Grácie

Charitky (v římské mytologii Grácie z latinského Gratiae) jsou v řecké mytologii dcery nejvyššího boha Dia a Ókeanovny Eurynomé (podle jiné verze dcery boha slunce Hélia a najády Aigly). Jsou to bohyně půvabu a krásy. Jsou tři:

• Aglaia je nejmladší, nazývána „Skvělá“ nebo „zářící krásou“. Některé zdroje uvádějí, že je Asklépiovou dcerou a později Héfaistovou manželkou.
• Eufrosyné – „Dobromyslná“ nebo „Blaženost“. Je také bohyní radosti, ztělesněním půvabu a krásy.
• Thálie (Thaleia) – „Kvetoucí“, je bohyní hostin a slavností, v té souvislosti označována jako „bohatá“ nebo „hojná, vydatná“

Známa jsou i další jména:

• Charis – manželka boha ohně Héfaista
• Pásithea – stala se manželkou boha spánku Hypna
• Kléta a Faenna – byly uctívané ve Spartě
• Thalló, Auxó a Hégemoné – byly uctívané v Athénách

Charitky jsou půvabné, líbezné a milé, laskavé k lidem i bohům, lidem poskytují mnohá dobrodiní. Téměř vždy se vyskytují ve společnosti jiných bohů, zejména Afrodíty, Dionýsa, Apollóna a Múz. Ochraňují průběh slavností a hostin. Obzvláště však dbají o krásu umění.

Byly ctěny jako ostatní bohyně, měly i své chrámy, např. v Orchomenu. Byly zobrazovány jako půvabné a tančící dívky, s touto symbolikou:

• Vždy ve trojici – jsou tři druhy dobrodiní (dát, přijmout, vrátit)
• Drží se vždy za ruce – dobrodiní jako řetěz přechází z ruky do ruky
• Vyjadřují radost – tou se těší ten, kdo dává i ten, kdo přijímá
• Jsou mladé – vzpomínka na dobrodiní nemá zestárnout
• Mají průsvitné roucho – dobrodiní se nebojí pohledu

Odraz v umění

Tři Grácie od Antonia Canovy

Podoba Charitek se zachovala na velkém počtu uměleckých děl – sochách, reliéfech, vázových malbách:

• Sousoší Tři Grácie je římská práce z 3. až 2. stol. př. n. l.), je ve Vatikánském muzeu a v pařížském Louvru
• Další sousoší stálo u vchodu k Athénské Akropoli, podle Pausania prý bylo dílem filosofa Sokrata, který byl původním povoláním sochař; bohužel se nedochovalo
• Tři Grácie (Lednicko-valtický areál)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Grácie na Wikimedia Commons

Literatura

• Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
• Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
• Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
• Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
• Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky