Grand Prix Monaka 1950

Grand Prix Monaka 1950

2.. závod v sezóně 1950
Detaily závodu
Datum	21. květen 1950
Oficiální název	XI Grand Prix Automobile de Monaco
Místo	Circuit de Monaco, Monte Carlo, Monako
Délka trati	3,180 km
Délka závodu	100 kol, 318 km
Pole position
Pilot	Juan Manuel FangioAlfa Romeo
Čas	1'50.2
Nejrychlejší kolo
Pilot	Juan Manuel FangioAlfa Romeo
Čas	1'51"1 (v ?. kole)
Stupně vítězů
První	Juan Manuel FangioAlfa Romeo
Druhý	Alberto AscariFerrari
Třetí	Louis ChironMaserati

Grand Prix Monaka v roce 1950 byla druhým podnikem Mistrovství světa formule 1 a zároveň šestým závodem formule 1 v roce 1950. Závod se uskutečnil 21. května v ulicích Monte Carla.

Závodu dominoval argentinský pilot Juan Manuel Fangio, který dokázal zajet svůj první Hat trick a Chelem. Během sobotního tréninku havaroval Alfredo Pian, který si zlomil kotník a zbytek sezóny absolvoval pouze jako divák. Havárie se nevyhla ani závodu, v prvním kole se v Tabákové zatáčce střetlo hned devět vozů. Příčinou byla mokrá vozovka po náhodné vlně. Grand Prix Monaka byla prvním závodem pro Scuderia Ferrari a také pro pilota Schella, který představil první vůz s motorem vzadu Cooper.

Oficiální plakát

Průběh závodu

Účastníci

Alfa Romeo, která ovládla předchozí závod ve Velké Británii, přivezla do Monaka tři vozy pro Giuseppe Farinu, Luigiho Fagioliho a Juana Manuela Fangia. Maserati, z týmu Achille Varzi, nasadilo do závodu dva Argentince José Froilana Gonzaleze a Alfreda Piana. Tým Enrico Platé, který připravoval také vozy Maserati, nasadil stejně jako v Anglii Biru a Graffenrieda. Officine Alfieri Maserati doladil vozy pro Chirona a Rola a konečně Scuderia Milano poslala do boje o vavříny zkušeného Biondettiho.

Poprvé se v závodech mistrovství světa objevilo Ferrari. Pro své první účinkování nasadila modenská značka svá největší esa, Alberta Ascariho, Villoresiho a francouzského pilota Raymonda Sommera. Vozem, který měl pokořit Alfu Romeo, bylo Ferrari 125, první monopost realizovaný Enzem Ferrari, který se poprvé představil v Grand Prix Turína 1948 na okruhu Parco del Valentino. Pohonnou jednotkou tohoto vozu byl 12válcový motor do V s úhlem rozevření 60° a objemem 1500 cm³, což naznačuje, že jeden válec měl objem 125 cm³ (proto je označení Ferrari 125). Motor byl přeplňovaný objemovým kompresorem Roots, který dával motoru výkon 315 koňských sil při 7 500 otáčkách za minutu. Zatímco Alfa Romeo používala ve svých vozech řadové osmiválcové motory o objemu 1500 cm³ s výkonem 350 koňských sil při 8 600 otáčkách za minutu.

Další vozy připravila značka ERA pro Boba Gérarda a Petera Whiteheada, Talbot byl zastoupen Belgičanem Claesem a Francouzi Philippe Étancelinem a Rosierem. Robert Manzon a Maurice Trintignant pilotovali vozy Simca Gordini na belgických pneumatikách Englebert, které se tak v Grand Prix prezentovaly poprvé. Prvním pilotem z USA, který nastoupil do Evropského závodu Grand Prix Formule 1 se stal Harry Schell, který navíc startoval s revolučním vozem Cooper T12, který měl motor vzadu.

Závod

Kvalifikační jízdy byly rozděleny do dvou dnů, první část se konala ve čtvrtek a tak druhá v sobotu, ve které Charles Pozzi, Yves Giraud-Cabantous, Pierre Levegh a Clemente Biondetti neměli možnost zajet své nejlepší časy, kvůli nehodě Alfreda Piana. Alfredo Pian nezvládl svůj vůz, když najel na olejovou skvrnu a narazil do tribuny, při nehodě utrpěl zlomeninu kotníku a závod pro něj skončil. Startovní rošt byl sestaven poměrně zvláštním způsobem, protože o postavení na prvních pěti místech na startu rozhodoval čtvrteční trénink a od šestého místa dolu sobotní trénink. Tento systém poškodil obě Ferrari a především Villoresiho, který by jinak získal druhé místo.

První kolo závodu mělo dramatický nádech, když náhodná vlna v tabákové zatáčce způsobila hromadnou havárii. Fangio jedoucí na čele ještě situaci zvládl, ale na druhé pozici jedoucí Farina škrtl o Gonzalezovo Maserati , které začalo hořet. Argentinec stihl z vozu vyskočit, v kolizi tak končí dva favorité závodu Farina a Fangio, Luigi Villoresi se dokázal z kolize vymanit a pokračoval tak v závodě až do 64 kola, kdy se ukázalo, že si poškodil osu. V havárii zakončilo své ambice na dobré umístění deset pilotů z 19 startujících.

Juan Manuel Fangio si bez větších problémů dojel pro své první vítězství ve formuli 1 a dokázal získat Hat trick stejně jako jeho týmový kolega Farina v předchozím závodě. A protože v celém závodě nebylo nikoho, kdo by ho vystřídal v čele závodu, získal i Chelem.

Výsledky

Závod

• 21. května 1950
• Okruh Monte Carlo
• 100 kol x 3,180 km = 318 km
• 2. Grand Prix
• 1. vítězství pro Juana Manuela Fangia » (vyrovnaný rekord)
• 2. vítězství pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
• 1. vítězství pro Argentinu » (vyrovnaný rekord)
• 1. vítězství pro vůz se startovním číslem 34 » (vyrovnaný rekord)
• 2. vítězství z « pole position » (nový rekord)

Pozice	Č	Jezdec	Vůz	Kolo	Čas	+/-	Pole	Body	Nej. kolo
1	34	Juan Manuel Fangio	Alfa Romeo 158	100	3h13'18"7	0	1	8+1	1'51.0
2	40	Alberto Ascari	Ferrari 125	99	à 1 kolo	5	7	6
3	48	Louis Chiron	Maserati 4CLT/48	98	à 2 kola	5	8	4
4	42	Raymond Sommer	Ferrari 125	97	à 3 kola	5	9	3
5	50	Princ Bira	Maserati 4CLT/48	95	à 5 kol	10	15	2
6	26	Bob Gérard	ERA A/B	94	à 6 kol	10	16
7	6	Johnny Claes	Talbot T26C	94	à 6 kol	11	18		2'00.2 (9.)
Pozice	Č	Odstoupili	Vůz	Kolo	Příčina	+/-	Pole	Body	Nej. kolo
Ret	38	Luigi Villoresi	Ferrari 125	64	Osa	3	6
Ret	14	Philippe Étancelin	Talbot T26C	38	Olejová trubička	6	4		1'57.9 (7.)
Ret	2	José Froilan Gonzalez	Maserati 4CLT/48	2	Havárie	3	3
Ret	52	Toulo de Graffenried	Maserati 4CLT/48	1	Havárie	12	12
Ret	44	Franco Rol	Maserati 4CLT/48	1	Havárie	17	17
Ret	36	Luigi Fagioli	Alfa Romeo 158	1	Havárie	5	5
Ret	32	Giuseppe Farina	Alfa Romeo 158	1	Havárie	2	2
Ret	24	Cuth Harrison	ERA B	1	Havárie	14	14
Ret	16	Louis Rosier	Talbot T26C	1	Havárie	10	10
Ret	12	Maurice Trintignant	Simca-Gordini T15C	1	Havárie	13	13
Ret	10	Robert Manzon	Simca-Gordini T15C	1	Havárie	11	11
Ret	8	Harry Schell	Cooper T 12	1	Havárie	20	20
Pozice	Č	Nestartovali	Vůz	Kolo	Příčina	+/-	Pole	Body	Nej. kolo
Inj	4	Alfredo Pian	Maserati 4CLT/48		Zranění		18
TZ	28	Peter Whitehead	Ferrari 125		Motor		21
DNS	18	Charles Pozzi	Talbot T26C
DNS	20	Yves Giraud-Cabantous	Talbot T26C
DNS	22	Pierre Levegh	Talbot T26C
DNS	46	Clemente Biondetti	Maserati 4CLT/50
DNS	52	André Simon	Simca-Gordini T15C

Stupně vítězů

Bodové umístění

V závorce body získane v této GP:

Nejrychlejší kolo

• Juan Manuel Fangio 1'51"1 Alfa Romeo
• 1. nejrychlejší kolo pro Juana Manuela Fangia »
• 2. nejrychlejší kolo pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
• 1. nejrychlejší kolo pro Argentinu »
• 1. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 34 »

Vedení v závodě

• « Juan Manuel Fangio » byl ve vedeni 101 kol (nový rekord)
• « Alfa Romeo » byla ve vedení 170 kol (nový rekord)
• « Argentina » byla ve vedení 101 kol (nový rekord)

Postavení na startu

• Juan Manuel Fangio 1'50"2 Alfa Romeo
• 1. Pole position pro Juan Manuel Fangio »
• 2. Pole position pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
• 1. Pole position pro Argentinu »
• 1. Pole position pro vůz se startovním číslem 34 »
• 2x první řadu získali « Giuseppe Farina » (1 a 2 místo) a « Juan Manuel Fangio » (1 a 3 místo) (nový rekord)
• 1x první řadu získali José Froilan González »
• 6x první řadu získala « Alfa Romeo » (nový rekord)
• 1x první řadu získalo Maserati »
• 3x první řadu získala « Itálie » (nový rekord)
• 3x první řadu získala « Argentina » (nový rekord)

• O postavení v prvních dvou řadách rozhodl první trenink

_______3_______ José Froilan González Maserati 1'53.7		_______2_______ Giuseppe Farina Alfa Romeo 1'52.8		_______1_______ Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 1'50.2
	_______5_______ Luigi Fagioli Alfa Romeo 1'54"2		_______4_______ Philippe Étancelin Talbot 1'54"1
_______8_______ Louis Chiron Maserati 1'56"3		_______7_______ Alberto Ascari Ferrari 1'53"8		_______6_______ Luigi Villoresi Ferrari 1'52"3
	_______10_______ Louis Rosier Talbot 1'57"7		_______9_______ Raymond Sommer Ferrari 1'56"6
_______13_______ Maurice Trintignant Simca 2'01"4		_______12_______ Toulo de Graffenried Maserati 2'00"7		_______11_______ Robert Manzon Simca 2'00"4
	_______15_______ Princ Bira Maserati 2'02"2		_______14_______ Cuth Harrison ERA 2'01"6
_______18_______ Alfredo Pian Maserati – -- ---		_______17_______ Franco Rol Maserati 2'04"5		_______16_______ Bob Gérard ERA 2'03"4
	_______20_______ Harry Schell Cooper – -- ---		_______19_______ Johnny Claes Talbot 2'12.0

Startovní listina

Č.	Pilot	Tým	Konstruktér	Šasi	Motor	Pneumatiky
2	José Froilan González	Scuderia Achille Varzi	Maserati	Maserati 4CLT/48	Maserati L4s	Pirelli
4	Alfredo Pian	Scuderia Achille Varzi	Maserati	Maserati 4CLT/48	Maserati L4s	Pirelli
6	Johnny Claes	Ecurie Belge	Talbot-Lago	Talbot-Lago T26C	Talbot L6	D
8	Harry Schell	Horschell Racing Corporation	Cooper	Cooper T12	JAP V 12	D
10	Robert Manzon	Equipe Gordini	Simca-Gordini	Simca Gordini T15	Gordini L4s	E
12	Maurice Trintignant	Equipe Gordini	Simca-Gordini	Simca Gordini T15	Gordini L4s	E
14	Philippe Étancelin	Private	Talbot-Lago	Talbot-Lago T26C	Talbot L6	D
16	Louis Rosier	Ecurie Rosier	Talbot-Lago	Talbot-Lago T26C	Talbot L6	D
18	Charles Pozzi	Ecurie Rosier	Talbot-Lago	Talbot-Lago T26C	Talbot L6	D
20	Yves Giraud-Cabantous	Automobiles Talbot-Darracq SA	Talbot-Lago	Talbot-Lago T26C	Talbot L6	D
22	Pierre Levegh	Private	Talbot-Lago	Talbot-Lago T26C	Talbot L6	D
24	Cuth Harrison	Private	ERA	ERA B	ERA L6s	D
26	Bob Gérard	Private	ERA	ERA A	ERA L6s	D
28	Peter Whitehead	Private	Ferrari	Ferrari 125	Ferrari V12s	D
32	Giuseppe Farina	SA Alfa Romeo	Alfa Romeo	Alfa Romeo 158	Alfa Romeo L8s	Pirelli
34	Juan Manuel Fangio	SA Alfa Romeo	Alfa Romeo	Alfa Romeo 158	Alfa Romeo L8s	Pirelli
36	Luigi Fagioli	SA Alfa Romeo	Alfa Romeo	Alfa Romeo 158	Alfa Romeo L8s	Pirelli
38	Luigi Villoresi	Scuderia Ferrari	Ferrari	Ferrari 125	Ferrari V12s	Pirelli
40	Alberto Ascari	Scuderia Ferrari	Ferrari	Ferrari 125	Ferrari V12s	Pirelli
42	Raymond Sommer	Scuderia Ferrari	Ferrari	Ferrari 125	Ferrari V12s	Pirelli
44	Franco Rol	Officine Alfieri Maserati	Maserati	Maserati 4CLT/48	Maserati L4s	Pirelli
46	Clemente Biondetti	Scuderia Milano	Maserati	Maserati Milano 4CLT/50	Maserati L4s	Pirelli
48	Louis Chiron	Officine Alfieri Maserati	Maserati	Maserati 4CLT/48	Maserati L4s	Pirelli
50	Princ Bira	Enrico Platé	Maserati	Maserati 4CLT/48	Maserati L4s	Pirelli
52	Toulo de Graffenried	Enrico Platé	Maserati	Maserati 4CLT/48	Maserati L4s	Pirelli
54	André Simon	Equipe Gordini	Simca-Gordini	Simca Gordini T15	Gordini L4s	E

Zajímavosti

• V závodě debutoval Alberto Ascari, Alfredo Piàn, Franco Rol, Harry Schell, José Froilan González, Luigi Villoresi,

Maurice Trintignant, Peter Whitehead, Raymond Sommer a Robert Manzon

• Poprvé se představily vozy Cooper T12, ERA A, Ferrari 125 a Simca-Gordini T15
• V prvním kole došlo k hromadné havárii devíti vozů.
• Juan Manuel Fangio získal « Hat trick » i Chelem ».

Pole position	Vítězství	Nej. kolo	Hat trick	Vedení	Chelem
Juan Manuel Fangio	Juan Manuel Fangio	Juan Manuel Fangio		Juan Manuel Fangio
Alfa Romeo 158	Alfa Romeo 158	Alfa Romeo 158		Alfa Romeo 158
1'50.2	3:13'18.7	1'51.0		100 kol
103.884 km/h	98.701 km/h	103.135 km/h		318 km

Stav MS

• GP – body získané v této Grand Prix

*	Jezdec	Body	GP	*	Vůz	Body	GP	*	Stát	Body	GP
1	Giuseppe Farina	9		1	Alfa Romeo	28	9	1	Itálie Itálie	21	6
2	Juan Manuel Fangio	9	9	2	Ferrari	9	9	2	Argentina Argentina	9	9
3	Luigi Fagioli	6		3	Maserati	6	6	3	Francie Francie	8	3
4	Alberto Ascari	6	6	4	Talbot	5		4	Velká Británie	4
5	Reg Parnell	4						5	Monako Monako	4	4
6	Louis Chiron	4	4					6	Thajsko Thajsko	2	2
7	Yves Giraud-Cabantous	3
8	Raymond Sommer	3	3
9	Louis Rosier	2
10	Prince Bira	2	2

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Grand Prix Monaka 1950 na Wikimedia Commons
• (anglicky) Video záznam Grand Prix Monaka 1950 na YouTube
• (anglicky) Informace o Grand Prix Monaka
• (anglicky) Informace o Grand Prix Monaka na F1.com
• (anglicky) Informace o Grand Prix na F1db
• (anglicky) Informace o Grand Prix na Chicane.com