Grand Prix sezóna 1949

Grand Prix sezóna 1949
Datum1949
PředchozíGrand Prix sezóna 1948
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grand Prix sezóna 1949 byla čtvrtou poválečnou sezónou Grand Prix automobilů a poslední sezónou před zahájením mistrovství světa jezdců F1. Byla také třetím ročníkem Formule 1 pod patronací Mezinárodní automobilové federace, i když část závodů se jela podle jiných formulí. Maximální obsah motorů byl stanoven na 1,5 litru u přeplňovaných a 4,5 litru u normálních. Mistrovství nebylo v tomto roce zorganizováno, ale pětice nejprestižnějších závodů byla označena jako Grandes Épreuves.[1] Nejúspěšnějšími jezdci byli Alberto Ascari a Juan Manuel Fangio, každý vyhrál pět závodů. Nejlepší značkou vozů bylo Maserati s deseti vítězstvími. Grand Prix automobilů se tento rok poprvé a naposledy jela také v Československu.[2]

Výsledky

Grandes Épreuves

Grand PrixOkruhDatumVítěz kvalifikaceNejrychlejší koloVítězVítězný týmVýsledky
Spojené království Grand Prix Velké BritánieSilverstone15. květnaItálie Luigi VilloresiThajsko B. BiraŠvýcarsko Toulo de GraffenriedMaseratiVýsledek
Belgie Grand Prix BelgieSpa-Francorchamps19. červnaItálie Luigi VilloresiItálie Giuseppe FarinaFrancie Louis RosierTalbot-Lago-TalbotVýsledek
Švýcarsko Grand Prix ŠvýcarskaBremgarten3. červenceItálie Giuseppe FarinaItálie Giuseppe FarinaItálie Alberto AscariFerrariVýsledek
Francie Grand Prix FrancieReims17. červenceItálie Luigi VilloresiSpojené království Peter WhiteheadMonako Louis ChironTalbot-Lago-TalbotVýsledek
Itálie Grand Prix ItálieMonza11. záříItálie Alberto AscariItálie Alberto AscariItálie Alberto AscariFerrariVýsledek

Ostatní Grand Prix

DatumJméno [3]OkruhVítězVítězný týmVýsledky
29. lednaArgentina III Gran Premio del General Juan Perón y de la Ciudad de Buenos AiresPalermoItálie Alberto AscariMaseratiReport
6. únoraArgentina III Gran Premio Eva Duarte de PerónPalermoArgentina Oscar Alfredo GálvezAlfa RomeoReport
27. březnaBrazílie X Grande Prêmio Cidade do Rio de JaneiroRio-La GaveaItálie Luigi VilloresiMaseratiReport
3. dubnaItálie IV San Remo Grand PrixOspedalettiArgentina Juan Manuel FangioMaseratiReport
18. dubnaFrancie X Grand Prix du PauCircuit de PauArgentina Juan Manuel FangioMaseratiReport
18. dubnaSpojené království I Richmond Grand PrixGoodwoodSpojené království Reg ParnellMaseratiReport
24. dubnaFrancie III Grand Prix de ParisLinas-MontlhéryFrancie Philippe ÉtancelinTalbot-Lago-TalbotReport
28. dubnaSpojené království III JCC Jersey Road RaceSt HelierSpojené království Bob GerardERAReport
8. květnaFrancie IV Grand Prix du RoussillonPerpignanArgentina Juan Manuel FangioMaseratiReport
14. květnaFrancie Grand Prix de MarseilleMarseillesArgentina Juan Manuel FangioSimca GordiniReport
26. květnaSpojené království XI British Empire TrophyDouglasSpojené království Bob GerardERAReport
5. červnaBelgie XVIII Grand Prix des FrontièresChimayFrancie Guy MairesseTalbot-Lago-TalbotReport
10. červenceFrancie XI Grand Prix de l'AlbigeoisAlbi, Les PlanquesArgentina Juan Manuel FangioMaseratiReport
31. červenceNizozemsko II Zandvoort Grand PrixZandvoortItálie Luigi VilloresiFerrariReport
7. srpnaFrancie XXXVI Grand Prix de l'Automobile Club de FranceSaint-GaudensFrancie Charles PozziDelahayeReport
20. srpnaSpojené království I BRDC International TrophySilverstoneItálie Alberto AscariFerrariReport
27. srpnaŠvýcarsko Lausanne Grand PrixLausanneItálie Giuseppe FarinaMaseratiReport
17. záříSpojené království I Goodwood TrophyGoodwoodSpojené království Reg ParnellMaseratiReport
18. záříAustrálie Grand Prix AustrálieLeyburnAustrálie John CrouchDelahayeReport
25. záříČesko Velká cena ČeskoslovenskaMasarykův okruhSpojené království Peter WhiteheadFerrariReport
9. záříFrancie V Grand Prix du SalonLinas-MontlhéryFrancie Raymond SommerTalbot-Lago-TalbotReport
18. prosinceArgentina IV Gran Premio del General Juan Perón y de la Ciudad de Buenos AiresPalermoItálie Alberto AscariFerrariReport

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1949 Grand Prix season na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Etzrodt, Hans. "Grand Prix Winners 1895-1949". The Golden Age. Dostupné 6. 1. 2018. www.kolumbus.fi [online]. [cit. 2018-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-29. 
  2. ↑ Formule 1 na území Česka? Jednou se zde královský závod jel!. Garáž.cz [online]. Dostupné online. 
  3. ↑ 1949 Grands Prix silhouet.com

Média použitá na této stránce

Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“