Grabs

Grabs
Grabs – znak
znak
Poloha
Souřadnice47°11′ s. š., 9°26′35″ v. d.
Nadmořská výška476 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonSt. Gallen
Grabs
Grabs
Grabs, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha54,65 km²
Počet obyvatel7 238 (31.12.2021)
Hustota zalidnění132,4 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.grabs.ch
PSČ9470 Werdenberg
9472 Grabs
Označení vozidelSG
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grabs je obec ve švýcarském kantonu St. Gallen. Nachází se na jihovýchodě kantonu, nedaleko hranic s Lichtenštejnskem. Žije zde přes 7 000 obyvatel.

Geografie

Grabs leží v údolí Rýna mezi městy Buchs na jihu a Gams na severu. Na západě se dotýká obce Wildhaus-Alt St. Johann, na jihu obce Sevelen a na jihozápadě obce Walenstadt. K obci Grabs patří rozsáhlé rozptýlené osady na Grabserbergu a Studnerbergu a městečko Werdenberg.

K obci patří rozsáhlé alpy i rozsáhlé lesní plochy; obec Grabs je největším vlastníkem lesů v kantonu St. Gallen. Mezi horami se na území obce rozkládá jezero Voralpsee, které leží v nadmořské výšce 1123 metrů.

Grabs patří do volebního obvodu Werdenberg a se svou rozlohou 54,64 km² je větší než kanton Basilej-město. Obec má velký podíl na úpatí Alp. Pohoří patří do skupiny Alvier (nejvyšší hora: Gamsberg 2385 m n. m.) a také Churfirsten (nejvyšší hora: Hinterrugg 2306 m n. m.). Nadmořská výška se pohybuje od 443 m n. m. v Ochsensandu až po Gamsberg 2385 m n. m.

Historie

Grabs (1922)

Historie města Grabs sahá až do římských dob. Tehdy stály na území obce Grabs dvě římské věže, tzv. forty, které byly postaveny k zabezpečení římské cesty na levém břehu Rýna ze Sargansu do Gamsu. Jedna stála v dolní části Grabserberge, druhá pod Margelchopfem nad Obergatterem. Obě místa se dnes nazývají Gästelen.[1]

Dobytí údolí Rýna vedlo k romanizaci původního obyvatelstva a vzniku rétorománského kmene. Ještě v současnosti mnoho místních a polních názvů odkazuje na osídlení románským obyvatelstvem. Románského původu je i místní jméno Grabs; rané doklady jako Quadrabitis, Quaradaves, Quadravedes (9. století), později pak de Grabdis (1235) naznačují caput rapidae, což znamená „začátek (nebo konec) peřejí“, či také „začátek (nebo konec) strmého stoupání“.[2]

Od raného středověku až do raného novověku byl Churrätien označením pro část pozdně římské provincie Raetia prima, do níž patřilo i území obce Grabs. V době stěhování národů se Alamani tlačili od severu proti Rýnu; jejich nápor prozatím zastavil pouze Hirschensprung - úzký průsmyk mezi Alpsteinem a Rýnem, ale ani ten nebyl nepřekonatelnou překážkou. Již v 8. století žili mezi rétorománským obyvatelstvem Alamani. Proces přesídlování obyvatelstva se urychlil, když oblast ovládla hrabata z Werdenbergu.

Se zánikem dynastie v roce 1484 připadl Werdenberg po krátkém panování různých pánů v roce 1517 Glarusu jako hofmistrovství. Jejich vláda trvala až do vpádu Francouzů v roce 1798. Pět let, do roku 1803, byl Grabs součástí okresu Werdenberg v nově založeném kantonu Linth. Kanton Linth se skládal z bývalé spolkové lokality Glarus a jejího poddanského území Werdenberg, bývalých poddanských území Schwyzu (Höfe, March, Einsiedeln) a lokality Curychu (Sax), bývalých společných panství Uznach, Gaster, Sargans a města Rapperswil a také Obertoggenburgu, který dříve patřil knížecímu opatství St. Gallen.

Kanton Linth byl opět zrušen Napoleonovým zprostředkovatelským aktem z roku 1803, kterým Švýcarsko získalo novou ústavu. Jeho území bylo rozděleno mezi nové kantony Schwyz (Höfe, March, Einsiedeln), Glarus a St. Gallen (Rapperswil, Uznach, Gaster, Sargans, Werdenberg s Grabs, Sax, Obertoggenburg).[1]

Obyvatelstvo

Hrad a obec Werdenberg
Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok181618501900195020002005201020152019
Počet obyvatel235432724411451662976381684269297147

Hospodářství

Po kantonální nemocnici je největším podnikem v Grabsu mezinárodně působící výrobce etiket a etiketovacích strojů Pago.

Osobnosti

  • Andreas Sprecher von Bernegg (1871–1951), botanik
  • Curt Goetz (1888–1960), spisovatel a herec
  • Hans Martin Tschudi (* 1951), politik
  • Martin Gantenbein (* 1959), hudebník a skladatel
  • Ursula Konzettová (* 1959), lichtenštejnská lyžařka
  • Pipilotti Rist (* 1962), vizuální umělkyně
  • Klaus Tschütscher (* 1967), bývalý premiér Lichtenštejnska
  • Vinzenz Wohlwend (* 1969), řádový duchovní, opat cisterciáckého opatství Wettingen-Mehrerau
  • Simon Ammann (* 1981), švýcarský reprezentant ve skoku na lyžích
  • Peter Jehle (* 1982), lichtenštejnský fotbalista
  • Cengiz Biçer (* 1987), lichtenštejnský fotbalista
  • Seyhan Yildiz (* 1989), lichtenštejnský fotbalista

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grabs na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b c GÖLDI, Wolfgang. Grabs [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2007-01-09 [cit. 2023-04-10]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ KRISTOL, Andres. Lexikon der schweizerischen Gemeindenamen. Frauenfeld/Lausanne: [s.n.], 2005. ISBN 2-601-03336-3. S. 401. (německy) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce