Grand Prix Pacifiku

Grand Prix Pacifiku

Základní informace
Počet ročníků	6
První závod	1960
Poslední závod	1995
Nejvíce výher (jezdec)	Michael Schumacher (2) Stirling Moss (2)
Nejvíce výher (stáj)	Benetton (2) Lotus (2)
Závodní trať
Okruhy	Okayama International Circuit (1994-1995) Mazda Raceway Laguna Seca (1960-1963)
Délka okruhu	3,703 km
Délka závodu	307,349 km
Počet kol	83
Poslední závod (1995)
Pole position	David Coulthard 1:14,013 Williams-Renault
Nejrychlejší kolo	Michael Schumacher 1:16,374 Benetton-Renault
Pódium
První	Michael Schumacher 1:48:49,972 Benetton-Renault
Druhý	David Coulthard +14,920 Williams-Renault
Třetí	Damon Hill +48,333 Williams-Renault

Grand Prix Pacifiku (japonsky パシフィックグランプリ, anglicky Pacific Grand Prix) byla jedním ze závodů mistrovství světa vozů Formule 1, pořádané Mezinárodní automobilovou federací. Místem konání byla trať Tanaka International Aida Circuit, později známá jako Okayama International Circuit, nedaleko města Aida v prefektuře Kóbe v Japonsku v letech 1994–1995. Jiným místem, kde se závod pořádal, byla americká trať v Laguna Seca (v letech 1960–1963), kde se závodilo mimo oficiální mistrovství vozů Formule 1.

První závodem byla Grand Prix Pacifiku 1994, kterou vyhrál Michael Schumacher díky kolizi Ayrtona Senny, Miky Häkkinena a Nicoly Lariniho ihned po startu. Byla to mistrovská jízda, Schumachera za celý závod nikdo neohrozil a v poslední třetině závodu mohl dokonce předjet o celé kolo Gerharda Bergera, kroužícího na druhém místě, ale rozhodl se to neudělat. Rubens Barrichello získal pro tým Jordan první umístění na pódiu za 3. místo v cíli.

V dalším ročníku (1995), který se po zemětřesení v Kóbe posunul ze začátku kalendáře téměř na jeho konec, získal Michael Schumacher titul mistra světa. V té době se stal nejmladším dvojnásobným mistrem světa jezdců Formule 1, v dalších letech jej překonali Fernando Alonso (2006) a Sebastian Vettel (2011). V roce 1995 se Japonsko stalo jednou ze 7 zemí, ve kterých se jel více než jeden závod šampionátu Formuel 1 během jednoho ročníku (dalšími zeměmi jsou Velká Británie, Španělsko, Německo, Itálie, Francie a USA) - na jeho území se totiž jela i Grand Prix Japonska na okruhu Suzuka.

V roce 2007 se okruh TI Aida stal předmětem spekulací, že se Grand Prix Pacifiku obnoví, protože se Grand Prix Japonska stěhovala na okruh Fuji Speedway.^[1] Myšlenka zněla tak, že GP Japonska se bude střídat mezi Suzukou a Fuji a k nim v kalendáři přibude GP Pacifiku.^[2] K dohodě nakonec nedošlo - Toyota jako majitel Fuji Speedway odvolala svůj záměr pokračovat s pořádáním závodů a okruh TI Aida nepřesvědčil pořadatele, zejména kvůli své špatné dostupnosti uprostřed hor.^[3]

Růžové pozadí znázorňuje závody, které nebyly součástí šampionátů Formule 1.

Počet vítězství	Jezdec	Roky
2	Stirling Moss	1960, 1961
	Michael Schumacher	1994, 1995

Počet vítězství	Konstruktér	Roky
2	Lotus	1960, 1961
	Benetton	1994, 1995

Počet vítězství	Dodavatel	Roky
3	Climax	1960, 1961, 1962
2	Ford*	1963, 1994

* Byl vyráběn Cosworth.

Rok	Jezdec	Konstruktér	Trať	Výsledky
1995	Michael Schumacher	Benetton-Renault	TI Aida	Výsledky
1994	Michael Schumacher	Benetton-Ford		Výsledky
1964 – 1993	Nejelo se
1963	Dave MacDonald	Cooper-Ford	Laguna Seca	Výsledky
1962	Roger Penske	Zerex Special–Climax		Výsledky
1961	Stirling Moss	Lotus-Climax		Výsledky
1960	Stirling Moss	Lotus-Climax		Výsledky

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pacific Grand Prix na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Grand Prix Pacifiku na Wikimedia Commons