Dahlemský lesní hřbitov
Povolání	básník, lékař-spisovatel, esejista, romanopisec, lékař a autor
Alma mater	Univerzita v Bonnu Univerzita Jena Marburská univerzita
Významná díla	Morgue und andere Gedichte
Ocenění	Cena Georga Büchnera (1951) Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
Partner(ka)	Else Lasker-Schülerová
Děti	Nele Poul Sørensen
Podpis
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gottfried Benn (2. května 1886, Mansfeld, dnes součást Putlitz – 7. června 1956, Berlín) byl německý lékař a básník, představitel expresionismu.

Život

Narodil se v rodině luteránského kněze, měl také studovat teologii, ale později přešel na medicínu a po vystudování začal pracovat jako patolog. Z těchto zkušeností čerpá jeho první a patrně nejvýznamnější básnická sbírka, kontroverzní cyklus Morgue (Márnice, 1912)^[1], rozvíjející nihilisticky pojímané motivy marnosti a odpornosti lidského těla na pozadí jakýchsi básnických pitevních protokolů. Tuto tematiku později opustil, motivy marnosti a nihilismu ale prostupují celým jeho dílem. V roce 1914 strávil krátký čas jako vojenský lékař na frontě, později se stal lékařem ve vojenském nevěstinci. Zkušeností zde nabytých využil při své pozdější praxi, pracoval v Berlíně jako odborník na kožní a pohlavní choroby, ve dvacátých letech téměř nepublikoval.

Krátkou dobu sympatizoval s nacismem, jeho sympatie ale neměly politický charakter, spíše doufal, že se expresionismus stane oficiální uměleckou ideologií v Německu. V roce 1932 byl dokonce zvolen do poetické sekce Pruské akademie. Po noci dlouhých nožů se ale od nacismu odvrátil. Bylo mu zakázáno pokračovat v literární tvorbě, byl označován za degeneráta, dekadenta, Žida, homosexuála a nekrofila. V té době pracoval jako vojenský lékař, psal stále bez naděje na publikaci básně a eseje.

Po druhé světové válce žil v Západním Berlíně, byl velmi uznáván a měl velkou úlohu v tehdejším literárním světě, přestože se lidem spíše vyhýbal. V roce 1951 získal prestižní cenu Georga Büchnera. V roce 1956 zemřel na kostní nádor.

Význam

Jeho básně, psané většinou volným veršem, se vyznačují morbidními náměty a cynickým pojetím, dovádějí do mnohdy stěží únosných extrémů expresionistickou poetiku. Na lidstvo Benn pohlíží jako lékař, který si je vědom jeho marnosti a odpornosti, na pozadí těchto zkušeností si klade závažné existenciální otázky. Pro něj typické motivy nejrůznějších chorob s oblibou konfrontuje s erotickou tematikou, ale i s romantickým hledáním podstaty umění a života. V pozdějších básních převládají jazykové i významové experimenty, jeho dřívější poetika mnohdy ustupuje do pozadí. Do češtiny většinu jeho díla přeložil Ludvík Kundera ve výboru Básně (ERM, 1995), několik básní je také uvedeno v různých antologiích.

Fotogalerie

• 

  (c) Bundesarchiv, Bild 183-1984-1116-500 / CC-BY-SA 3.0

  Gottfried Benn při práci

• 

  Karikatura Gottfrieda Benna od Tobiase Falberga

• 

  Benn, G. Statische Gedichte. (1948)

• 

  Hrob G. Benna v Berlíně (Der Waldfriedhof Dahlem)

• 

  Pamětní deska v Berlíně (Mehringdamm 38, Berlin-Kreuzberg)

Odkazy

Reference

Související články

• Else Lasker-Schülerová
• Expresionismus

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gottfried Benn na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gottfried Benn
• Gottfried-Benn-Gesellschaft e.V.
• DYCK, Joachim. Berliner Affären: Gottfried Benn und die Frauen. In: Tagesspiegel.de, 2010-08-22.
• KURLEMANN, Jan. Edith Cavell und Gottfried Benn, der als Stabsarzt bei ihrer Hinrichtung im Oktober 1915 zugegen war. In: Belgieninfo.net, 2015-10-11.