Grabštejn (vesnice)

Grabštejn
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Chotyně
Okres	Liberec
Kraj	Liberecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°50′54″ s. š., 14°52′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	107 (2021)[1]
Katastrální území	Grabštejn (3,37 km²)
PSČ	463 34
Počet domů	22 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Grabštejn
Další údaje
Kód části obce	53538
Kód k. ú.	653535
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grabštejn (německy Grafenstein) je malá vesnice, část obce Chotyně v okrese Liberec. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Chotyně. Prochází zde silnice I/35. Grabštejn je také název katastrálního území o rozloze 3,37 km².^[3]

První písemná zmínka o hradu Grabštejn pochází z roku 1277,^[4] o vsi v podhradí, tehdy německy zvané Grafenthal, pak existuje první zpráva až z roku 1514.^[5] Poslední zmínka o Grafenthalu je z roku 1606.^[5] Grafenthal je v pramenech uváděn jako městečko s vlastním trhem. Předpokládá se proto, že takto bylo obcházeno mílové právo královského města Žitavy, v jehož dosahu ležel blízký Hrádek nad Nisou. Hrádečtí proto pořádali svoje trhy v blízkém a nejspíše velmi malém Grafenthalu, který ležel již za hranicí žitavských výsostných práv. Když městečko Hrádek získalo v roce 1581 vlastní trhové právo, přivodilo to nejspíše také úpadek pro Grafenthal.^[5] Obec zanikla patrně za třicetileté války, kdy byl sousední hrad Grabštejn v letech 1645–1648 obsazen švédskými vojsky. Bývalé městečko Grafenthal již není uváděno ani v tzv. berní rule z roku 1654,^[6] je tedy jasné, že již bylo zcela vylidněné a pusté. Nynější ves Grabštejn datuje svůj vznik teprve do doby kolem roku 1700.^[7] Za sedmileté války, když Prusové ustupovali z Čech po prohrané bitvě u Kolína, využili v červenci 1757 barokní sýpku v areálu hospodářského dvora jako lazaret pro své raněné vojáky, později okolí sýpky posloužilo jako hromadný hrob pro 700 raněných z habsburského vojska, jejichž lazaret se nacházel v hradě samotném.^[8] Zřejmě v roce 1764 vznikla v obci první škola, která po vzniku domovních čísel v roce 1770 obdržela čp. 15.^[9]

Revoluce roku 1848 přivodila zánik tzv. patrimoniální správy, kdy zanikla panství jednotlivých vrchností jako nejnižší správní jednotky a byla nahrazena okresy, reprezentujícími jak státní správu, tak samosprávu. Od roku 1850 připadal Grabštejn pod politický okres Liberec a soudní okres Chrastava. V letech 1850–1880 byl Grabštejn místní částí obce Oldřichov, v dalších letech fungoval jako samostatná obec.^[7] Protože stará škola v obci již nevyhovovala zdravotním ani bezpečnostním limitům, byla opravena a ponechána jako obydlí úředních kočí a namísto ní postavena v letech 1899–1900 na náklad majitele bývalého panství, hraběte Františka Clam-Gallase, nová budova, čp. 32, dodnes stojící. Ve škole se však učilo jen do školního roku 1927/28, pak byla uzavřena.^[10] Následkem pozemkové reformy byl v letech 1921–1927 postupně zkonfiskován celý tzv. velkostatek Grabštejn, zbytek původního grabštejnského panství. Hraběnce Marii Podstatzké-Liechtenstein, rozené Clam-Gallas, zbyl v katastru obce jen vlastní hrad a s ním budovy v podhradí se zámkem a okolním parkem,^[11] tedy areál dnešní vojenské výcvikové základny psovodů. Její neprovdané sestře Klotyldě, paní na Frýdlantě, zůstal ještě malý pivovar se sousedním hostincem na břehu dnešního Grabštejnského rybníka,^[11] německy poeticky nazývaném Gondelteich, doslova gondolový rybník, po kterém opravdu jezdily veřejné lodičky, a který tvořil spolu s hradem a hostincem oblíbený výletní cíl pro turisty z obou stran hranice. Konec druhé světové války a následný násilný odsun německého obyvatelstva způsobil v životě obce dodnes nezahojený šrám.

• Hrad a zámek Grabštejn
• Zemědělský dvůr se souborem staveb a pozemků bažantnice a zásobní zahrady
• Pozdně barokní kaplička Čtrnácti svatých pomocníků
• Cihlová budova bývalé školy při silnici směrem na Žitavu a Hrádek n. N.^[14]

• Franz Bernert (1811–1890), titulární biskup z Azotu, apoštolský vikář biskupství Míšeň-Drážďany, apoštolský prefekt v Horní Lužici a zpovědník krále Alberta
• Christiana Clam-Gallas (1886–1947), hraběnka, dcera Františka Clam-Gallase, provdaná hraběnka Arco-Zinneberg

• Jiří Mehl ze Střelic (1514–1589), císařský dvorní rada, místokancléř české dvorské kanceláře, majitel grabštejnského panství, vzdělanec a mecenáš umění
• Jan Sedlák (* 1963), kastelán hradu Grabštejn v letech 1992–2013, za jeho působení se hrad pozdvihl z ruiny na evropsky uznávaný příklad citlivě rekonstruované památky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Grabštejn na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Grabštejn na webu ČÚZK