Gracian Černušák

Gracian Černušák
Gracian Černušák
Gracian Černušák
Základní informace
Narození19. prosince 1882
Ptení
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. října 1961 (ve věku 78 let)
Prostějov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Povolánípedagog, spisovatel, muzikolog, novinář, hudební kritik, hudební historik, učitel a redaktor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gracian Černušák (19. prosince 1882, Ptení[1]13. října 1961, Prostějov) byl český pedagog, hudebník-zpěvák, sbormistr, korepetitor, dále hudební kritik a popularizátor, hudební historik, publicista, editor a lexikograf.

Život

Pocházel z Hané z hudebně založené rodiny, od svého mládí zpíval, hrál na housle, klavír a na harmonium (případně varhany).

Zpíval v několika pěveckých sborech. Po maturitě na gymnáziu v Kroměříži v roce 1901[2] studoval nejprve v Praze práva na Karlově univerzitě, odkud přešel na Filosofickou fakultu UK, kde studoval dějepis a zeměpis. Později oba tyto předměty v letech 19051918 vyučoval na Obchodní akademii v Hradci Králové. V Hradci Králové také amatérsky působil jako klavírista, sbormistr, korepetitor a hráč v amatérském komorním orchestru.

Těsně před vznikem Československa v září 1918 byl služebně přeložen do Brna na tamní obchodní akademii.

Zde pak působil až do konce svého života jako hudební kritik a publicista zejména v Lidových novinách (zaregistrováno zde bylo celkem 3139 příspěvků) [3], příležitostně psal i pro další hudební i mimohudební periodika (například Lidová demokracie, Hudební rozhledy).

Pedagogická činnost

Všeobecné dějiny a dějiny hudby vyučoval z popudu Leoše Janáčka na Brněnské konzervatoři od roku 1919 až do začátku druhé světové války. V době nacistické okupace byl přechodně penzionován. Po válce dále vyučoval i na brněnských vysokých školách, na JAMU a na Masarykově univerzitě a přechodně krátce i brněnském pracovišti HAMU.

Pochován je v čestné aleji na Ústředním hřbitově v Brně.

Pěvecké sbory a spolky

  • Pěvecký sbor Žerotín v Olomouci
  • studentské pěvecké kroužky (umělecký vedoucí)
  • Akademický pěvecký sbor (1901–1902, sbormistr)
  • Pěvecký spolek Eliška v Hradci Králové (1906–1912, sbormistr)
  • Pěvecké sdružení Pěvci nepasičtí (1907–1918, sbormistr)

Dílo

Vlastní tvorba

Slovníky

Hudební

  • 1929 Pazdírkův hudební slovník naučný I. Část věcná (celkový rozvrh díla, autorství nesignovaných hesel, redakce signovaných hesel)
  • 1933–1937 Pazdírkův hudební slovník naučný II–1. Část osobní A–K (s Vladimírem Helfertem, Brno, téměř všechna hesla mimočeská a mimoslovenská)
  • 1938–1940 Pazdírkův hudební slovník naučný II–2. Část osobní L–M (s Vladimírem Helfertem, po jeho uvěznění ncisty s Bohumírem Štědroněm)
  • 1963 Československý hudební slovník osob a institucí I. A–K (s Bohumírem Štědroněm a Zdenko Nováčkem)
  • 1965 Český hudební slovník osob a institucí II. L–Ž (společně Bohumírem Štědroněm a Zdenko Nováčkem

Externí spolupráce

  • 1925 B. Kočího Malý slovník naučný I.
  • 1929 B. Kočího Malý slovník naučný II.
  • 1930 Ottův slovník naučný nové doby I. l a 2 (385 hesel osobních i věcných, hlavní redakce všech hudebních hesel)
  • 1936 P. Frank – W. Altmann: Kurzgefasstes Tonkünstler-Lexikon (všechna česká a slovanská hesla)
  • 1954 Grove’s Dictionary of Music and Musicians (asi 300 hesel)

Mimohudební

  • 1914–1925 Ottův slovník obchodní (příspěvky z hospodářského zeměpisu a dějepisu)

Učebnice

Dějiny hudby

  • 1923 Dějepis hudby. Pro konservatoře hudby a hudební školy napsal G. Černušák
  • 1925 Dějepis hudby. Pro konservatoře hudby a hudební školy napsal G. Černušák
  • 1930 Dějepis hudby 1. Od nejstarších dob do polovice 18. století
  • 1931 Dějepis hudby 2. Od polovice 18. století do nynější doby
  • 1946 Přehledný dějepis hudby I. Do polovice 18. století
  • 1947 Přehledný dějepis hudby II. Od klasicismu k moderně
  • 1964 Dějiny evropské hudby, redakční úprava František Mužík a kol. (vydáno posmrtně ve vydavatelství Panton, 1972 pak 2. vydání)

Všeobecné dějiny

  • 1910 Všeobecný dějepis pro vyšší obchodní školy (obchodní akademie I. Dějiny starověku a středověku až po Karla Velikého)
  • 1911 Všeobecný dějepis pro vyšší obchodní školy II. (dějiny středověku od Karla Velikého do objevení Ameriky)

Biografie

  • PEČMAN, Rudolf. Člověk čistého srdce : Gracian Černušák včera a dnes. Praha : KLP, 2007. 268 s. ISBN 978-80-86791-53-1.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 201. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 21–23. 

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Ptení
  2. 120 let českého gymnázia v Kroměříži. Redakce Zdeňka Malcherová. Kroměříž: Sdružení rodičů a přátel gymnázia Kroměříž, 2002. 
  3. http://www.ped.muni.cz/wmus/souteze/veda/janacek/html/Franek.html

Časopisy

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Gracian Černušák (1882-1961).jpg
Gracian Černušák (1882-1961), český pedagog, hudebník - zpěvák, sbormistr, korepetitor, dále hudební kritik a popularizátor, hudební historik, publicista, editor a lexikograf