Gradovna

Gradovna je zařízení sloužící původně k čištění a zahuštění solanky zpracovávané v solivarech, nyní používané i k léčebným účelům díky slanému vzduchu v jeho okolí. Bývá to stavba ze dřeva pokrytého slámou nebo roštím, nejčastěji trnkovými větvičkami, mívající často výšku několikapatrového domu a délku až několik set metrů.

Gradovna funguje tak, že se solanka pumpuje do horní části konstrukce, odkud po roští stéká dolů. Přitom se voda odpařuje, čímž se zvyšuje koncentrace soli v solance, a zároveň se na větvičkách ukládají nežádoucí minerální příměsi. Výsledkem je tak čistší a koncentrovanější solný roztok. Z něj pak je možné vyrobit sůl tím, že se vaří, dokud se neodpaří zbylá voda.

(c) EPei, CC BY-SA 3.0

Činnost gradovny je silně závislá na počasí. Nejlépe funguje za teplých, slunných, větrných dní, kdy se odpaří nejvíc vody, naopak za nevhodného počasí nelze gradovnu úspěšně provozovat.

Gradovny se v raném novověku používaly k získávání soli z pramenů bohatých na sůl (nejstarší známé gradovny pocházejí z 16. století), později se začaly využívat k inhalaci aerosolů pacienty z lázní, které vznikaly v bezprostředním okolí.

Gradovny se v Česku nevyskytují, ale je možné je vidět v Německu, Polsku, Francii a Rakousku.

• 
  Boční pohled
• 
  Detail boční stěny gradovny s trnkovými větvičkami, kterými shora protéká solanka
• 
  Gradovna Chorzów
• 
  Posezení v malé gradovně u rozhledny v Pietrowicích Wielkich

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tężnia na polské Wikipedii.

• Solanka
• Gradovna v Radlinu
• Gradovny Ciechocinek

• Obrázky, zvuky či videa k tématu gradovna na Wikimedia Commons
• Gradovna v článku o soli v Ottově slovníku naučném