Grónština

Grónština (Kalaallisut)
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	Grónsko
Počet mluvčích	asi 57 300
Klasifikace	Eskymácko-aleutské jazyky Eskymácké jazyky Inuitština
Písmo	Latinka
Postavení
Regulátor	Oqaasileriffik
Úřední jazyk	Grónsko
Kódy
ISO 639-1	kl
ISO 639-2	kal (B) kal (T)
ISO 639-3	kal
Ethnologue	KAL
Wikipedie
kl.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nápisy v Grónsku jsou napsány v dánštině i grónštině.

Grónština (grónsky Kalaallisut) je jazyk patřící do východoinuitské skupiny jazyků. Je úředním jazykem Grónska a jedná se o nejpoužívanější inuitský jazyk. Jedná se o polysyntetický jazyk – mnoho slov je spojováno v jedno dlouhé slovo, jež ovšem v češtině může znamenat celou větu, například Niuerniarsuataartarpusi (Ni'u'ver'ni'jar'su'va'taar'tar'pu'si) – Kupujete mnoho zboží.

Grónština rozlišuje jednotné i množné číslo. Má čtyři osoby, 8 pádů (absolutiv, relativ, ekvativ, instrumentál, lokativ, allativ, ablativ a prolativ), žádný rod a tři samohlásky: /i/, /u/ a /a/. Grónština se píše latinkou. Do roku 1973 se místo q používalo kra (ĸ).

Dialekty

Grónština se dělí na dialekty severní (Avanersuaq), východní (Tunu) a západní (Kitaa).

• Západní dialekt, zvaný též Kalaallisut, je nejhojněji užívaný, mluví jím asi 54 000 obyvatel.
  • Kalaallisut se dále dělí na 4 dialekty- severní, kterým se mluví v osadách v Upernavickém souostroví, Nuugaatsiaqu, Illorsuitu a obyvateli mluvícími Kalaallisutem v oblasti kolem Qaanaaqu, středoseverní, kterým se mluví v osadách u zálivu Disko, Umanackého fjordu a v Aasiaatském souostroví, hlavní, kterým se mluví v Qeqqatě, Nuuku, Kapisillitu, Qeqertarsuatsiaatu a Paamiutu, a jižní, kterým se mluví v kraji Kujalleq a v Arsuku.
• Východnímu dialektu se říká také Tunumiit oraasiat a mluví jím asi 3 000 obyvatel.
• Severní je nejvíce odlišný od ostatních dvou, někdy se uvádí jako samostatný jazyk Inuktun. Je nejvíce podobný kanadskému inuitskému jazyku inuktitut, mluví jím asi 300 obyvatel a používá se především v okolí Qaanaaqu (Thuly).

Psaný jazyk

Psaný jazyk je založen na gramatice Samuela Kleinschmidta (1814 – 1886) z roku 1851. Oficiální ortografická pravidla byla zavedena roku 1973. Abeceda západního dialektu má 17 písmen:

Abeceda: A a E e F f G g I i J j K k L l M m N n O o P p Q q R r S s T t U u V v
V některých slovech přijatých z dánštiny a ve jménech a příjmeních se objevuje také Bb, Cc, Dd, Hh, Ww, Xx, Yy, Zz, Øø, Öö, Åå a Ææ. Písmeno H se používá pouze v Inuktunu, v západním dialektu se nahrazuje za S.

Starý pravopis

Ve starém pravopisu, používaném do roku 1973, se nacházelo 44 písmen:

• Písmena Á, Í a Ú se používala k zapsání samohlásky před dvěma stejnými souhláskami za sebou (např. Íkáteq-Ikkatteq, Sarfánguit-Sarfannguit, Akúnâq-Akunnaaq). Podobným způsobem se používala i písmena À, Ã, Ì, Ĩ, Ù a Ũ, která se však používala k zapsání dlouhé samohlásky před dvěma stejnými souhláskami za sebou (např. Kalãlisut-Kalaallisut). Nepoužívala se před písmeny G, L, Q a S, protože měla vlastní spřežky na zdvojení, nebo se psala stejně jako dnes.
• Písmeno É se používalo výjimečně, sloužilo k zapsání dnešního ii, zdvojnásobovalo však předchozí souhlásku (např. Mannétsok-Maniitsoq).
• Do roku 1973 se místo q používala kra (Κʼ), v některých přepisech však bývá nahrazována za q.
• V minulosti byly používány spřežky gdl, vdl a tdl, které byly po změně pravopisu změněny na ll (např. Igdlorssuit-Illorsuit, Itivdleq-Itilleq, Kujatdlek-Kujalleq), gs a gss, které byly změněny na ss (Savigsivik-Savissivik), vk, která byla změněna na kk (Uvkusigssat-Ukkusissat), ngm, která byla změněna na mm (Atangmik-Atammik), rq, která byla změněna na qq (Sarqaq-Saqqaq), ss, která byla změněna na s (Narssarssuaq-Narsarsuaq), gt, která byla změněna na tt (Ivigtut-Ivittuut), ae, ai a au, které byly změněné na aa (Ausiait-Aasiaat, Qaersut-Qaarsut), gp, která byla změněna na pp (Augpilagtoq-Aappilattoq) a vn, která byla změněna na nn (Ivnârssuit-Innaarsuit)
• Vzácně se nahrazovalo dnešní tto na tse (např. Itseqqortoormiit-Ittoqqortoormiit)
• Pro zapsání dlouhé samohlásky se v grónštině používala písmena Â, Î, Ô a Û. Tato písmena jsou nahrazena za aa, ii, oo a uu (např. Pâmiut-Paamiut, Tasîgdlak-Tasiilaq, Ítorqortôrmît-Ittoqqortoormiit, Nûgsuak-Nuussuaq).
• Písmena Æ, B, C, W, X a Z se používala pouze vzácně v přejatých slovech, byla ovšem přesto brána jako část grónské abecedy.

Slovní zásoba

Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání uvádíme i inuktitutský text a text starým pravopisem.

Související články

• Inuitština
• Inuktitutština
• Tunumiit
• Inuktun

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu grónština na Wikimedia Commons
• Ukázka grónského textu
• Informace o grónštině (anglicky)
• Grónština na Forvu (česky)
• Informace o grónštině jako je výslovnost, fráze, gramatika, číslovky... včetně odkazů a fóra (česky)
• Rádiový rozhlas v grónštině (grónsky)