Gottfried Hohenlohe-Langenburg

Gottfried princ z Hohenlohe-Langenburgu
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
27. prosince 1909 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
Nástupcemonarchie zanikla
Tajný rada
C. k. komoří
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Doba služby1881–1889
Hodnostnadporučík
Narození15. ledna 1860
Cegléd
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. listopadu 1933 (ve věku 73 let)
Červený Hrádek
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť(1890) Anna z Schönborn-Buchheimu (1865–1954)
RodičeLudvík z Hohenlohe-Langenburgu (1823–1866) a Gabriela z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1840–1927)
DětiMarie Isabela z Hohenlohe-Langenburgu
Ludvík Ervín z Hohenlohe-Langenburgu
Gotfried Konstantin z Hohenlohe-Langenburgu
Max Egon z Hohenlohe-Langenburgu
Karel Ervín z Hohenlohe-Langenburgu
Rudolf Ferdinand z Hohenlohe-Langenburgu
PříbuzníKristiana z Windisch-Grätze[1], Gotfried z Windisch-Grätze[1] a Hugo Veriand z Windisch-Grätze[1] (vnoučata)
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Gottfried Karel Josef princ z Hohenlohe-Langenburgu (německy Gottfried Karl Joseph Prinz zu Hohenlohe-Langenburg, známý též jako Fredi Hohenlohe; 15. ledna 1860 Cegléd, Uhry – 19. listopadu 1933 Červený Hrádek) byl německý šlechtic a velkostatkář v Čechách. Zastával čestné hodnosti u císařského dvora ve Vídni a od roku 1909 byl členem rakouské Panské sněmovny. V severních Čechách vlastnil zámek Červený Hrádek s 12 000 hektary pozemků.

Životopis

Zámek Červený Hrádek

Pocházel z významného šlechtického rodu Hohenlohů, patřil k linii Hohenlohe-Langenburg, narodil se v Uhrách jako nejstarší syn prince Ludvíka Hohenlohe-Langenburg (1823–1866), který padl v bitvě u Hradce Králové. Matka Gabriela (1840–1927) pocházela z rodu Trauttmansdorffů, byla dědičkou velkostatku Červený Hrádek[2] a podruhé se provdala za hraběte Ladislava Thun-Hohensteina. Gottfried po maturitě na gymnáziu v Praze studoval práva na Karlově univerzitě, poté absolvoval vojenský výcvik v Hranicích na Moravě a v roce 1881 jako kadet vstoupil do armády. Z aktivní služby odešel v roce 1889 v hodnosti nadporučíka. Byl také c. k. komořím, tajným radou a v roce 1909 byl jmenován dědičným členem rakouské panské sněmovny.

Majetek

V roce 1892 převzal na základě předchozích rodinných dohod matčino dědictví velkostatek Červený Hrádek, kde se trvale usadil. K velkostatku patřilo 12 000 hektarů půdy, převážně lesů, jejichž správě se Gottfried pečlivě věnoval. V letech 1894–1896 nechal stavebně upravit zámek podle návrhů mladého Jana Kotěry. Gottfried byl vášnivým lovcem a zúčastnil se honů po celé Evropě, naopak na Červeném Hrádku hostil řadu významných osobností. V roce 1904 je doložena návštěva českého místodržitele hraběte Karla Coudenhove, na Červeném Hrádku několikrát pobýval také pozdější císař Karel I., který patřil k rodinným přátelům. Gottfried se angažoval také v charitě a mimo jiné byl patronem sboru dobrovolných hasičů v Jirkově. Krátce před smrtí předal správu velkostatku v roce 1933 synovi Maxu Egonovi.

Rodina

Jeho manželkou byla hraběnka Anna von Schönborn-Buchheim (1865–1954), s níž se oženil ve Vídni v roce 1890. Anna byla dcerou českého zemského poslance Ervína Schönborna (1842–1903), majitele Dolní Lukavice a mimo jiné švagrovou Gottfriedova vzdáleného příbuzného, rakouského ministerského předsedy Konráda Hohenlohe-Schillingsfürsta. Měli spolu jednu dceru a pět synů, všechny děti se narodily na Červeném Hrádku.[3]

  • 1. Marie Isabela (30. 5. 1891 – 20. 9. 1982 Bad Mergentheim, Bádensko-Württembersko)
    • ⚭ (1929) Alfred Weriand z Windisch-Grätze (12. 3. 1890 – 7. 3. 1972 Weikersheim, Bádensko-Württembersko)
  • 2. Ludvík (13. 10. 1892 – 26. 5. 1945 Šoproň)
  • 3. Gotfried Konstantin (11. 9. 1893 – 2. 6. 1973 Bad Mergentheim)
  • 4. Max Egon (19. 11. 1897 – 13. 8. 1968 Marbella)
    • ⚭ (1921) María de la Piedad Iturbe y Scholtz (31. 8. 1892 Paříž – 26. 11. 1990 Madrid)
  • 5. Karel Ervín (1. 12. 1903 – 4. 5. 1983 Ravensburg)
    • ⚭ (1934) hraběnka Anna Marie Czerninová z Chudenic (21. 10. 1914 Vídeň – 19. 12. 1988 Hoßkirch, Bádensko-Württembersko)
  • 6. Rudolf Ferdinand (1. 12. 1903 – 13. 9. 1976 Tegernsee)
    • ⚭ (1959) Ines Schramm (15. 1. 1923 Berlín – ?)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ PROCHÁZKA, Johann F.: Topographisch-Statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 601–604 dostupné online
  3. ↑ Rodina Gottfrieda Hohenlohe-Langenburga in: Gothaischer Hofkalender: Genealogisches Taschenbuch der fürstlichen Häuser, Gotha, 1929; s. 186–187 dostupné online

Literatura

  • BEČVÁŘ, Michal: Rodina Hohenlohe-Langenburg na Červeném Hrádku, Chomutov, 2011; 118 s. ISBN 978-80-260-0131-7

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Cerveny hradek 01.jpg
Autor: Vaclav.reif, Licence: CC BY-SA 4.0
Červený Hrádek (zámek) front view