Grand Prix USA 1979
| 15. závod v sezóně 1979 | |
|---|---|
 | |
| Detaily závodu | |
| Datum | 7. říjen 1979 |
| Oficiální název | XXII Toyota United States Grand Prix |
| Místo | Watkins Glen, New York, Spojené státy americké |
| Délka trati | 5,435 km (3,377 mil) |
| Délka závodu | 59 kol, 320,670 km (199,240 mil) |
| Pole | |
| Pilot |  Alan Jones Williams |
| Čas | 1:35.615 |
| Nejrychlejší kolo | |
| Pilot |  Nelson Piquet Brabham |
| Čas | 1:40.054 (v 51. kole) |
| Stupně vítězů | |
| První |  Gilles Villeneuve Ferrari |
| Druhý |  René Arnoux Renault |
| Třetí | Didier Pironi Tyrrell |
Grand Prix USA 1979 (oficiálně XXII Toyota United States Grand Prix) se jela na okruhu Watkins Glen International ve Watkins Glen v New Yorku ve Spojených státech amerických dne 7. října 1979. Závod byl patnáctým a zároveň posledním v pořadí v sezóně 1979 šampionátu Formule 1.
Závod
| Poř. | No. | Jezdec | Konstruktér | Počet kol | Čas/Odstoupení | Pořadí na startu | Body |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 12 | Gilles Villeneuve | Ferrari | 59 | 1:52:17.734 | 3 | 9 |
| 2 | 16 | René Arnoux | Renault | 59 | + 48.787 | 7 | 6 |
| 3 | 3 | Didier Pironi | Tyrrell-Ford | 59 | + 53.199 | 10 | 4 |
| 4 | 18 |  Elio de Angelis | Shadow-Ford | 59 | + 1:30.512 | 20 | 3 |
| 5 | 9 |  Hans-Joachim Stuck | ATS-Ford | 59 | + 1:41.259 | 14 | 2 |
| 6 | 7 |  John Watson | McLaren-Ford | 58 | + 1 kolo | 13 | 1 |
| 7 | 14 | Emerson Fittipaldi | Fittipaldi-Ford | 54 | + 5 kol | 23 | |
| Ret | 6 | Nelson Piquet | Brabham-Ford | 53 | Převody | 2 | |
| Ret | 33 |  Derek Daly | Tyrrell-Ford | 52 | Smyk | 15 | |
| Ret | 11 |  Jody Scheckter | Ferrari | 48 | Pneumatika | 16 | |
| Ret | 29 | Riccardo Patrese | Arrows-Ford | 44 | Zavěšení | 19 | |
| Ret | 27 | Alan Jones | Williams-Ford | 36 | Kolo | 1 | |
| Ret | 22 |  Marc Surer | Ensign-Ford | 32 | Motor | 21 | |
| Ret | 28 | Clay Regazzoni | Williams-Ford | 29 | Nehoda | 5 | |
| Ret | 5 |  Ricardo Zunino | Brabham-Ford | 25 | Smyk | 9 | |
| Ret | 15 | Jean-Pierre Jabouille | Renault | 24 | Motor | 8 | |
| Ret | 20 |  Keke Rosberg | Wolf-Ford | 20 | Nehoda | 12 | |
| Ret | 8 | Patrick Tambay | McLaren-Ford | 20 | Motor | 22 | |
| Ret | 4 | Jean-Pierre Jarier | Tyrrell-Ford | 18 | Nehoda | 11 | |
| Ret | 1 |  Mario Andretti | Lotus-Ford | 16 | Převodovka | 17 | |
| Ret | 2 | Carlos Reutemann | Lotus-Ford | 6 | Smyk | 6 | |
| Ret | 26 | Jacques Laffite | Ligier-Ford | 3 | Smyk | 4 | |
| Ret | 25 |  Jacky Ickx | Ligier-Ford | 2 | Smyk | 24 | |
| Ret | 35 | Bruno Giacomelli | Alfa Romeo | 0 | Smyk | 18 | |
| DNQ | 36 | Vittorio Brambilla | Alfa Romeo | ||||
| DNQ | 30 | Jochen Mass | Arrows-Ford | ||||
| DNQ | 17 |  Jan Lammers | Shadow-Ford | ||||
| DNQ | 31 |  Héctor Rebaque | Rebaque-Ford | ||||
| DNQ | 19 | Alex Ribeiro | Fittipaldi-Ford | ||||
| DNQ | 24 | Arturo Merzario | Merzario-Ford | ||||
| Zdroj:[1] | |||||||
Konečné pořadí po závodě
- Pohár jezdců
| Pořadí | Jezdec | Body | |
|---|---|---|---|
| 1 | Jody Scheckter | 51 (60) | |
| 2 | Gilles Villeneuve | 47 (53) | |
| 3 | Alan Jones | 40 (43) | |
| 4 | Jacques Laffite | 36 | |
| 5 | Clay Regazzoni | 29 (32) | |
| Zdroj:[2] | |||
- Pohár konstruktérů
| Pořadí | Konstruktér | Body | |
|---|---|---|---|
| 1 | Ferrari | 113 | |
| 2 | Williams-Ford | 75 | |
| 3 | Ligier-Ford | 61 | |
| 4 | Lotus-Ford | 39 | |
| 5 | Tyrrell-Ford | 28 | |
| Zdroj:[2] | |||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1979 United States Grand Prix na anglické Wikipedii.
- ↑ 1979 USA East Grand Prix [online]. formula1.com [cit. 2015-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 February 2014. (anglicky)
- ↑ a b United States 1979 - Championship • STATS F1 [online]. [cit. 2019-03-21]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Australia (converted).svg
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
.svg)
Flag of South Africa (1928–1994).svg
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
.svg)
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Finská vlajka
Flag of Belgium.svg
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Watkins Glen 1975-1983.png
Autor: Hmdwgf, Licence: CC BY-SA 4.0
The Watkins Glen Grand Prix course from 1975 to 1983.
Autor: Hmdwgf, Licence: CC BY-SA 4.0
The Watkins Glen Grand Prix course from 1975 to 1983.