Gradec (Záhřeb)

Gradec ; Gornji Grad
	; vlajka
Poloha
Souřadnice	45°48′58″ s. š., 15°58′26″ v. d.
Stát	Chorvatsko
Župa	Záhřebská
Městská část	Záhřeb
	Gradec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	641 km²
Počet obyvatel	4 711 (2001)
Hustota zalidnění	7,3 obyv./km²
Etnické složení	Chorvati
Náboženské složení	katolíci
Správa
Telefonní předvolba	+385-(0)1
PSČ	10000
Označení vozidel	ZG
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pohled z věže Lotrščak

Gradec, uprostřed kostel sv. Marka, vlevo od něj Banski dvor, vpravo Parlament. Dole Lotrščak a lanovka

Gradec, Gornji Grad (Horní město) nebo Grič je název historické části města Záhřeb na svahu pohoří Medvednica, z níž po spojení s Kaptolem vznikl dnešní Záhřeb.

Od roku 2008 je v této části města zakázána silniční doprava a čtvrť je tak pěší zónou.^[1]

Historie

V roce 1242 vydal Béla IV. Zlatou bulu, ve které město prohlásil za „svobodné a královské město na kopci Gradec záhřebském“. V letech 1242 až 1266 bylo město opevněno hradbami a věžemi. Dodnes se zachoval jeho původní tvar a uspořádání ulic. Gradec byl spojen s Kaptolem 7. září 1850, čímž začala moderní historie města Záhřeb. Podle správního dělení Gradec od roku 1999 patří do čtvrti Gornji grad - Medveščak.

Obyvatelstvo

Podle sčítání lidu v roce 2001 zde žilo 3120 obyvatel. S obyvateli blízké části „August Cesarec“ (Tkalčićova ulice, východní hranice starého města) žije v Horním městě celkem 4711 lidí.^[2]

Ulice

Kostel sv. Marka

Dochovaly se středověké názvy některých Gradeckých ulic, dnes jsou tyto ulice přejmenovány.

Středověký název	Současný název
Srednja	Ćirilometodska
Blatna	Demetrova
Mesarska	Matoševa
Duga	Radićeva
Popovska	část ul. Opatička

Městské brány

Město mělo pět^[3] nebo šest^[4] bran, tři velké a dvě (tři) vedlejší.

Velké brány

Mesnička vrata (západ)
Nova vrata (později Opatička, sever)
Kamenita vrata (východ)

Malé brány

Poljska vrata (u věže Lotrščak, jih)
Surove dverce (východ)
Měla Mesnička vrata (západ)

Velké brány (Kamenita, Nova i Mesnička) byly čtyřúhelníkové věže, přes které se vcházelo do města. Malé brány byly jednoduché a mohly jimi procházet pouze chodci. Klíče od bran uchovávali měšťané bydlící v jejich blízkosti. Před zavíráním vrat zvonil čtvrt hodiny v městské zvonici zvon Lotrščak, upozorňující měšťany, kteří se zdrželi za městskými hradbami, aby se ihned vrátili domů. Ze všech městských bran se dodnes dochovala jen Kamenita vrata.

Historické památky a kultura

Centrem Gradecu je Markovo náměstí (Markov trg), jemuž dominuje kostel sv. Marka postavený v 13. století v románském slohu, v druhé polovině 14. století přestavěný a dostavěný v letech 1876-1882. Byl obnoven v neogotickém stylu po zemětřesení v roce 1880.

Na náměstí se také nachází:

Banski dvori – sídlo Vlády Chorvatské republiky
Sídlo Chorvatského parlamentu (Hrvatski sabor)

Další kulturně-historické památky:

Věž Lotrščak
Starý městský sněm
Řeckokatolická konkatedrála sv. Cyrila a Metoděje
Kostel Sv. Kateřiny (1620-31)
Jezuitský klášter (dnes Galerie Klovićevi dvori)
Jezuitská akademie
Palác Zrinských (17. století)
Klášter klarisek (1647-50, dnes městské muzeum)
Barokní palác Vojković-Oršić-Rauch (18. století, dnes historické muzeum)
Palác Pejačević (1797, později divadlo, dnes přírodovědné muzeum)
Stará radnice, dnes sídlo městského zastupitelstva
Paláce Dverce, Paravić, Magdalenić-Drašković, Walter, Amadé, Ratkaj a další
Popov toranj (1247, od roku 1903 hvězdárna) – věž, v níž se v případě nebezpečí ukrývalo duchovenstvo z Kaptolu

Muzea

Muzeum města Záhřeb
Chorvatské přírodovědné muzeum
Chorvatské historické muzeum
Muzeum naivního umění
Muzeum ukončených vztahů
Muzeum Marton

Galerie

Galerie Klovićevi dvori
Galerie Kula Lotrščak
Ateliér Meštrović
Galerie Gradec
Galerie Laval Nugent

Galerie obrázků

Věž Lotrščak
Kostel sv. Kateřiny
Zvonice kostela sv. Marka
Stará městská radnice
Chorvatský parlament
Banski dvori, sídlo chorvatské vlády
Záhřebská lanovka (Uspinjača)
Socha Julije Kloviče před galerií nesoucí jeho jméno

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gradec (Záhreb) na slovenské Wikipedii a Gornji Grad (Kroatien) na německé Wikipedii.

↑ KEKIĆ, Jasmina. Gornji grad napokon postaje zona rezervirana za pješake [online]. Vjesnik, 2008-05-29 [cit. 2016-05-10]. Dostupné online. (anglicky) ^{[nedostupný zdroj]}
↑ Stanovnici Grada Zagreba prema dobnim skupinama i spolu [online]. 2001 [cit. 2008-11-27]. Dostupné online. (kroatisch)
↑ Povijesni Spomenici Grada Zagreba, Monumenta historica civitatis Zagrabiae: Diplomata. 1400-1499, svezak 2, Ivan Krstitelj Tkalčić, Emilije Laszowski, Zagreb, 1895.
↑ Franjo Buntak, Povijest Zagreba, Nakladni zavod Matice hrvatske, Zagreb, 1996., ISBN 953-6014-31-9

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gradec na Wikimedia Commons

[1] KEKIĆ, Jasmina. Gornji grad napokon postaje zona rezervirana za pješake [online]. Vjesnik, 2008-05-29 [cit. 2016-05-10]. Dostupné online. (anglicky) ^{[nedostupný zdroj]}

[2001census-2] Stanovnici Grada Zagreba prema dobnim skupinama i spolu [online]. 2001 [cit. 2008-11-27]. Dostupné online. (kroatisch)

[3] Povijesni Spomenici Grada Zagreba, Monumenta historica civitatis Zagrabiae: Diplomata. 1400-1499, svezak 2, Ivan Krstitelj Tkalčić, Emilije Laszowski, Zagreb, 1895.

[4] Franjo Buntak, Povijest Zagreba, Nakladni zavod Matice hrvatske, Zagreb, 1996., ISBN 953-6014-31-9

[1]

[2]

[3]

[4]

Navigation

Navigace

Tématické portály