Grandfontaine

Grandfontaine
Grandfontaine – znak
znak
Grandfontaine – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška529 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonJura
OkresPorrentruy
Grandfontaine
Grandfontaine
Grandfontaine, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha8,97 km²
Počet obyvatel395 (2018)[1]
Hustota zalidnění44 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.grandfontaine.ch
PSČ2908
Označení vozidelJU
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grandfontaine je obec ve švýcarském kantonu Jura. Žije zde 395[1] obyvatel.

Geografie

Letecký pohled (1950)

Grandfontaine leží v nadmořské výšce 529 metrů, vzdušnou čarou 11 km jihozápadně od okresního města Porrentruy. Zemědělská obec leží v údolní kotlině v západní části oblasti Ajoie na hranici s Francií.

Centrální část území obce o rozloze 8,9 km² pokrývá širokou údolní kotlinu suchého údolí Grandfontaine. Na severu se území rozkládá na mírně zvlněné náhorní plošině Ajoie, která na západě (mimo Švýcarsko) strmě spadá do údolní soustavy Gland. Na jihu obec zasahuje až k zalesněným výšinám La Clef (644 m n. m.) a Le Perchet, jakož i k úzkému pásu přes suché údolí Réclère až k severnímu svahu Roche d’Or, kde se nachází nejvyšší bod Grandfontaine ve výšce 740 m n. m. Na jihu se obec rozprostírá v údolí Réclère. Oblast Grandfontaine je převážně krasová a nemá žádné povrchové vodní toky. V roce 1997 bylo 5 % území obce pokryto zastavěnou plochou, 30 % lesy a lesními porosty a 65 % zemědělskými plochami.

Grandfontaine zahrnuje několik samostatných zemědělských usedlostí. Obec je ze dvou stran obklopena francouzským územím. Sousedními obcemi Grandfontaine jsou Haute-Ajoie a Fahy v kantonu Jura a Abbévillers, Glay a Dannemarie ve Francii.

Historie

Oblast Grandfontaine byla osídlena již v římské době, což potvrzují nálezy mincí. První zmínka o obci pochází z roku 1136 pod názvem Granfontana; název je odvozen od krasového pramene grande fontaine, který se v obci nachází.[2] Grandfontaine patřilo k panství Roche-d’Or a koncem 15. století připadlo basilejskému knížecímu biskupství. Od 16. do 18. století vesnice podléhala panství Chevenez. Kvůli pomoci při vyhnání reformátora Guillauma Farela se ženám dostalo vzácné cti, že směly sedět na pravé straně chrámové lodi. Tři požáry obce (1756, 1765 a 1785) způsobily rozsáhlé škody. V letech 1793–1815 patřilo Grandfontaine k Francii a zpočátku bylo součástí départementu du Mont-Terrible, od roku 1800 bylo připojeno k départementu Haut-Rhin. a základě rozhodnutí Vídeňského kongresu se obec v roce 1815 stala součástí kantonu Bern a 1. ledna 1979 nově založeného kantonu Jura.[2]

Obyvatelstvo

Kostel v obci
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok18501880190019101930195019601970198019902000
Počet obyvatel471449424434390396350338306326330

Z celkového počtu obyvatel je 91,2 % francouzsky mluvících a 8,5 % německy mluvících (stav v roce 2000). V průběhu 20. století se počet obyvatel snížil o 28 % až na 306 obyvatel v roce 1980. Od té doby je patrný mírný vzestupný trend.

Hospodářství

Díky úrodné půdě v okolí je Grandfontaine stále převážně zemědělskou oblastí. Mimo zemědělství se v obci nacházejí malé místní podniky, pila a výroba hodinkových pouzder. Mnoho zaměstnanců však za prací dojíždí a pracuje v regionu Porrentruy.

Zkušební vrty společnosti Rheinsalinen v roce 2016 objevily poblíž Grandfontaine ložisko soli o mocnosti přibližně 80 metrů, které je však příliš hluboké pro komerční těžbu.[3]

Doprava

Obec leží stranou od kantonální silnice z Porrentruy přes hraniční přechod z Damvantu do Pont-de-Roide-Vermondans ve Francii. Obec je napojena na veřejnou dopravu linkou Postbusu z Porrentruy do Damvantu, která zajíždí do Grandfontaine.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grandfontaine JU na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
  2. a b c PRONGUÉ, Dominique. Grandfontaine [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2020-05-14 [cit. 2023-12-31]. Dostupné online. (německy) 
  3. HASTORUN, Sinan. The Mineral Industry of Switzerland. Washington: United States Geological Survey, 2019. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce